Turecko

Moře - Města - Příroda - Historické památky

Základní informace o zemi

Turecko je země ležící na rozhraní Evropy a Asie - nejenom geograficky, ale i kulturně. Zhruba 3 % tureckého území leží v Evropě, zbylých 97 % v Asii. Svou celkovou rozlohou 780 580 km2 se Turecko řadí na 36. místo na světě, mezi evropskými zeměmi je druhé za Ruskem. Počtem zhruba 70 milionů obyvatel je Turecko v Evropě třetí za Ruskem a Německem, v celosvětovém měřítku je na 17. místě.

Jeďte do Turecka v dobré partě

Vzhledem k nárůstu počtu obyvatel v Turecku se dá čekat, že v nejbližších letech počet obyvatel Turecka přesáhne počet obyvatel Německa a v hypotetickém případě při vstupu Turecka do Evropské unie by se Turecko stalo jejím největším státem. Není divu, že Němci, Angličané a Francouzi z toho nemusí být nadšeni.

Proč jet do Turecka?

Turecko je velká země. A také neskutečně rozmanitá. Kdo se nebojí trochu cestovat, najde v Turecku všechno – krásné moře, vysoké hory, skalní města, antické i středověké památky, rušné metropole i romanticky klidný venkov. Pravda, většinu věcí, za kterými se do Turecka jezdí, lze nalézt i jinde na světě. Ale málokde, možná nikde, v takovém množství, v takové koncentraci a hlavně tak se prolínající.

A pak jsou tu lidé. Středověké nájezdy Osmanů na Střední Evropu v nás zanechaly představu Turka mávajícího nad hlavou křivou šavlí a propichujícího vše živé, co mu přijde do cesty. Novější události, kdy muslimští fanatici na různých místech světa vraždí lidi ve jménu čehosi - možná ani oni sami nevědí čeho - zase zanechaly v příslušnících západní civilizace nedůvěru ke všem muslimům. A Turci jsou muslimové. Dokonce dosti ortodoxní muslimové. S muslimským fanatismem však nemají nic společného. Naopak, islám u nich ukazuje svou lepší stránku.

Turci jsou národ neobyčejně pohostinný a přátelský, při cestování po Turecku se s vámi každou chvíli dá někdo do řeči, každou chvíli budete zváni na čaj. A třeba zlodějů, kapsářů a podobných existencí, jinak obzvlášť v jižní Evropě dost běžných, těch se v Turecku obávat (skoro) nemusíte.

Moře

Tureckou pevninu omývá ze tří stran moře. Na severu země je to Černé moře, turecky nazývané Kara Deniz. Vysoké, téměř čtyřtisícové Pontské pohoří zachycuje srážkovou oblačnost přicházející ze severu. Klima na pobřeží je tedy na zeměpisnou šířku Turecka poměrně chladné a hlavně dost vlhké. Prší tu docela často i v létě. Skály spadající do moře jsou většinou z přeměněných hornin, černé a smutné. Odtud pochází i turecký název Černé moře, který přebrali Evropané. K přímořské rekreaci se toto pobřeží moc nehodí.

Na západ od Turecka leží Egejské moře a v něm spousta ostrovů. Ty však v naprosté většině patří Řecku. Při pobřeží Egejského moře najdeme několik velkých měst, největší z nich je Izmir (Smyrna). A také velkoměsto Istanbul není daleko. Na pobyty k moři sem jezdí spíš Turci, Evropany do této oblasti táhnou hlavně antické památky.

Nejhezčí a také nejnavštěvovanější je jižní pobřeží Turecka. Česky se někdy toto moře nazývá Levantské, většinou se ale pouze konstatuje, že se jedná o východní část Středozemního moře. Turci pro něj mají krásný název Ak Deniz, tedy Bílé moře. V kontrastu s tmavým, smutným a relativně studeným Černým mořem je jižní pobřeží Turecka lemováno vápencovými horami, je světlé, slunce svítí v létě skoro pořád a je tu teplo. Někdy až moc.

Najdete tu dlouhé kilometry písečných pláží lemované hotelovými komplexy stejnými jako kdekoli jinde na světě. Mluví se tu spíš německy a rusky než turecky. Ale najdete tu mnoho míst, kde jsou pláže ještě opuštěné nebo jen málo navštěvované, ukryté mezi skalami porostlými bujnou středomořskou vegetací. Ale v české cestovní kanceláři neříkejte, že chcete zájezd k Bílému moři. Mohli byste totiž skončit na ruských Soloveckých ostrovech a tam by vám byla trochu zima.

Města

Je tu samozřejmě Istanbul, nádherné velkoměsto, které bylo od svého založení římským císařem Konstantinem až do první světové války centrem říše ovládající velkou část známého světa. Ať už to byl Řím, Byzanc nebo Osmanská říše. Každá tato epocha nechala v Istanbulu své památky.

Ale Turecko není jen Istanbul. Hned první město, které většina turistů v Turecku navštíví, evropské Edirne, dokáže na Turecko nalákat. Krásná jsou historická města v centrální Anatólii, seldžucká centra KonyaSivas, podhorské Kayseri nebo malé, ale dokonale zachované středověké městečko Şafranbolu.

Ve východní části země, kde je cestování obtížnější, jsou města ještě autentičtější, posvátné město muslimů i křesťanů Şanli Urfa, divoký kurdský Diyarbakir - neoficiální hlavní město Kurdistánu. V odlehlé a pusté krajině ve výšce skoro 2 000 metrů nad mořem najdete město Erzurum s mnoha památkami na arménský národ, který byl z území Turecka po první světové válce dokonale vymazán. S Turky o tom nemluvte, pořád to je a asi dlouho bude bolavá část jejich dějin.

Příroda

Přírodních zajímavostí najdete na území Turecka mnoho. I samotná obyčejná turecká krajina dokáže člověka uchvátit. Rozlehlé pusté pláně se střídají s rozeklanými horami a skalními městy. A do toho všeho jsou zasazeny takové perly jako travertinové terasy v Pamukkale na západě země či rozmanitá skalní města v centrální Anatólii v oblasti zvané Kappadokie. Zajímavé jsou stopy nedávné sopečné činnosti ve střední a východní části země, kráterová jezera Nar, Aci a Meze v oblasti Kappadokie, četné horké prameny nebo hora Nemrut na východě země poblíž jezera Van, v jejímž kráteru najdete horké jezero s vodou o teplotě více než 50 stupňů Celsia.

Turecko je i rájem horských turistů. Nejvyšší hora země Ararat (Bűyűk Ağri Daği) je 5 165 metrů vysoká. Dostat se na její vrchol je již záležitost náročná nejen technicky (vrchol je celoročně pod sněhem), ale i administrativně (hora leží v hraničním pásmu s Arménií). O něco málo nižší Sejfan (Sűphan Daği, 4 434 metrů) je o poznání přístupnější.

Většina horských turistů v Turecku ale míří do přímořských hor. Na severu je to Pontské pohoří, především jeho nejvyšší část Kačkar. Kačkar je mezičlánkem mezi evropskými horskými soustavami (Karpaty, Stará Planina) a asijskými horami (Kavkaz). Je zde dostatek vody, v údolích jsou lesy, výše pak porosty rododendronů a kleče, vrcholky jsou skalnaté. Více než polovinu roku je pohoří pod sněhem.

Podél jižního pobřeží se nachází pohoří Taurus s nejvyšší částí Ala Dağ a nejvyšší horou Demirkazik (3 756 metrů). Navštěvovaná je i část Bolkar poblíž dálnice z Ankary do Adany či hory Tahtali a Bey poblíž centra Turecké riviéry Antalye. Hory jsou zde vápencové a světlé, vody je málo, vegetace také. Počasí je ale většinou pěkné a na jaře, kdy vše kvete, je to opravdu nádhera.

Historické památky

Nejpřístupnější, nejznámější a nejnavštěvovanější jsou antické památky na západním a jihozápadním pobřeží Turecka. Mnoho lidí tvrdí, že v Turecku je více památek na starověké Řecko než v samotném Řecku. Stačí vyslovit jména několika měst: Trója, Pergamon, Efes, Milét. I dva ze sedmi divů antického světa stály na území dnešního Turecka – Artemidin chrám v Efesu a mauzoleum v Halikarnassu.

Jihozápad země obývaly ve starověku poněkud zvláštní národy Kárů, Lýdů a Lýků. Zanechaly nám trochu méně známá města, často však umístěná v nádherné přírodě: u moře, mezi skalami, v středomořském pralese. Zvláštností těchto měst jsou skalní hrobky, často bohatě vyzdobené umělé jeskyně v horách či v pobřežních útesech. Říká se, že v jedné takové hrobce je pohřben i Alexandr Makedonský. Nejznámější lýcká města jsou Phaselis, Termessos, Olympos, Myra či Arykanda.

Ve východní části země jsou památky méně udržované, hůře se hledají, ale jsou možná o to pestřejší a zajímavější. Dobrodružnější povahy se vydávají třeba na vrchol hory Nemrut severně od města Urfa, kde najdou pyramidu starověkého krále Antiocha, jednoho z nástupců zmíněného Alexandra, ozdobenou obřími sochami. Nebo pátrají v severovýchodní části Turecka po opuštěných a pobořených kostelících a klášterech, které zde zanechali odsunutí Arméni a Gruzínci – bývalé hlavní město Arménie Ani, dnes jen město duchů, kostelík Ahtamar na ostrově v jezeře Van či kláštery ukryté v údolích a soutěskách pohoří Kačkar.

Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Turecka v dobré partě