Nejdůležitější svátky a slavnosti - Místní zvyklosti
Vzhledem k tomu, že se na Srí Lance mísí různé buddhistické, hinduistické, křesťanské i muslimské kultury, mají zde opravdu mnoho svátků, prakticky každý týden. Všechny se slaví a všechny jsou zpravidla také dnem volna. Pokud svátek náhodou připadá na víkend, posouvá se den volna až na následující den. Záviděníhodné, že? Svátek se také slaví každý úplněk.
Leťte na Srí Lanku v dobré partě
Při plánování cesty na ostrov je užitečné si zjistit, jestli se vámi zvolený termín nepřekrývá s nějakým svátkem, který by mohl omezit vaše cestování. Zjišťování svátků je přitom celkem oříšek vzhledem k tomu, že termíny buddhistických a hinduistických svátků jsou závislé na komplikovaných astrologických výpočtech a přesné datum nemusí být známo ani měsíc předem. Data muslimských svátků se zase stanovují podle fáze měsíce a termíny jsou tak každý rok odlišné.
Nejdůležitější svátky a slavnosti
Full moon poya
Je nejvýznamnější buddhistický svátek, který se slaví pokaždé, když je na Srí Lance úplněk. Místní se tomuto dni oddávají opravdu naplno. V tento den je v zemi všechno jinak, silnice jsou téměř prázdné, spousta obchodů je zavřených, a dokonce se nesmí prodávat alkohol. V chrámech probíhají ceremonie už od brzkých ranních hodin (4:30). Vyvrcholením tohoto dne je pak slavnostní večerní průvod zvaný Perahera.
Perahera průvodu se účastní doslova stovky artistů, tanečníků, mnichů, živá tradiční hudba, a dokonce i několik slonů. Vidět tento průvod na vlastní oči je vskutku ohromný zážitek, a pokud přímo na tento průvod necílíte, velice obtížně jej zastihnete. Úplněk je přeci jen jednou za měsíc a tento gigantický průvod je vždy na jiném místě ostrova.
Den nezávislosti
Tento svátek má své pevné datum, a to 4. února. Místní v tento den slaví výročí vyhlášení samostatnosti ostrova od britských kolonizátorů. K vidění bývají v ulicích pochody ve vojenských uniformách a všude vlají srílanské vlajky.
Sinhálský a tamilský Nový rok
Všichni buddhisté a hinduisté slaví nový rok zhruba v polovině dubna. Přesné datum je počítáno z astrologie, jak bývá na ostrově zvykem, a většinou připadá na 14. duben. Slavnosti jsou dvoudenní, ale mnoho místních je slaví klidně celý týden před samotným Novým rokem. Oba dny jsou veškeré obchody a mnoho služeb uzavřeno. V den svátku Nového roku mají všichni buddhisté a hinduisté stejné jídlo – červenou rýži uvařenou v kokosovém mléce a spoustu sladkostí. Jelikož v domácnostech chybí trouby, jsou všechny sladkosti smažené. Oběd započíná v astrologem přesně definovanou minutu. Během těchto oslav je ostrov liduprázdný a všichni tráví čas doma s rodinami a předávají si dárky v podobném duchu, v jakém to děláme my na Vánoce.
Thai Pongal
Tento hinduistický svátek sklizně se slaví v půlce ledna a děkuje bohům za úrodu, již jim ostrov vydal.
Místní zvyklosti
Místní žijí úplně jiný kulturní život ve srovnání s tím evropským. Rozdíly jsou vskutku propastné, a proto je důležité při vaší dovolené respektovat místní zvyky. Na ostrově je tabu jakékoliv vyznávání lásky na veřejnosti, a to od držení svého partnera za ruku až po líbání či objímání. Za takovéto chování můžete dokonce dostat pokutu od místní policie. V žádném případě nesmíte chodit v plavkách mimo pláže a opalování nahoře bez je zakázané pod velkou pokutou.
Používání levé a pravé ruky se poměrně zásadně liší. Pravá ruka je ruka čistá. Používá se na jídlo (místní jedí bez použití příborů), placení, či podání ruky v případě seznamování. Levá ruka je špinavá a slouží k umývání po vykonání potřeby. Místní totiž nepoužívají toaletní papír nýbrž spršku, jež je součástí každé toalety. Pokud jste levák a bude platit levou rukou, místní se budou zdráhat peníze z levé ruky přijmout.
Jediný volný den v týdnu je neděle, kdy se nechodí do práce ani do školy. Dospělý člověk ale mnohdy ani neví, co je vlastně za den, jelikož se snaží obstarat finance bez ohledu na to, který den v týdnu zrovna je.
Při vstupu do chrámů a posvátných míst se vždy sundávají boty. Chrámům je nutné přizpůsobit také oblečení, mít zahalená ramena a kolena. V žádném případě se k Buddhovi nesmíte otáčet zády a fotit se. Chcete-li se vyfotit s Buddhou, otočte se směrem k soše. S focením celkově opatrně hlavně na posvátných místech, mnohdy je lepší se optat místních, zdali se smí vůbec v daném místě fotit. Pokud máte v šatníku oblečení s náboženskou tématikou, raději jej nechejte doma a vůbec na ostrov neberte. Stejně tak tetování raději schovat, v extrémních případech můžete skončit až na imigračním úřadě.
Ať už místní vyznávají jakékoliv náboženství, chodí do chrámů pravidelně, aby se pomodlili a nechali si od mnichů požehnat. To můžete koneckonců také vy. Po požehnání se dává chrámu příspěvek na provoz. Výše příspěvku je čistě na vás a mnichy neurazí žádná částka.
Srílančané velmi respektují mnichy, které často obdarovávají jídlem či květinami. Pokud nastoupí mnich do autobusu, okamžitě jej z respektu někdo pustí sednout, a to na předních sedačkách.
Když někdo zemře, lidé nesmutní, ale naopak na pohřební slavnosti oslavují. Všichni jsou oblečeni v bílém a dávají poslední sbohem na cestu reinkarnace do nového a snad lepšího života.
Svatby jsou velkolepé a většina rodin si na ně bere úvěr, který ještě dlouho po svatbě splácí. Den před svatebním obřadem spolu budoucí novomanželé poprvé tráví noc a mnohdy je z toho první dítě rodiny.
Pokud vám chtějí místní něco odsouhlasit posunky, pokývají hlavou ze strany na stranu. Můžete to vypadat spíš jako nesouhlas, ale opak je pravdou. Je to velice specifické a dělá to každý, tak se nenechte zmást.
Autory textu jsou Zdeněk a Žaneta Neprašovi, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.