Kávovník arabský

(lat. Coffea arabica, angl. coffee)

Kávovník arabský je menší strom nebo keř s bílými květy vonícími podobně jako jasmín. Plody (peckovice) mají zpravidla dvě semena, tzv. kávové boby. Ty se využívají pro výrobu kávy, díky čemuž patří kávovník k hospodářsky nejdůležitějším rostlinám na světě. Zralá semena jsou červená a obsahují cca 1 až 1,5 % kofeinu.

Arabica tvoří většinu světové produkce kávy, významný je však i kávovník robusta (Coffea robusta), jehož podíl na světovém trhu se postupně zvyšuje (aktuálně činí cca 30 %). Arabica je považována za kvalitnější, robusta je méně náročná na pěstování, přináší vyšší úrodu a používá se do směsí a na výrobu instantní kávy.

Původ a výskyt

Kávovník pochází původně z etiopské vysočiny. Domácí je také v horách Jemenu na Arabském poloostrově, odkud pochází jeho název a kde je kulturní plodinou už přes tisíc let. Dále se šířil přes Osmanskou říši a holandské a italské obchodníky. Dnes se pěstuje v mnoha tropických oblastech světa, většinou ve vlhkém prostředí a pod stínícími stromy.

Vyhovuje mu velký rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci, takže se v tropech nejčastěji vyskytuje v nadmořské výšce nad 1 000 m. Rozšířil se prakticky do všech kontinentů. Kávovník robusta však roste v nižších polohách.

Největšími producenty kávy jsou dnes Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie, Etiopie, Indie, Mexiko, Honduras, Guatemala a Peru. Pro některé chudé země je vývoz kávy jednoznačně nejdůležitější položkou jejich exportu, např. to platí pro africké státy Burundi (cca 60 % exportu!), Etiopii, Rwandu a Ugandu nebo středoamerický Honduras a Nicaraguu.

Výroba kávy

Množství kávových bobů, které vyrostou na jedné rostlině, se může výrazně lišit rok od roku (podle klimatických podmínek), ale i rostlina od rostliny. Hodnota může kolísat mezi 0,5 kg a 5 kg. Kávové boby se někdy sklízí ručně a selektivně, což je velmi náročné, ale přináší vyšší kvalitu, protože každý plod zraje v jinou dobu a nejvyšší kvalitu přináší jen ideálně zralé plody. Jindy se sklízí hromadně ve stejnou dobu, což je jednodušší a levnější, ale smísí se tak více a méně zralé plody.

Z kávových bobů je odstraněno oplodí a následuje fermentace. Po ní jsou boby umyty velkým množstvím vody a suší se. Usušeným kávovým bobům se říká zelená káva a v tomto stavu je také v drtivé většině předmětem mezinárodního obchodu. Teprve v místě spotřeby probíhá pražení kávy, které výrazně ovlivňuje výslednou chuť nápoje. Teplota uvnitř semene při pražení dosáhne cca 200 °C, škrob se rozloží na jednoduché cukry a kávový bod ztmavne a získá hnědou barvu.

Nápoj vzniká z kávy teprve namletímvařením. Metod používaných při vaření kávy (turecká káva, espreso, …) je celá řada a jsou dalším faktorem výrazně ovlivňujícím její chuť. Kávu pije asi třetina lidstva. Největšími konzumenty kávy jsou Finové a hned za nimi další Skandinávci (Norové, Islanďané, Dánové a Švédové) a také Nizozemci, Švýcaři a Belgičané.

Využití

Výzkumy zkoumající efekt kávy na lidské zdraví mají rozdílné a často protichůdné výsledky. Prospěšnost kávy pravděpodobně hodně závisí i na metodě její přípravy. Káva díky alkaloidu zvanému kofein stimuluje mozek a srdce a je diuretická. Kofein je možné použít při migréně, chronickém astmatu a srdečních chorobách. Zvyšuje také efekt některých léků proti bolesti (analgetik). V kuchyni se káva používá k barvení a dochucování dezertů (např. tiramisu).

Zajímavosti

  • Slovo káva pochází z tureckého kahve zprostředkovaně přes italské caffé.
  • Káva je slabou drogou a její nadměrné pití může vést k nespavosti a nervozitě.
  • Podle legendy objevil stimulující účinky kávy pasáček koz v Etiopii v 9. století, když pozoroval kozy spásající semena kávy ze stromů. Písemné záznamy o tom ale vznikly až mnohem později. Prokazatelně první znalost kávovníku, pití kávy, jejího pražení a vaření, tak jak ho známe dnes, měli obyvatelé súfijských klášterů v Jemenu v 15. století. Jemenské město Mocha také dalo název dnešnímu kávovému nápoji mocha.
  • První evropské kavárny byly otevřeny koncem 17. století ve VídniBenátkách, podle jiných zdrojů v Oxfordu. V Praze vznikla první kavárna na Malé straně v roce 1714.

Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.