(lat. Lama guanicoe, angl. guanaco)
Popis
Lama guanako patří mezi sudokopytníky z čeledi velbloudovitých (Camelidae) a je jedním z největších divoce žijících živočichů Jižní Ameriky (dalšími jsou kapustňák, tapír a jaguár). Dorůstá výšky 100–115 cm a dosahuje hmotnosti od 80 do 120 kg. Nejčastěji se vyskytuje ve vysokohorských oblastech, pampách a chladných stepích, ale můžeme ji někdy najít i v lesích. Lamy žijí v Andách až do výšky 4 500 m n. m. V takové výšce je ale už nízká hladina kyslíku, proto mají 4x více červených krvinek než člověk a i větší srdce.
Srst divokých lam je na horní části těla světlehnědá a postupně přechází v bílé břicho. Je velmi hustá a výborně chrání zvíře před nízkými teplotami. Hlava je zbarvena šedočerně, okolí tlamy bíle. Horní pysk je rozdělen na dvě půlky, spodní řezáky jsou ostré a neustále dorůstají, to umožňuje lamám spásání krátkých a tvrdých travin.
Díky chodidlu s mozolovitými nášlapnými polštáři dobře šplhají po strmých skalnatých terénech a ledovcích. Jsou to tzv. mimochodníci, takže vykračují stejně vždy oběma nohama na jedné straně těla. Lamy jsou i výborní plavci. Dokážou také běžet rychlostí až 56 km/h. Jejich jediným přirozeným nepřítelem je puma americká. Dožívají se 20–25 let.
Stádo
Lamy žijí v menších stádech skládajících se ze 7 až 10 (někdy až 30) samic s mláďaty, které jsou střeženy dominantním samcem. Společné teritorium si značkují hromadami trusu, tzv. latrínami, kam chodí všichni členové stáda. Mladí samci se sdružují do mládeneckých skupin, kde žijí 3–4 roky, trénují se v bojích a pokouší se získat skupinu samic. Tato stáda mohou dosahovat velikosti až 50 jedinců. Menší predátory může skupina napadnout a zahnat kopanci a pliváním.
Potrava
Jsou to velmi nenáročná zvířata, spásají hlavně různé druhy trav, také lišejníky, kaktusy a sukulenty. Lamy jsou zvědavé, a tak se pokouší požírat téměř cokoli, třeba i prázdné láhve. Některé populace lam migrují za potravou, před zimou se stahují do nižších nadmořských výšek, aby se vyhnuly sněhu nebo suchu. V oblastech, kde je nedostatek vody, lamy po ránu olizují kapky rosy z kaktusů a jiných rostlin, na kterých se sráží mlha.
Lamy patří mezi přežvýkavce, potrava se zpracovává v třídílném žaludku. Každé sousto je opakovaně přežvýkáno v ústech a pak postupuje jednotlivými díly žaludku. Tím je zajištěno, že se z chudé potravy získá maximum živin.
Rozmnožování
Doba páření nastává zhruba od prosince do února. Samci jsou v tomto období vůči sobě agresivnější a dochází k bojům. Navzájem se přetlačují krky, kopají se předníma nohama a při tom pronikavě křičí a vrčí. Lamy patří k druhům zvířat s indukovanou ovulací, uvolnění vajíčka je vyvoláno teprve až pářením.
Březost trvá 10–11 měsíců a rodí se jedno mládě, dvojčata jsou velmi vzácná. Lamy umí ovlivnit dobu porodu, takže většinou k němu nedojde při nepříznivých klimatických podmínkách. Mláďata se rodí kolem poledne, to je okolní teplota nejvyšší a mládě tak stihne oschnout, než se na noc ochladí. Později narozená mláďata mohou zemřít na podchlazení. Mláďata jsou plně vyvinutá a do dvou hodin jsou schopna následovat matku. Po dvou týdnech se samice už může znova pářit. Ve věku jednoho roku opouštějí mladá zvířata rodné stádo.
Smysly
Lamy mají velmi dobrý zrak a sluch, ale horší čich.
Komunikace
Dorozumívají se hlavně prostřednictvím nejrůznějších zvuků. Na možné nebezpečí upozorňují lamy vysokým bečením a pištěním a reagují většinou útěkem. Cvakavé zvuky jsou projevem přátelství nebo podřízeného postavení. Navzájem si o sobě dávají vědět hučením, které má mnoho významů. Samci při soubojích hodně křičí a vrčí, aby zastrašili svého soupeře.
Zajímavosti
- Když se lamy cítí ohroženy, plivou na útočníka rozžvýkaný obsah žaludku.
- Kůže na krku lamy je silnější než na zbytku těla a chrání ho před poraněním. Toho využívají místní obyvatelé a z této pevné kůže si vyrábí boty.
- Všechny čtyři druhy lam se mohou mezi sebou křížit, v přírodě k tomu ale nedochází. Všichni kříženci jsou plodní.
- Lamy hrají důležitou úlohu i v ekonomice mnoha jihoamerických států. Z jejich srsti se získává velmi kvalitní vlna (hlavně z lam alpak a vikuň). Z jednoho zvířete se za rok získají až 2 kg srsti. Jeden kilogram vlákna z lamy vikuni (Vicugna vicugna) má cenu 360 euro. Dále se lamy chovají pro maso, které obsahuje jen málo tuku. Z kůží a kožešin se vyrábí oblečení, umělecké a náboženské předměty. Trus lam se používá jako hnojivo nebo usušený jako palivo.
- Lamy ukládají svůj trus na jedno místo, kterému se pak vyhýbají. Toho využívají místní obyvatele, natírají trusem stromy a zabraňují tak jejich okusování.
- V neschůdném horském terénu se lamy využívají i jako nosiči nákladu. Jsou schopny ujít denně až několik kilometrů s nákladem kolem 40 kg. K tomuto účelu se nejčastěji používají kastrovaní samci.
- Lamy byly domestikovány Inky před 5 000 lety a staly se nepostradatelnou součástí jejich civilizace. V době příchodu prvních Evropanů se jejich počty odhadují na 50 milionů jedinců. Pak následoval prudký pokles početnosti lam, který zesílil za posledních 100 let. Důvodem bylo zřejmě dovezení ovcí, které zabraly nejvhodnější oblasti a staly se tak silnými konkurenty v boji o potravu. Chovatelé ovcí také lamy často stříleli v domnění, že by mohly nakazit ovce nemocemi. V roce 2011 se početnost lam guanako odhadovala na 400 000 až 600 000 jedinců, 90 % z nich žije v Argentině. Nejpočetnější jsou lamy guanako v oblasti Patagonie, hlavně v NP Torres del Paine a Isla Grande de Tierra del Fuego.
- Lamy guanako ohrožuje hlavně nadměrný lov pro maso a kůži, pytlačení, ničení jejich životního prostředí a klimatické změny. Negativní dopad má ale také stavba plotů z ostnatého drátu, které oddělují a izolují jednotlivé populace.
- V posledních 40 letech se chov lam rozšířil po celém světě.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.