Litevština, česko-litevský slovník

Gramatika – Přízvuk – Výslovnost – Česko-litevský slovník

Litevština se řadí mezi indoevropské jazyky a patří společně s lotyštinou do skupiny baltských jazyků. Kdysi do této skupiny patřilo dalších 5 jazyků, které však vymizely v průběhu věků, když byli jejich mluvčí (např. Prusové nebo Jatvingové) podmaněni a částečně vyhlazeni Germány a užívání jejich jazyka bylo zakázáno. Existovala i větev dněperských Baltů žijících podél Dněpru, která byla postupně asimilována Slovany.

Jeďte do Pobaltí v dobré partě

Na druhou stranu však právě díky tomu, že se litevština stala na dlouhá léta jazykem prostých lidí, neboť představitelé šlechty a církve mluvili především polsky, latinsky, rusky či německy, se v litevštině zachovala stará jazyková struktura a staré formy indoevropského prajazyka. V 19. století si jazykovědci všimli, že litevština připomíná starou formu sanskrtu. Litevština se stala základem pro mnoho vědců dokazujících, že všechny evropské jazyky pochází z jednoho pramene, a dodnes se jí zabývají různé jazykovědné disciplíny.

Gramatika

Pro někoho může být překvapením, že litevština má stejně jako čeština 7 pádů. Systém jazyka je tedy v mnohém stejný. Litevci však na rozdíl od Čechů běžně používají přechodníky (jdouc, čtouc apod.), které se v češtině už neužívají a vyjadřují se většinou opisem. Dokonce v závislosti na situačním ukotvení rozlišují čtyři typy. Zvládnutí tohoto gramatického jevu nedělá problémy jenom cizincům. Sami Litevci v tom často chybují a musí se to ve škole učit podobně jako u nás psaní s, z nebo i, y.

Občas je také nutné dát si pozor na psaní data: 15. březen 2012 zapisují od konce, tedy 2012 03 15. Zvláště pozor si na to dejte u data spotřeby na potravinách. Nápis 04 06 totiž neznamená 4. června, ale 6. dubna!

Přízvuk

Přízvuk je na rozdíl od češtiny pohyblivý a v několika málo případech dokonce významotvorný (klausė = zeptal se x klausė = poslouchal; mamos = matky (gen. sg) x mamos = matky (nom. pl)).

Výslovnost

Litevská výslovnost není složitá. Všeobecně je však měkčí než česká. Platí obecná zásada, že čteme, jak je to napsáno. Přesto však existují jisté rozdíly, na které je vhodné upozornit.

ė	dlouhé úzké e, čeština podobný vokál nemá. Vzdáleně připomíná ě ve slově měsíc
ū	dlouhé u, vyslovuje se jako ú
y	dlouhé i, vyslovuje se jako í. Litevština nezná protiklad tvrdého y a měkkého i
i	krátké i, jehož výslovnost se téměř neliší od české. V litevštině se ale písmeno používá také pro označení měkkosti souhlásek (palatálnosti), takové i se pak nevyslovuje. K palatalizaci dochází prakticky vždy, pokud samohlásce i předchází souhláska a následuje další samohláska. Tak například hlavní město Litvy Vilnius se čte Vilňus a nikoliv Vilnijus, jak Češi často říkají. Podobně název města Šiauliai se čte jako Šaulej (s výrazně měkčím š a jakoby slovenským ľ) a nikoliv Šijaulijaj.
ą ę į ų	jsou bývalé nazální (nosové) samohlásky, které se v průběhu vývoje proměnily v samohlásky dlouhé, tedy á, é, í, ú. Dnešní výslovnost į a y, ų a ū se tedy neliší.

Česko-litevský slovník

Základní výrazy

Česky	Litevsky
Ahoj	Labas; sveikas (používá se jen při pozdravu, ne rozloučení)
Dobré ráno	Labas rytas
Dobrý den	Laba diena
Dobrý večer	Labas vakaras
Dobrou noc	Labanakt
Na shledanou	Iki pasimatymo; sudie; viso gero; iki (hovorově)
Na zdraví!	Į sveikata
Ano / Ne	Taip / ne
Děkuji / Není zač	Ačiū; dėkui / nėra už ką
Prosím Vás	Prašom
Promiňte	Atsiprašau
S dovolením	Atleiskite
Nemohl/a byste mi pomoci, prosím?	Gal galetumėte man padėti?
Potřebujete pomoc?	Gal juks reikia pagalbos?
Jak se máš / máte?	Kaip tau sekasi? / Kaip juks sekasi?
Mám se dobře / špatně	Man sekasi gerai / blogai
Rád vás poznávám	Malonu susipažinti
Těší mě	Malonu
Vlevo / vpravo / rovně	Kairėje / dėšinėje / tiesai
Blízko / daleko	Arti / toli
Otevřeno / zavřeno	Atidaryta / uždaryta
WC / Toaleta	Tualetas
Muži /ženy	Ponai / moterys
Kde je … ?	Kur yra … ?
Obchod	Parduotuvė
Pošta	Paštas
Autobusové nádraží	Autobusų stotin
Železniční nádraží	(Traukinių) stotin
Restaurace	Restoranas
Hospoda	Aludė; baras; užeiga
Jídelní lístek	Valgiaraštis; meniu
Kolik to stojí?	Kiek kainuoja?
Účet prosím	Saskaitą, prašom
Drahý / levný	Brangus / pigus
Horký / studený	Karštas / šaltas

Číslovky = Skaitvardžiai

Jídlo (obecně) = Maistas; (pokrm, chod) = Patiekalas

Maso = Mėsa

Zelenina = Daržovės

Ovoce = Vaisiai

Nápoje = Gėrimai

Ryba = Žuvis

Pozorný čtenář a zvláště pak návštěvník Litvy si brzy všimne, že většina slov končí na příponu -as, -is, -us a často mu to přijde velice vtipné a ještě dlouho se baví nad slovy typu namas (dům), kašikas (košík), startas (start) či finišas (cíl). Také osobní jména přebírají tyto koncovky a tak se nezřídka kdy stává, že se účastníci zájezdu začnou oslovovat Martynas, Davidas, Petras, Filipas, Stanislavas apod.

Autorem textu je Standa Bednář, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Jeďte do Pobaltí v dobré partě