Finština, jazyky ve Finsku

Finové – Jak se domluvit – Švédsky mluvící Finové – Romové – Laponci – Finština – Slovníček

Finové

Česko-finský slovník (on-line překladač)

Ve Finsku žije něco málo přes pět miliónů obyvatel. Jih je mnohem více osídlený než sever. Ovšem i v metropolitní provincii je hustota osídlení jen o málo vyšší než v České republice. Zbytek země je z našeho středoevropského pohledu prakticky pustý.

Odkud pochází Finové, není zcela jasné. Nejnovější výzkumy ovšem potvrzují jejich daleko větší genetickou příbuznost s ostatními Evropany než s Asiaty v okolí Uralu, odkud pochází jejich jazyk.

Jeďte do Finska v dobré partě

Finština, angličtina a další jazyky

Naprostá většina obyvatel hovoří finsky. Tento ugrofinský jazyk je češtině velmi vzdálený a je spolu s maďarštinou, estonštinou, ale i další řadou malých jazyků, kterými se hovoří především v severovýchodní části Ruska, součástí takzvané uralské jazykové rodiny.

Pokud se finsky nedomluvíte, není třeba zoufat. Většina Finů se bez problémů domluví anglicky a ráda využije příležitosti pohovořit s cizincem. Plynulou angličtinou na vás začne mluvit prodavačka v supermarketu nebo i opilec před venkovskou hospodou. Řada Finů umí i německy, španělsky, francouzsky, někteří i rusky. Nepodléhejte skepsi, když Fin nepřizná na počátku hovoru znalost cizího jazyka. Na vině bývá skromnost a ostýchavost.

Švédsky mluvící Finové

Z dalších jazyků se ve Finsku bez problémů díky historickým vazbám domluvíte švédsky. Žije zde totiž velká komunita švédsky hovořících obyvatel. Najdete je především na jižním a jihozápadním pobřeží a na Ålandských ostrovech. Většina nápisů na silnicích, ve městech i na úřadech v této části země je dvojjazyčných. Švédština je ústavou považována za jazyk rovnoprávný s finštinou.

Romové

Určitě bychom neměli opomenout romskou menšinu. Romové chodí v tradičních krojích a můžete je občas zahlédnout třeba na nákupu v obchodních centrech na jihu Finska. Romštinou hovoří asi 10 000 Finů.

Laponci (Sámové)

Laponci (též zvaní Sámové) jsou další velmi významnou etnickou skupinou. Jsou to jediní tzv. „původní obyvatelé” v celé Evropské unii. Najdeme je na úplném severu Finska, ale i v Norsku a Rusku. Ve Finsku žije Laponců pouze 9 000. Většina z nich odešla z náročného regionu do větších měst. Ti, kteří zůstávají, se věnují chovu sobů a práci v turismu. Jen malá část Laponců dnes hovoří původním jazykem, sámštinou. Ta je příbuzná finštině a vyučuje se na některých finských univerzitách.

Finština

Proč je tak složité naučit se finsky?

Naučit se finštinu je nesmírně složité, a dokonce i většina cizinců, kteří ve Finsku pobývají, tuto snahu rychle vzdává. Bod zlomu (neboli „konečná”) ve studiu tohoto jazyka přichází po absolvování několika prvních lekcí. Zoufalí studenti se začnou pídit po tom, proč stále nerozumí Finům ani jediné slovo. Nervózní profesor jim tedy musí prozradit, jak to s tímto jazykem ve skutečnosti je. Vše, co se dosud naučili, je spisovná finština. Ta je od té hovorové, kterou hovoří všichni Finové mezi sebou, značně odlišná.

Dalším odrazujícím faktorem je neuvěřitelná jednoduchost domluvit se ve Finsku například anglicky. Slušní Finové chtějí cizincům usnadnit pobyt ve své zemi a při prvním zakoktání pilného studenta ve finštině přecházejí do angličtiny. Ty nejodvážnější studenty, které neodradily počáteční složitosti, většinou odradí lekce, ve které se mají naučit složité tvoření finské jazykové lahůdky, partitivu, a především způsob, jak ho používat.

Výslovnost

Samotná výslovnost finštiny není pro Čechy tak složitá, jak by se mohlo zdát třeba při pohledu do finsky psaných novin. Vše se čte přesně tak, jak se píše. Jazyk má pouze 28 hlásek (o 14 méně než čeština). Při troše snahy lze nacvičit výslovnost i velmi častých dlouhých souhlásek (píší se dvě za sebou) a také speciálních samohlásek: ä, öy.

Zajímavosti o finštině

Ve finštině se téměř nikdy nevyká (výjimku tvoří například setkání s prezidentem).

Výslovnost je podobná jako v češtině s výjimkou souhlásek:

  • y - podobně jako německé ü,
  • ä - trochu podobně jako třeba a v anglickém slově cat,
  • ö - podobně jako německé ö.

Dvě samohlásky za sebou znamenají přízvuk - tedy „aa” se čte „á”

Dvojhlásky ze souhlásek mohou zásadně změnit význam slov.
kukka – kytka vs. kuka – kdo

Finové by vám řekli, že přečteme obě dvě „k”. My takovou výslovnost spíše vnímáme jako zaražení se s velmi krátkou pauzou před vyslovením souhlásky.

Předložky neexistují, spojují se totiž s podstatným jménem, ovšem přidávají se až na jejich konec. Např.: do Prahy – Prahaan, v Praze – Prahassa (nezapomeňte správně vyslovit dvojité s)

Finština má 14 pádů, dva z nich už znáte z příkladu výše.

Pády se často používají jinak než v češtině. Slovo „hruška” bude mít v následujícím příkladu ve finštině tři různé tvary: vidím hrušku, sním hrušku, mám hrušku.

Ve finštině se slova spojují podobně jako v němčině.
svatba – hää, noc -> svatební noc – hääyö

Samohlásky neutrální ei se mohou vyskytovat v jakémkoliv slově. Ostatní se vyskytují buď ve skupině aou, nebo äöy, nikdy ne kombinovaně s výjimkou slov složených.

Ve finštině existuje řada dvojhlásek; zkuste vyslovit: äi, öy, (to poslední znamená „noc”).

Otázka se tvoří příponou „-ko” za slovem, na které se ptáme.

Podobně jako v češtině lze změnou slovosledu měnit i význam věty.

Finština nemá rody (např. slovo „hän” tedy znamená „on”, „ona“ i „ono”, v hovorovém jazyce se nahrazuje slovem „se”).

Finština nemá budoucí čas. Ten se většinou opisuje použitím času přítomného.

Pokud uvidíte ve Finsku souhlásky: b, c, f, q, w, x nebo z, pak se jedná o slova přejatá, případně jiný jazyk než finštinu.

Více o finštině se můžete dozvědět třeba na stránce Finsko.com.

Malý česko-finský slovník

Základní výrazy

Česky Finsky
Mluvíte anglicky / německy? Puhutteko englantia / saksaa?
Nemluvím finsky. En puhu suomea.
Nerozumím En ymmärrä
Jak se to řekne finsky? Miten sanotaan suomeksi?
Nevím En tiedä
Ahoj Moi, Hei (při odchodu Moi moi, Hei hei)
Dobrý den Hyvää päivää
Dobrý večer Hyvää iltaa
Dobrou noc Hyvää yötä
Na shledanou (viz ahoj)
Dobrou chuť Hyvää ruokahalua
Na zdraví! Kippis
Ano / Ne Kyllä nebo Joo / Ei
Děkuji / Není zač Kiitos / Ole hyvä
Prosím neexistuje, opisuje se ole hyvä (buď tak hodný), příp. kiitos (děkuji)
Promiňte / s dovolením Anteeksi
Jak se máte? Mitä kuuluu, miten menee?
Dobře, děkuji. Kiitos, hyvää.
Kde je ...? Missä on ...?
Jak se dostanu do ...? Miten pääsen ...?
Kolik to stojí? Paljonko tämä maksaa?
Účet, prosím. Lasku, kiitos.
Peníze Raha
Sleva Alennus
Pane / paní / slečno Herra / rouva / neiti
Velký / malý Suuri / pieni
Více/ méně Enemmän / vähemmän
Starý / nový Vanha / uusi
Drahý / levný Kallis / halpa
Dobrý / špatný Hyvä / ruma
Horký / studený Kuumi / kylmä
Doleva / doprava / rovně Vasemalle / oikealle / suoraan
Nahoře / dole Ylös / alas
Sever / jih / západ / východ Pohjoinen / etelä / länsi / itä
Blízko / daleko Lähellä / pitkällä
Otevřeno / zavřeno Avoinna / suljettu
Vchod / Východ Sissäänkäynti / poistuminen
Zakázáno Kiellety
Včera / dnes / zítra Eilen / tänään / huomenna
Autobus Bussi
Známky (poštovní) Postimerkki
Vstupenka / jízdenka Lippu
Mapa Kartta
WC, toaleta Vessa
Muži / ženy Miehet (herrat) / naiset
Pokoj Huone
Klíč Avain

Místa

Česky Finsky
Banka Pankki
Bankomat Pankkiautomaatti
Bazén Uima-allas
Centrum Keskus
Dům Talo
Hora Vuori
Hotel Hotelli
Hrad Linna
Jeskyně Luola
Jezero Järvi
Katedrála Katedraali
Klášter Luostari
Kostel Kirkko
Lékař Lääkäri
Lékárna Apteekki
Les Metsä
Letiště Lentokenttä
Město Kaupunki
Mešita Moskeija
Moře Meri
Most Silta
Muzeum Museo
Nádraží Rautatieasema
Náměstí Tori
Nemocnice Sairaala
Česky Finsky
Obchod Kauppa
Ostrov Saari
Palác Palatsi
Park Puisto
Pekárna Leipomo
Pevnost Linna
Pláž Ranta
Pohoří Vuorijono
Policie Poliisi
Polární kruh Napapiiri
Pošta Posti
Pramen Lähde
Přístav Satama
Radnice Kaupungintalo
Restaurace Ravintola
Řeka Joki
Silnice, cesta Tie
Směnárna Vaihtopiste
supermarket Supermarket
Trh Kauppatori
Ulice Katu
Vesnice Kylä
Věž Torni
Vyhlídka Näkymät
Záliv Niemi

Číslovky

1yksi - yks
2kaksi - kaks
3kolme - kol
4neljä - nel
5viisi - viis
6kuusi - kuus
7seitsemän
8kahdeksan
9yhdeksän
10kymmenenn
11yksitoista
12kaksitoista
13kolmetoista
14neljätoista
15viisitoista
16kuusitoista
17setsemäntoista
18kahdeksantoista
19yhdeksäntoista
20kaksikymmentä
30kolmekymmentä
40neljäkymmentä
50viisikymmentä
60kuusikymmentä
70seitsemänkymmentä
80kahdeksankymmentä
90yhdeksänkymmentä
100Sata
1000Tuhat
1000 000Miljoona

Základní potraviny

Česky Finsky
Čaj Tee
Chléb Leipä
Káva Kahvi
Maso Liha
Mléko Maito
Ovoce Hedelmä
Pepř Pippuri
Česky Finsky
Pivo Olut (olutta), kalja, birra, bisse
Sůl Suolaa
Sýr Juusto
Víno červené / bílé / růžové Viini puna / valko / ruusu
Voda Vesi / vettä
Zelenina Vihannekset

Autorem textu je Jan Brotánek, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Jeďte do Finska v dobré partě

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.