Makedonština –
Cizí jazyky v Severní Makedonii –
Česko-makedonský slovník
Makedonština
Alexandr Makedonský mluvil starověkou makedonštinou, jazykem velmi podobným řečtině. Dnešní makedonský jazyk ovšem nemá se starověkou makedonštinou ani s novověkou řečtinou mnoho společného. Novodobá makedonština je jazyk slovanský blízko příbuzný bulharštině. Tím se vymyká ostatním jazykům bývalé Jugoslávie – chorvatštině, bosenštině a černohorštině, které jsou si natolik podobné, že dříve bývaly považovány za nářečí jednoho panjugoslávského jazyka, srbochorvatštiny. A opravdu, zatímco Srb Chorvatovi, co se týká jazyka, bez problémů rozumí, s Makedoncem to už tak jednoduché mít nebude. Stejný případ je slovinština, jazyk používaný na opačném konci Jugoslávie, ta se také od ostatních jugoslávských jazyků výrazně odlišuje.
Jeďte do Severní Makedonie v dobré partě
Naopak podobnost makedonštiny s bulharštinou je veliká. Tak veliká, že se vedly a vedou spory o to, zda se jedná o dva odlišné jazyky, nebo o dvě nářečí jednoho jazyka. V rámci velkého vzestupu nacionalistického cítění na Balkáně v posledních desetiletích je momentálně platná teorie dvou odlišných jazyků.
Makedonské písmo
Aby bylo odlišení dokonalé, makedonština používá pro zápis cyrilici, písmo podobné ruské azbuce. Ovšem makedonská cyrilice se v některých detailech drobně liší nejen od ruské azbuky, ale i od cyrilice srbské a bulharské. Typickým rysem makedonské cyrilice je písmeno ќ, které označuje zvuk podobný dlouhému c. V srbské cyrilici se toto písmeno píše ђ a do latinky bývá přepisováno jako ć. Aby to nebylo jednoduché, bulharština toto písmeno vůbec nezná a přepisuje jej pomocí znaku ч, který se čte jako naše č. A že se nejedná o hlásku vzácnou je dané i třeba tím, že se často vyskytuje jako koncovka srbských jmen – Milošević (makedonsky Mілошевіќ srbsky Miлoшeвіђ, bulharsky Mилошевич) apod.
Specifikem makedonštiny a bulharštiny mezi slovanskými jazyky je používání určitého členu -ot, -ta, -to, v množném čísle -te. Člen se připojuje v některých jako koncovka za podstatná jména. Časté je to i u zeměpisných názvů, což někdy vytváří z českého hlediska úsměvné kombinace – Smradlavoto jezero, Belata planina…
Cizí jazyky v Severní Makedonii
Pokud jste zvyklí se dorozumívat nějakým panjugoslávským jazykem (srbsky, chorvatsky…) v jiných částech bývalé Jugoslávie, nemusíte zoufat. Znalost srbštiny je v Severní Makedonii velmi rozšířená a naprostá většina Makedonců používá srbštinu jako svůj druhý jazyk. Je to dané tím, že často jsou sledovány srbské pořady v rádiu a televizi, mnoho Makedonců také jezdí za prací do ostatních bohatších států bývalé Jugoslávie. A mnoho Makedonců též pochází ze smíšených jugoslávských manželství, kde se doma mluvilo jedním z oněch panjugoslávských jazyků, které až do devadesátých let minulého století málokdo rozlišoval.
Poněkud horší už je to v Severní Makedonii s domluvou jinými cizími jazyky. Na Makedonce, kteří by ovládali angličtinu, nenarazíte příliš často, ještě horší je to s němčinou, francouzštinou či italštinou. I když samozřejmě v turisticky navštěvovaných místech lze anglicky mluvící Makedonce potkat. Častý je též model, že jako tlumočníci z angličtiny slouží děti, které dnes mají výuku angličtiny ve škole povinnou, a proto mohou vypomoci svým rodičům při domluvě. Pokud ovšem na anglicky mluvící osobu nenarazíte a neumíte makedonsky ani srbsky, zbývá řešení mluvit pomalu česky a výrazně při tom gestikulovat, obvykle to k základní domluvě stačí. Vždyť jsme také Slovani.
Malý česko-makedonský slovníček
Výslovnost
Makedonská výslovnost nečiní Čechovi potíže. K zápisu užívá makedonština abecedu vycházející ze srbské cyrilice. Od ní se liší písmeny ѓ [ď], ќ [ť] a ѕ [dz]. Souhláska л se před а, о, у a na konci slabiky vyslovuje tvrdě (podobně jako ruské л). Makedonské љ a л před e, и a ј má pak výslovnost poloměkkou, což přibližně odpovídá českému l, znak љ se však tradičně do latinky přepisuje jako lj. Podobně se znak њ, jehož výslovnost odpovídá českému ň, přepisuje jako nj. Samohláska и předcházející д, т, н neměkčí, tedy дивина ,divočina‘ čteme jako [dyvina], тихо ,ticho‘ jako [tycho], ниско ,nízko‘ jako [nysko] apod. Podobně neměkčí předcházející souhlásku ani е. Spisovná makedonština má přízvuk ustálený na třetí slabice od konce.
| А а | a |
| Б б | b |
| В в | v |
| Г г | g |
| Д д | d |
| Ѓ ѓ | ď |
| Е е | e |
| Ж ж | ž |
| З з | z |
| Ѕ ѕ | dz |
| И и | i |
| Ј ј | j |
| К к | k |
| Л л | l |
| Љ љ | lj |
| М м | m |
| Н н | n |
| Њ њ | nj |
| О о | o |
| П п | p |
| Р р | r |
| С с | s |
| Т т | t |
| Ќ ќ | ť |
| У у | u |
| Ф ф | f |
| Х х | ch |
| Ц ц | c |
| Ч ч | č |
| Џ џ | dž |
| Ш ш | š |
Základní výrazy
| Česky |
Makedonsky |
| Mluvíte anglicky / německy? |
Zboruvate li angliski / germanski? |
| Nemluvím makedonsky. |
Ne zboruvam makedonski. |
| Nerozumím. |
Ne razbiram. |
| Jak se řekne makedonsky ...? |
Kako se veli makedonski ...? |
| Nevím |
Ne znam. |
| Ahoj |
Zdravo |
| Dobrý den |
Dobar den |
| Dobrý večer |
Dobra večer |
| Dobrou noc |
Dobra / Leka noť |
| Na shledanou |
Do viduvanje / Do gledanje |
| Dobrou chuť |
Dobar apetit |
| Na zdraví! |
Na zdravje! |
| Ano / Ne |
Da / Ne |
| Děkuji / Není zač |
Fala / Nema za što |
| Prosím |
Molim |
| Promiňte |
Izvinete |
| S dovolením |
Ako dozvoluvate |
| Jak se máte? |
Kako ste? |
| Mám se dobře. |
Dobro sum. |
| Kde je ...? |
Kade e ...? |
| Jak se dostanu do ...? |
Kako da stignam do ...? |
| Kolik to stojí? |
Kolku čini ova? |
| Účet, prosím. |
Smetka, molam. |
| Peníze |
Pari |
| Sleva |
Popust |
| Tady / s sebou |
Ovde / s sebe |
| Pane / paní / slečno |
Gospodine / gospoďo / gospoďice |
| Velký / malý |
Golem / mal |
| Více / méně |
Poveḱe / pomalku |
| Starý / nový |
Star / nov |
| Drahý / levný |
Skap / evtin |
| Dobrý / špatný |
Dobar / loš |
| Teplý / studený |
Topol / laden |
| Vlevo / vpravo / rovně |
Levo / desno / direktno |
| Nahoře / dole |
Gore / podolu |
| Sever / jih / západ / východ |
Sever / jug / zapad / istok |
| Blízko / daleko |
Blizu / daleku |
| Otevřeno / zavřeno |
Otvoreno / zatvoreno |
| Vchod / Východ |
Vlez / istok |
| Zakázáno |
Onevozmoženo |
| Včera / dnes / zítra |
Včera / denes / utre |
| Autobus |
Avtobus |
| Známky (poštovní) |
(Poštenski) marki |
| Vstupenka / jízdenka |
Bilet |
| Mapa |
Karta |
| WC / toaleta |
Nužnik / toalet |
| Muži / ženy |
Maži / ženi |
| Pokoj |
Soba |
| Klíč |
Kluč |
Místa
| Česky |
Makedonsky |
| Banka |
Banka |
| Bankomat |
Bankomat |
| Bazén |
Bazen |
| Centrum |
Centar |
| Dům |
Kuťa |
| Hora |
Planina |
| Hotel |
Hotel |
| Hrad |
Zamok |
| Jeskyně |
Peštera |
| Jezero |
Ezero |
| Katedrála |
Katedrala |
| Klášter |
Manastir |
| Kostel |
Crkva |
| Lékař |
Lekar |
| Lékárna |
Apteka |
| Les |
Šuma, gora |
| Letiště |
Aerodrom |
| Město |
Grad |
| Mešita |
Džamija |
| Moře |
More |
| Most |
Most |
| Muzeum |
Muzej |
| Nádraží |
Stanica |
| Náměstí |
Ploštad |
| Nemocnice |
Bolnica |
| Česky |
Makedonsky |
| Obchod |
Prodavnica, duťan |
| Ostrov |
Ostrov |
| Palác |
Palata |
| Park |
Park |
| Pekárna |
Pekarnica |
| Penzion |
Pansion |
| Pevnost |
Tvrdina |
| Pláž |
Plaža |
| Pohoří |
Planina |
| Policie |
Policija |
| Pošta |
Pošta |
| Pramen |
Izvor |
| Přístav |
Pristanište |
| Radnice |
Gradska uprava |
| Restaurace |
Restoran |
| Řeka |
Reka |
| Silnice |
Pat |
| Směnárna |
Menuvačnica |
| Supermarket |
Supermarket |
| Trh |
Pazar |
| Ulice |
Ulica |
| Vesnice |
Selo |
| Věž |
Kula |
| Vyhlídka |
Pogled |
Číslovky
| 1 | eden |
| 2 | dva |
| 3 | tri |
| 4 | četiri |
| 5 | pet |
| 6 | šest |
| 7 | sedum |
| 8 | osum |
| 9 | devet |
| 10 | deset |
| 11 | edinaeset |
| 12 | dvanaeset |
| 13 | trinaeset |
| 14 | četirinaeset |
| 15 | petnaeset |
| 16 | šesnaeset |
| 17 | sedumnaeset |
| 18 | osumnaeset |
| 19 | devetnaeset |
| 20 | dvaeset |
| 30 | trieset |
| 40 | četirieset |
| 50 | pedeset |
| 60 | šeeset |
| 70 | sedumdeset |
| 80 | osumdeset |
| 90 | devedeset |
| 100 | sto |
| 1000 | iljada |
| 1000 000 | milion |
Potraviny (Chrana)
| Česky |
Makedonsky |
| Bageta / rohlík |
Kifla |
| Cukr |
Šeťer |
| Čokoláda |
Čokolada |
| Džem |
Džem |
| Hořčice |
Senf |
| Houby |
Pečurki |
| Hranolky |
Pomfrit |
| Chléb |
Leb |
| Jogurt |
Jogurt |
| Koláč |
Torta |
| Máslo |
Puter |
| Máta |
Nane |
| Med |
Med |
| Česky |
Makedonsky |
| Ocet |
Ocet |
| Olej |
Maslo |
| Omeleta |
Omlet |
| Palačinka |
Palačinka |
| Pepř |
Biber |
| Rýže |
Oriz |
| Smetana |
Krem |
| Sůl |
Sol |
| Sušenky |
Biskviti |
| Sýr |
Sirenje |
| Těstoviny |
Testenini |
| Vejce |
Jajce |
| Zmrzlina |
Sladoled |
Maso (Meso)
| Česky |
Makedonsky |
| Hovězí |
Govedsko |
| Játra |
Crn drob / crn džiger |
| Jehněčí |
Jagneško |
| Kachna |
Patka |
| Klobása / párek |
Kolbas / viršla |
| Králík |
Pitom zajak |
| Krůtí |
Misirka |
| Kuřecí |
Pileško |
| Řízek |
Šnicla |
| Česky |
Makedonsky |
| Salám |
Salama |
| Skopové |
Ovčo |
| Slanina |
Slanina |
| Steak |
Biftek |
| Šunka |
Šunka |
| Telecí |
Teleško |
| Vepřové |
Svinsko |
| Zvěřina |
Venison |
Zelenina (Zelenčuk)
| Česky |
Makedonsky |
| Brambory |
Kompiri |
| Brokolice |
Brokula |
| Cibule |
Kromid |
| Česnek |
Luk |
| Čočka |
Leḱi |
| Fazole |
Grav |
| Hlávkový salát |
Zelena salata / marula |
| Hrášek |
Grašok |
| Kukuřice |
Pčenka |
| Česky |
Makedonsky |
| Květák |
Karfiol |
| Lilek |
Patlidžan |
| Mrkev |
Morkov |
| Okurka |
Krastavica |
| Paprika |
Piperka |
| Rajče |
Domat |
| Špenát |
Spanať |
| Zelí |
Zelka |
Ovoce (Ovošje)
| Česky |
Makedonsky |
| Ananas |
Ananas |
| Banán |
Banana |
| Borůvka |
Borovinka |
| Broskev |
Praska |
| Citrón |
Limon |
| Fík |
Smokva |
| Hrozny |
Grozje |
| Hruška |
Kruša |
| Jablko |
Jabolko |
| Česky |
Makedonsky |
| Jahoda |
Jagoda |
| Meloun (vodní) |
Lubenica |
| Oliva |
Maslinka |
| Ořech |
Orev |
| Pistácie |
Fstaci |
| Pomeranč |
Portokal |
| Švestka |
Sliva |
| Třešně |
Creša |
Polévky (Supi)
| Česky |
Makedonsky |
| Hustá polévka z masa a zeleniny |
Čorba |
| Vývar |
Supa |
| Dršťková polévka |
Škembe čorba |
| Zeleninový vývar |
Supa od zelenčuk |
Jídelní lístek (Meni)
| Česky |
Makedonsky |
| Předkrm |
Predjadenje |
| Salát |
Salata |
| Dezert |
Desert |
| Dušené |
Dinstano / zadušeno |
| Grilované |
Na skara |
| Pečené |
Pečeno |
| Smažené |
Prženo |
| Uzené |
Pušele |
| Česky |
Makedonsky |
| Vařené |
Gotvi |
| Pikantní (pálivý) |
Začineta |
| Sladký / slaný |
Slatki / soleni |
| Snídaně |
Podajok |
| Oběd |
Ruček |
| Večeře |
Večera |
| Vegetariánské |
Vegetarijanska |
| Bez lepku |
Bez gluten |
Nápoje (Napitoci, pijalaci)
| Česky |
Makedonsky |
| Čaj černý / zelený |
Čaj crn / zelen |
| Čaj ovocný / bylinkový |
Čaj ovošen / bilen |
| Džus |
Sok |
| Káva černá |
Tursko kafe |
| Káva s mlékem |
Belo kafe |
| Limonáda |
Limonada |
| Mléko |
Mleko |
| Česky |
Makedonsky |
| Pivo |
Pivo |
| Pálenka |
Rakija |
| Anýzovka (Uzo) |
Mastika |
| Víno červené / bílé / růžové |
Crveno / belo / rozovo vino |
| Víno sladké / suché |
Vino slatko / suvo |
| Voda neperlivá / perlivá |
Voda negazirana / gazirana |
| S ledem / bez ledu |
So mraz / bez mraz |
Ryby, mořské plody (Ribi i morski plodovi)
| Česky |
Makedonsky |
| Hejk (mořská štika, štikozubec) |
Hejk |
| Chobotnice |
Oktopod |
| Kapr |
Krap |
| Krevety |
Škampi |
| Losos |
Losos |
| Makrela |
Skumrija |
| Okoun |
Grgreč |
| Pstruh |
Pastrmka |
| Česky |
Makedonsky |
| Samec pstruha z Ohr. jezera |
Koran |
| Sardinky |
Sardini |
| Škeble |
Školki |
| Štika |
Štuka |
| Treska |
Bakalar |
| Tuňák |
Tuna |
| Úhoř |
Jagula |
Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.
Jeďte do Severní Makedonie v dobré partě