Jak je vidíme - Jací jsou doopravdy - Umění stát a čekat
Jak je vidíme…
Všichni známe stereotyp o introvertních, chladných a zamlklých seveřanech. Víme, jak si představit typického Švéda: je to vysoký modrooký blondýn. Je ostýchavý, vážný a navenek se nijak neprojevuje. Nebaví se s nikým, koho nezná. Vždycky si sedne do prázdné řady – to aby se zbytečně nevystavoval riziku, že by se s ním chtěl někdo pustit do řeči. Nerad si ze sebe dělá legraci, je formální a působí strnule. Nedává najevo své emoce a má se na pozoru před spontánními projevy. Zakládá si na tradičních hodnotách, miluje své každodenní stereotypy a nerad z nich vybočuje.
Sportuje, jí střídmě, alkohol pije jenom o víkendech. Je organizovaný, dochvilný, čestný, spolehlivý a řádně plní své občanské povinnosti. Vždycky platí včas všechny poplatky a dodržuje všechny předpisy. Na přechodu pro chodce zásadně nepřechází na červenou, i kdyby měl během čekání na zeleného panáčka promoknout až na kost. Je solidární, podporuje rovnoprávnost a emancipaci žen, národnostních menšin, sexuálních menšin a vůbec jakýchkoli menšin. Bydlí v domku natřeném na červeno a před ním má úhledný záhon s květinami vysázenými ve tvaru a barvách švédské vlajky, nebo má vlajku alespoň na stožáru u branky. Miluje hokej, obchody IKEA a překapávanou kávu, kterou pije po litrech. Je zvyklý, že společnost funguje podle přesně stanovených pravidel – a pokud tomu tak není, dokáže se hlasitě a bez ostychu dožadovat nápravy. Klidně i u některého z mnoha ombudsmanů.
… a jací jsou doopravdy?
Švédi jsou velice slušní a příjemní lidé. Za všech okolností jsou zdvořilí, korektní a pocestnému v nouzi ochotně pomohou, nakolik je to v jejich silách. A co mýtus, že nebývá snadné se s nimi sblížit? Stejně jako svůj životní prostor si chrání i své soukromí a trvá jim, než si k někomu novému vytvoří vztah. Zároveň také respektují soukromí druhých. To, že se drží zpátky při navazování kontaktů, ale neznamená, že by o ně nestáli. Jen jsou trochu ostýchaví a nechtějí vás otravovat, takže je potřeba převzít iniciativu a udělat první vstřícný krok. Pokud nejste dotěrní a mají čas si na vás zvyknout, dokážou posléze překvapit velkou srdečností a nečekanou otevřeností. Bránou k jejich srdci je třeba zájem o švédské reálie, společné hobby, někdy stačí i pozvání na libovolný alkoholický nápoj nebo třeba jen plechovka českého piva. Milují zábavu, oslavy a večírky, kde se dovedou pořádně odvázat.
Mají zvláštní smysl pro humor, který může být pro někoho těžké vůbec identifikovat. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, proč se Švédi najednou začali něčemu smát, a než jsem se naučila rozpoznat, kdy vypráví vtip. Obvykle tak činí s kamenným výrazem, stejným přívlastkem by se daly popsat i jejich typické vtipy – jsou to kameňáky. Sarkasmus nemají Švédi rádi a ironie je pro ně těžko srozumitelná (obvykle je nutné jim vysloveně sdělit, že se jedná o ironii, ale ani potom se nemusí dostavit pochopení).
Umění stát a čekat
Švédi jsou mistři dokonalého stání ve frontách. Také tak neradi stojíte ve frontě kdekoli na cokoli, protože se lidé kolem tlačí, strkají, hádají a předbíhají? Ve Švédsku se vám nic takového nemůže stát. Lidé tam stojí tiše, udržují si velké rozestupy a v klidu vyčkávají, až na ně přijde řada. Fronty nesnášejí, stejně jako my, ale na nikoho se netlačí a nemají rádi, když se jiní tlačí na ně nebo se jich i jen letmo dotýkají. Jsou totiž zvyklí na svůj životní prostor, který je vzhledem k velikosti země a poměrně řídkému osídlení značně veliký, a ten se snaží za všech okolností udržovat. Ale pozor, neplatí to pro situace, jako je nastupování do autobusu nebo jiného prostředku hromadné dopravy. Tam musí být každý první!
Autorkou textu je Hana Štěříková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.