Islandština

(Ne)přejímání cizích slov - Islandština versus ostatní jazyky - Islandské ságy - Česko-islandský slovník - základní výrazy - Etymologie názvu ostrova
Česko-islandský slovník (on-line překladač)

Na Islandu se hovoří islandsky, což je jazyk vycházející ze staré norštiny, kterou s sebou přivezli původní osadníci. Vzhledem k tomu, že se za staletí příliš neměnil, a tudíž ani nezjednodušoval, je to jazyk pro cizince značně obtížný. Islanďané, tak jako my v češtině, skloňují (ohýbají) podstatná i přídavná jména, časují ve třech rodech a dvou číslech, navíc mají v oblibě mnoho výjimek a nepravidelností. Rozlišují pouze čtyři pády, zato ale v určitém i neurčitém tvaru.

Složitost gramatiky našince příliš nepřekvapí, horší je to s výslovností. Islandština používá latinku plus několik speciálních znaků, jako je ð/Ð (čti d), þ/Þ (čti jako anglické th nikdy jako p!) a æ/Æ (čti aj). Dále má, stejně jako čeština, čárkované samohlásky á, é, ó, ú, ý – ovšem s odlišnou výslovností, různou podle pozice ve slově. Navíc používá znak ö/Ö.

Jeďte na Island v dobré partě

Mnoho podstatných jmen a zejména zeměpisných názvů je složeno z více slov (podobně jako v němčině) a vznikají tak skoro nekonečná, pro studenta islandštiny - začátečníka - nevyslovitelná slova. Stačí si vzpomenout na sopku pod ledovcem Eyjafjallajökull „populární“ v roce 2010. Dalším pěkným příkladem je název obce Kirkjubajarklaustur. Nebo třeba výraz pro policistu - lögreglumaður.

Rozdíl v krajině pod sopkou Eyjafjallajökull před a po výbuchu– červenec 2006 a červenec 2010

Naopak výhodou složených popisných názvů je to, že pokud jednou získáte alespoň malý přehled ve výrazech označujících přírodní útvary, pak se vám orientace v mapách i průvodcích velmi ulehčí a před vámi se otevře celý nový svět. Např. ona již zmiňovaná sopka Eyja–flall(a)-jökull znamená ostrov-hora-ledovec. A Kirkju-bajar-klaustur je kirkja - kostel, baer - obec, klaustur - klášter. Hned víte, co můžete na své cestě očekávat.

Ale není třeba zoufat, většina populace hovoří velmi dobře anglicky nebo německy. Žádný problém také nebudete mít, pokud ovládáte některý ze skandinávských jazyků, a to díky jejich vzájemné příbuznosti. Dánština je dalším z jazyků povinných na základních školách.

Panuje rozšířené klišé, že vzhledem k historické neměnnosti jsou Islanďané i dnes schopni číst staré ságy přímo z původních rukopisů a bez jakýchkoli problémů jim porozumět. Pravdou je, že v jazyku jako takovém větší problém není, horší je to se schopností dnešního Islanďana rozluštit a přečíst původní zápis.

(Ne)přejímání cizích slov

Historicky se do islandštiny nepřejímala cizí slova, ale vytvářel se jejich nový domácí ekvivalent z již existujících slov. Tento princip přetrvává dodnes, ale není již tolik striktní jako dříve. Cizí slova se poislandšťují podobně, jako to dělá čeština. A tak si v klidu můžete dát kaffi nebo té a pak pizzu nebo hamborgari a kók, ale přitom používat síminn - telefon, bíll – automobil a koukat na sjónvarp - televize či jít na tónleikar – koncert. Pokud se chystáte do kina - bíó nebo kvykmyndahús, pozor při výběru filmu - bíómynd. Často se totiž jména filmových hrdinů překládají.

Zde pár příkladů za všechny: Köngulóarmaðurinn alias Spiderman, Leðurblökumaðurinn alias Batman, Svarthöfði alias Darth Vader ze Stjörnustríð alias Star Wars alias Hvězdných válek. Na druhou stranu vzhledem k velikosti obecenstva je i většina televizních programů pouze titulkovaná v původní verzi, takže člověk se znalostí světového jazyka, zejména angličtiny, není vyloučen ze zábavního průmyslu. Navíc se v kině můžete těšit na přestávku! Je skoro pokaždé. Spousta popcornu, sladkostí a lékořice je samozřejmostí.

Islandština versus ostatní jazyky

Zajímavé jsou paralely islandštiny s ostatními románskými jazyky. Například angličtina oproti islandštině kdysi dávno provedla přehození hlásek w a h. Příklady budiž whale – hvalur – velryba, what – hvað – co, where – hvar – kde, white- hvít(ur) - bílý.

Ale ani s češtinou se neztratíte – flaska je flaška, taska je taška, skoda je škoda (míněna i na Islandu velmi populární značka automobilu), akurrat je akorát a gúrka je okurka.

Na webu existuje výborný, neustále rozšiřovaný a doplňovaný online česko-islandský a islandsko-český slovník.

Islandské ságy

Jedno z největších islandských bohatství se skrývá v literatuře. Ságy aneb příběhy o osídlení ostrova, původu lidí, obrů a jiných bytostí, vzniku světa, ale také o všemožných šarvátkách mezi jednotlivými osadníky se na ostrově vyprávěly pravděpodobně od počátku časů. První zápisy vznikly ve 12. století, a to v centrech tehdejší vzdělanosti – na biskupstvích na Skálhotu na jihu a v Hólarech na severu.

I díky nim většina Islanďanů zná své předky až k prvním osadníkům. Za nejvýznamnější a nejstarší jmenujme například Knihu o Islanďanech, Starší (Poetickou) Eddu nebo Prozaickou Eddu Snorriho Sturlusona. Ságy jsou i dnes velmi populární, mnohý Islanďan je z nich schopen citovat celé části.

Původní dochované manuskripty ság jsou dnes uloženy v Institutu islandských studií Árniho Magnússona v Reykjavíku. Hlavní část sbírky byla dříve v knihovnách v Dánsku. Dánsko je předalo zpět Islandu v roce 1971. Na stránkách institutu najdete výukový program islandštiny on-line zdarma.

Česko-islandský slovník - základní výrazy

Zeměpisné názvy pro zvídavé cestovatele
 
IslandskyČesky
heimadoma
landzemě, půda, pozemek, pevnina, souš, břeh, stát, vlast
farma
býlifarma
staðurmísto – historicky polnosti a statky patřící pod místní kostel (z takového majetku se nemusel odvádět desátek církvi) ve skutečnosti s nimi hospodařili sami donátoři
baerfarma, statek, usedlost, město, obec
borgvětší město
stígurulička, cestička, stezka, pěšina
gataulice, ulička
vegurcesta, silnice
straetiulice
brautsilnice, třída
grundpůda, zem, louka
túnlouka
hagilouka, pastvina, pastva
vellirpláně, pole (völur – pláň, pole)
garðurzahrada, park, ohrada, hradba, násep, hráz, kolej
skógurles
mörkháj, les
steinkámen, balvan, valoun
hellirjeskyně
skjólúkryt, skrýš, závětří, přístřeší, útulek
hlemmurpříkop, poklop
dalurúdolí, dolina
hvammurdolina, údolíčko
gilrokle, kaňon
skarðsoutěska, rozsedlina, trhlina, štěrbina
gljúfurkaňon, soutěska
gjározsedlina, puklina
múlipředhůří
hólarvršky, kopečky (hóll – vršek, kopeček)
brekkastráň, svah, spád
hlíðsvah, stráň, kopec
holtpahorek, les, kopec
ásvyvýšenina
hálskopec
hæðkopec, vyvýšenina
heiðivýšina, náhorní plošina, rašeliniště, vřesoviště
borghrad, opevnění, skalnatá vyvýšenina, skalistý vrcholek
berghornina, kámen, skalní stěna, skalisko
fellkopec, malá osamělá hora
hnjúkurštít hory, vrcholek hory
hálskrk, hrdlo, kopec
brúnokraj, hrana, čelo hory, sráz
hjalliskalní římsa, ploina útesu, terasa v terénu
eyjaostrov
eyostrov
nespoloostrov
marmoře
grandimořská úžina
sundprůliv, úžina, ulička
fjörðurfjord, zátoka
vogurzátoka, zátočina
höfnpřístav, pastva
víkzáliv, zátoka
ströndpobřeží, břeh, pláž
bakkibřeh
melurštěrková zem, břeh, násep
mýribažina, mokřina
hraunláva
eldfjallsopka, vulkán
gígurkráter
kvikamagma
jjarðskjálftizemětřesení
gufuhverfumarola
askapopel
askjakaldera
hveragejzír, horký pramen
laugarhorké prameny
ářeka
fljótširoká řeka
fossvodopád
lónlaguna
vatnjezero
hvíturbílý
svarturčerný
guluržlutý
rauðurčervený
blármodrý
grænnzelený
brúnnhnědý
gráršedý

Etymologie názvu ostrova

Podobnost mezi jménem ostrova „Island“ a anglickým výrazem pro ostrov - „island“ se zdá být čistě náhodnou. Islandský název Ísland je vlastně složeninou dvou slov. Slova „ís“ neboli led/zmrzlina a slova „land“, což znamená země/pevnina/stát. V doslovném českém překladu tedy „Ledová země“, čemuž odpovídá i dnešní anglické označení Iceland. S trochou nadsázky by se tedy Island mohl označit za „Zmrzlinovou zemi“, což je vzhledem ke vztahu Islanďanů k této pochoutce vcelku trefné – viz text o islandské kuchyni.

Naproti tomu anglické slovo „island“ - významově jakýkoli ostrov - vzniklo dle anglického etymologického slovníku ze staroanglického (rozuměj angličtina psaná a mluvená mezi 450-1100 n. l.) „igland“, které je složeno z „ieg“ - ostrov (z pragermánštiny „aujo“ - věc na vodě, z praindoevropského jazyka „akwa“ - voda) a „land“ země. Způsob zápisu slova se změnil v 15. století díky asociaci s podobným, ale nepříbuzným „isle“. Ve staré angličtině existoval ještě podobný výraz „ealand“ neboli říční/zavodněná země/louka u vody. Tento vývoj je podobný českému „ostrov“, dle etymologického výkladu znamená původně to, „co je obtékáno“.

Grónsko jen tak mimochodem

Podobně složený název má i Grónsko – dánsky Gronland - islandsky Graenland – anglicky Greenland neboli „Zelená země“, což bylo v době jeho pojmenování Erikem Rudým pokusem o propagaci a drobným reklamním trikem. Erik Rudý byl spolu se svým otcem na začátku 10. století vyhoštěn z Norska, načež se usadil na Islandu. V roce 982 byl Erik pro vraždu vyhoštěn i odsud a vydal se dále na západ do země, o jejíž existenci se již vědělo, ale nebyla trvale osídlena.

Erik doplul dále než jeho islandští předchůdci. Okolo východního pobřeží obeplul mys Farewell a dále pokračoval podél západního pobřeží k fjordu, který nazval Erikův. Když se roku 986 vrátil na Island, aby nabral další osadníky a zásoby, nazval novou zemi zelenou, bohatou, úrodnou a vhodnou pro osídlení. Tato taktika nejspíš zabrala, protože spolu s Erikem opouštělo Island 25 lodí. Do Erikova fjordu jich sice doplulo pouze 14, ale i pak přicházeli další lidé. Zprávy o těchto událostech pochází ze Ságy Erika Rudého.

Nicméně pravdou je, že v té době bylo klima v těchto zeměpisných šířkách přeci jen příznivější a země byla opravdu o něco více zelená, než je tomu dnes.

Iceland? Niceland ;-)

Tento způsob propagace ovšem slouží spíše pro pobavení a s drobným obsahem ironické nadsázky se objevuje i dnes na samotném Islandu, kdy jednoduchým doplněním N před Iceland vznikne anglické slovo Niceland – s významem hezká/hodná/milá země.

Použité zdroje informací

  • Etymologie online dictionary
  • Rejzek, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001
  • Kupča, Vojtěch. Islandsko-český slovník. Litera Proxima, 2008

Autorkou textu je Blanka Pöschlová.

Jeďte na Island v dobré partě