Bojanský kostel

Pravoslavný kostel v malé zahradě na předměstí Sofie působí na první pohled nenápadně, jeho význam je však světový – díky výjimečné freskové výzdobě z roku 1259 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Stavba sestává ze tří částí z různých historických období. Východní křídlo představuje původní křížový kostel z 11. století a západní křídlo vzniklo za pomoci darů místní komunity v polovině 19. století. Nejhodnotnější částí je centrální dvoupatrový kostel s rodinnou hrobkou, který nechal ve 13. století přistavět sevastokrator Kalojan (sevastokrator byl vysoký dvorský titul v Byzantské říši a okolních říších). Na jeho objednávku také vznikly úchvatné nástěnné malby, které svým nezvykle realistickým vyobrazením předběhly italskou renesanci o celé století. Na rozdíl od tehdejšího byzantského stylu se strnulými symbolickými portréty hýří bojanské fresky barvami a postavy vypadají jako skuteční lidé. Jsou oblečeny do středověkých bulharských šatů a zobrazeny při konzumaci tradičních bulharských potravin jako česnek, ředkvičky a chléb. V 89 scénách je znázorněno celkem 240 postav. Mezi nejkrásnější patří portréty bojanských patronů, donátora sevastokratora Kalojana s modelem kostela v ruce, jeho ženy Desislavy a svatozáří ozdobeného cara Konstantina Asena a carevny Iriny.