Fauna Irska
Savci - Plazi - Ptáci - Obojživelníci - Ryby - Domestikanti
Fauna a flóra Irska jsou oproti Velké Británii nebo kontinentální Evropě druhově méně bohaté. Příčinou toho je rozsáhlé zalednění během poslední doby ledové, která začala zhruba před 30 000 lety. Ledovec dosáhl maxima před 20 000 lety, kdy se rozpínal ze Skotska na jihozápad do Irska. Nárůstem ledovců na severní polokouli došlo k výraznému poklesu hladiny světového oceánu (až o 120 metrů oproti dnešnímu stavu), tím se vytvořily pevninské mosty (land bridges), které umožnily šíření živočichů a rostlin. Irsko a Velká Británie byly v té době součástí evropského kontinentu a zhruba 30 až 40 km okolního mořského dna se nacházelo nad hladinou oceánu. Před 6 000 lety však došlo k zaplavení pevninského mostu spojujícího Británii s Irskem, které se stalo ostrovem, což zamezilo dalšímu šíření živočichů z Evropy.
Savci
Většina živočichů vyskytujících se v Irsku je stejná jako ve Velké Británii a zbytku Evropy. Najdeme zde 55 druhů savců, z toho je však pouze 26 druhů původních, přičemž 10 z nich tvoří netopýři. Mezi běžné druhy patří ježek západní, liška obecná, jezevec lesní, vydra říční, lasice hranostaj a rejsek malý.
Méně běžnými druhy pak jsou zajíc polní (jen na malém území na severu ostrova), zajíc bělák (ten se v Evropě vyskytuje ještě v Alpách a pak hlavně v tajze a tundře na severu a byl dovezen do Velké Británie, v Irsku je původním druhem), kuna lesní a jelen lesní, který je největším zvířetem, s nímž se zde můžete potkat. Tyto druhy lze spatřit spíše v národních parcích a přírodních rezervacích.
Naopak některé běžné evropské druhy zde chybějí: lasička, tchoř světlý, kočka divoká, většina druhů rejsků, krtek (to proto, že tu nejsou žížaly), hryzec a srnec. Daří se zde mnoha druhům, které sem byly vysazeny nebo zavlečeny člověkem, jako je králík divoký, potkan nebo veverka popelavá (nemá bílé břicho jako veverka obecná ani štětky na uších). V současné době se areál rozšíření veverky popelavé zvětšuje, protože je agresivnější než veverka obecná, kterou postupně vytlačuje.
Z mořských savců se vyskytují v okolních mořích delfíni skákaví, kosatky dravé nebo sviňuchy obecné, na pobřeží lze občas spatřit i mrože.
V dobách ledových se zde vyskytovali mamuti, divocí koně, obří jeleni (Megaloceros), medvědi hnědí, hyeny skvrnité, lumíci velcí i norští, polární lišky, bobři evropští, rysi ostrovidi i sobi polární. Jejich výskyt závisel na teplotě a fázi, v jaké se doba ledová nebo meziledová nacházela.
Plazi
V Irsku nežijí žádní hadi, jediným suchozemským druhem plaza je ještěrka živorodá. Ta zasahuje v Evropě velmi daleko na sever, až k polárnímu kruhu, právě díky tomu, že je vejcoživorodá. Populace na severu rodí živá mláďata (rodí se ve vaječné bláně, ze které hned vylézají), zatímco populace na jihu kladou vejce. Na severu není dostatečný počet teplých dní pro vývoj mláďat ve vajíčku. Ještěrka se umí i potápět. Na západním pobřeží ostrova se pravidelně objevuje pět druhů mořských želv, nevylézají však na souš.
Ptáci
V Irsku se vyskytuje okolo 400 druhů ptáků, z toho se zde rozmnožuje jen 135 druhů, protože je zde méně různých typů vhodných habitatů (listnaté lesy, porosty borovic, vřesoviště, vysoká pohoří). Mnoho arktických druhů ptáků z Grónska a Islandu sem přilétá zimovat. Další sem létají z Afriky na léto hnízdit, například vlaštovka obecná.
Podobně jako u savců je zde řada běžných druhů z Velké Británie a Evropy vzácná nebo neobvyklá, například puštík obecný, sýkora lužní, sýkora babka, brhlík lesní a všichni datli (s výjimkou strakapouda velkého). Některé druhy se v Irsku nevyskytují prostě jen proto, že nemigrují na velké vzdálenosti nebo nejsou dobří letci, a tak se sem přes moře nedostaly.
Nejčastějšími druhy ptáků, které lze vidět, jsou pěnkavy obecné, kosy, červenky, střízlíci, dále ještě havrani, špačci, sýkory koňadry a modřinky. Mezi poměrně běžné patří dřemlík tundrový, sokol stěhovavý (kosmopolitně rozšířený druh dravce), chřástal polní (nenápadný malý hnědý pták žijící na loukách a pastvinách, který nerad létá) a kavče. Čtyři druhy mají dokonce svoje irské poddruhy: sýkora uhelníček, skorec vodní, sojka obecná a bělokur rousný. Z velkých dravců se zde vyskytuje orel skalní – pták, který byl mj. předlohou pro standartu římských legií a nalezneme ho též v národním erbu Egypta, Mexika, Rumunska a jiných států. Orel byl v Irsku v minulosti vyhuben a po několika desetiletích znovu úspěšně vysazen.
Mírné podnebí umožňuje dřívější rozmnožování, což dává výhodu stálým druhům před tažnými, protože domácí ptáci zaberou nejlepší místa ke hnízdění dříve. Týká se to spíš ptáků žijících v krajině než mořských ptáků. Od 70. let 20. století byl pozorován pokles početností některých druhů, jako je poštolka obecná, rorýs obecný, skřivan polní, drozd brávník, a to v důsledku změn v zemědělství, například zvýšeného používání pesticidů a umělých hnojiv. Jde o obecný trend, který se projevuje v Evropě a Severní Americe kvůli zintenzivnění zemědělství, podobně jako je tomu např. u sysla. Svou roli také hrají klimatické změny.
Na skalnatých pobřežích a malých ostrovech (Saltee Islands, Skellig Michael, Copeland Islands) se nachází mnoho kolonií velkých mořských ptáků, jako jsou terejové, alky, papuchalkové, buřňáci a racci. Zvlášť významné jsou velké kolonie buřňáčků, kterých na jiných místech světa ubývá.
Dále se vodní ptáci ještě shromažďují na sladkovodních nádržích nebo v zálivech. Zde se dají pozorovat labutě, husy, bahňáci, kachny, rybáci a racci. Z tohoto hlediska je významnou ptačí lokalitou jihovýchodní Wexford. Severní strana Wexford Harbour je každoročně dočasným domovem pro přibližně 10 000 hus běločelých, které sem přilétají z Grónska zimovat. V oblasti Strangford Lough zimují zhruba tři čtvrtiny světové populace bernešky tmavé (patří mezi husy). V létě se na Lady Island Lake vyskytují rybáci rajští, kteří zde hnízdí a vyvádí mláďata.
Jedním z ochranářských úspěchů je management na zachování stanovišť lyskonoha úzkozobého, který hnízdí v západním Irsku. Lyskonozi obecně mají zajímavé a méně obvyklé rozmnožovací systémy, jako je polyandrie, při níž dochází k obrácení rolí pohlaví. Samice je větší, barevnější a obhajuje teritorium, ve kterém postaví se samečkem hnízdo a naklade vejce. O ta se ale stará sameček. Samice mezitím najde jiného samečka a ve svém teritoriu postaví hnízdo a naklade vejce. Tak má postupně až tři snůšky vajec. Samice může mít v jedné snůšce maximálně čtyři vejce a tímto způsobem maximalizuje svojí reprodukční úspěšnost.
Zvláštní postavení v irském folklóru má střízlík obecný, který je nazýván králem všech ptáků, ale v příběhu o svatém Štěpánovi vystupuje jako darebák.
Obojživelníci
V Irsku se vyskytují pouze tři druhy obojživelníků: skokan hnědý, čolek obecný a ropucha krátkonohá. Ropucha špatně skáče, protože má krátké nohy, a tak spíš leze. Není jasné, jestli jsou tyto žáby původními druhy, protože některé historické prameny uvádějí, že byly přivezeny v 18. století.
Ryby
Okolní moře jsou chladná a velmi bohatá na mořské bezobratlé, kterými se živí mnoho dalších živočichů. V pobřežních vodách žije 375 druhů ryb a v jezerech a řekách 40 druhů sladkovodních ryb. K nejznámějším se řadí lososi. Dospělí jedinci žijí v mořích a oceánech a rozmnožovat se vrací do řeky, ve které se sami vylíhli. Problémem dnes jsou jezy a přehrady, které tomuto tahu brání.
Úhoři říční migrují za rozmnožováním k břehům Ameriky do Sargasového moře. Jejich larvy jsou unášeny Golfským proudem k Evropě, což trvá 3 až 4 roky. Když se dostanou k Evropě, jsou to už malí úhoři a dostávají se do řek, kde dospívají. Dále se zde vyskytuje pstruh, siven či síh. Další druhy byly vysazeny nebo jsou chovány člověkem uměle, např. štika a pstruh duhový.
Na západním pobřeží je často viděn 5 až 10 m dlouhý žralok veliký, který se živí planktonem, který filtruje z vody. Vyskytuje se zde také žralok liščí, chiméry (příbuzná skupina žralokům a rejnokům), mořský úhoř (ten je často cílem sportovního rybolovu). Najdeme zde také sliznatky – nejprimitivnější obratlovce hadovitého tvaru, kteří žijí při dně a živí se organickými zbytky – proti predátorům produkují sliz. Měsíčník svítivý může mít až 1 000 kg, nemá šupiny a jeho kůže je velmi pevná. Živí se planktonem a korýši a nechává se čistit jinými rybami.
Domestikanti
Co se týče domestikovaných zvířat, je Irsko známé chovem koní, psů a dobytka. Mezi nejznámější irská psí plemena patří irský vlkodav, irský setr a irský teriér. Co se týče plemen koní, tak jediným opravdovým irským plemenem je connemarský pony. Podle legendy byly jeho předky poníci podobní highlandským, zkřížení s andaluskými a berberskými koňmi, kteří byli zachráněni po ztroskotání španělské Armady v roce 1588 po prohrané bitvě s Angličany. Z Irska dále pochází irský tažný kůň a irský tinker (irský cob), kteří ale nejsou uznávanými plemeny. Dále tu má svůj původ několik plemen ovcí a dobytka. Díky izolaci ostrova se zde navíc vyskytuje méně rostlinných a živočišných nemocí.