Istanbul

Istanbul, největší město Turecka, má spolu s předměstími téměř 10 milionů obyvatel. Odedávna bylo mostem, spojujícím kulturu Evropy a Asie, křesťanství a islám, i významným obchodním střediskem. A je jím dodnes.

Hagia Sofia (Aya Sofia) - Chrám Boží moudrosti Aya Sofia nechal postavit byzantský císař Justinián kolem roku 532 jako největší a nejmonumentálnější stavbu tehdejšího světa. Více než 30 metrů vysoká kopule byla považována za technický zázrak a monumentálně působí i dnes. Po dobytí Istanbulu sultánem Mehmedem Dobyvatelem v roce 1453 byl chrám přeměněn na mešitu a po vzniku turecké republiky v roce 1923 se stal muzeem. Uvnitř chrámu najdeme nádherné byzantské mozaiky, osmanskou výzdobu a také Plačící sloup, na kterém se sráží vzdušná vlhkost a ke kterému se váže mnoho legend.

Mešita sultána Ahmeda - hlavní islámskou svatyni města zvanou též Modrá mešita nechal vystavět sultán Ahmed I. v roce 1609. V současné době je mešita sultána Ahmeda spolu s mešitami v Mekce, Damašku a Jeruzalémě jedním z nejposvátnějších míst islámského světa. Monumentální stavba měla svou nádherou zastínit i chrám Aya Sofia stojící na druhé straně náměstí Sultanahmed.

Palác Topkapi - sultánský palác Topkapi na špičce poloostrova mezi Marmarským mořem, Bosporem a zálivem Zlatý Roh byl po čtyři století politickým i symbolickým centrem Osmanské říše. Až roku 1853 se sultán přestěhoval do nově postaveného paláce Dolmbahçe přímo na břehu Bosporu. Kolem čtyř nádvoří se nachází komplex poměrně nízkých staveb. Ve většině z nich dnes najdeme muzeum. Nejzajímavější částí paláce je klenotnice a především harém, tedy místo, kde přebýval sultán se svoji rodinou.

Cisterna Yerebatan - podzemní palác Yerebatan byl zásobárnou dešťové vody, která měla v případě obležení sloužit jako pitná voda obyvatelům města. Rozlehlá podzemní prostora má rozměry 70 krát 140 metrů a její klenba ve výšce 12 metrů je podpírána 336 sloupy.

Velký bazar - obchodním centrem Istanbulu je Velký krytý bazar Kapali Çarşi na sever od ulice Divan Yolu. Začal vznikat v roce 1461 na popud sultána Mehmeda Dobyvatele. V labyrintu jeho ulic a uliček najdete především luxusní zboží - zlato, stříbro, kožené oděvy a kabelky, keramiku a další. Za branami bazaru směrem k zálivu Zlatý Roh a náměstí Eminönü se nachází méně honosné ale o to živější tržiště, které končí Egyptským bazarem, plným voňavého koření a sladkostí.