Historie Alsaska

Starověk

Region dnešního Alsaska byl zhruba od roku 1500 př. Kr. osídlen Kelty. V roce 58 př. Kr. ho ovládli Římané, když ho dobyl Julius Caesar, a Alsasko se stalo součástí provincie Germania Superior (Horní Germánie). Římané zde zakládali osady a pevnosti, mj. Argentoratum (dnešní Štrasburk). S úpadkem Římské říše ovládl Alsasko germánský kmen Alamanů (Alemanů), jehož jazyk dal základ dnešní alsaštině.

Francká říše

V 5. století byli Alamani poraženi Franky a moc přešla na ně. Vrcholem tohoto období se stala vláda Karla Velikého (742–814), jehož říše zahrnovala území dnešní Francie i Německa. Říše byla po smrti panovníka rozdělena mezi jeho tři vnuky, čímž byl položen základ dnešním státům Francii a Německu. V roce 842 byly podepsány tzv. Štrasburské přísahy, v nichž se Ludvík Němec a Karel Holý zavázali ke spolupráci proti svému staršímu bratrovi Lotharovi.

V roce 843 Verdunská smlouva rozdělila celé území na tři části a Alsasko se stalo součástí Lotharovy říše (Lotharingia, odtud mj. dnešní název Lotrinsko). Po Lotharově smrti si bratři jeho území rozdělili. Říše Ludvíka Němce položila základ Německu, říše Karla Holého Francii, navíc Štrasburské přísahy jsou prvním dokumentem psaným nikoliv v tehdy používané latině, nýbrž ve starofrancouzštině a staroněmčině.

Alsasko jako součást německé říše

Alsasko se na mnoho staletí stalo součástí Svaté říše římské národa německého. Zlatým věkem byla především vláda štaufských císařů ve 12. a 13. století. Štrasburk se stal v roce 1262 svobodným městem a neustále rostl jeho význam. Ležel totiž na obchodní stezce z Paříže do Vídně a zároveň se stal důležitým přístavem na řece Rýn, která spojovala Švýcarsko a jižní Německo s Holandskem, Anglií a Skandinávií. Také města jako Colmar či Hagenau se staly svobodnými v rámci tzv. Decapole, spojenectví deseti svobodných měst. Město Mylhúzy se v roce 1515 přidalo ke Švýcarské konfederaci, jejíž součástí zůstalo do roku 1798.

Přičlenění k Francii

Francouzský vliv v Alsasku začal sílit za náboženských válek mezi katolíky a protestanty v 16. století a potom za třicetileté války (1618–48), po jejímž skončení se Alsasko stalo na základě Vestfálského míru podepsaného v roce 1648 součástí Francie (některá města si však ještě udržela nezávislost). V místní správě se nadále používala němčina. Nijmegenský mír v roce 1678 dostal pod francouzskou kontrolu i většinu alsaských měst, Štrasburk byl Francouzi obsazen v roce 1681.

Marseillaisa

V době francouzské revoluce, konkrétně 25. dubna 1792, napsal ženijní důstojník Rouget de Lisle ve Štrasburku budoucí francouzskou hymnu. Píseň známá dnes jako Marseillaisa vznikla poté, co revoluční Francie vyhlásila válku Rakousku, a původně se jmenovala Válečná píseň pro Rýnskou armádu (Chant de guerre pour l'Armée du Rhin). Rougeta de Lisle požádal o složení písně starosta alsaské metropole Štrasburk, baron Philippe Friedrich Dietrich. Ten věnoval píseň maršálovi Nicolasi Lucknerovi, Bavorovi ve francouzských službách. Tuto událost dnes ve Štrasburku připomíná pamětní deska na náměstí Place Broglie.

Slova hymny reflektují invazi cizích vojsk z Rakouska a Pruska. Samotný Štrasburk byl napaden jen několik dní po vzniku hymny. Po bitvě u Valmy v září 1792 byly zahraniční armády z Francie vytlačeny. Jelikož většina Alsasanů v té době nemluvila německy, vznikla v říjnu roku 1792 v alsaském Colmaru německá verze hymny („Auf, Brüder, auf dem Tag entgegen“).

Mezi Německem a Francií

prusko-německé válce v letech 1870–71 zvítězilo Prusko společně s dalšími německými zeměmi nad Francií, což vedlo ke sjednocení Německa a obsazení Alsaska a severní části Lotrinska Německem. Zdejší obyvatelé se stali německými občany. Za první světové války procházela územím Alsaska fronta, na které probíhala dlouhá opotřebovací zákopová válka. Po světové válce připadlo Alsasko zpět Francii, jak potvrdila i Versaillská smlouva v roce 1918. Němčina byla zakázaná a propagovalo se používání francouzštiny.

V letech 1940–44 Hitler znovu okupoval Alsasko, které se stalo součástí Třetí říše. Zhruba 130 tisíc mladých mužů z Alsaska muselo bojovat za Německo (tzv. malgré-nous, tj. „proti naší vůli“), mnoho z nich zahynulo na východní frontě. Většina zřejmě narukovala nedobrovolně, ale někteří také dobrovolně sloužili v jednotkách SS.

Druhá polovina 20. století

Po druhé světové válce připadlo Alsasko znovu FranciiŠtrasburk se stal jedním z hlavních měst evropské integrace, která se zrodila díky francouzsko-německému usmíření. V roce 1949 se ve Štrasburku usídlila Rada Evropy (organizace, která nemá souvislost v Evropskou unií), v roce 1950 bylo založeno Evropské společenství uhlí a oceli, které položilo základ evropské integraci. Později byl do Štrasburku umístěn také Evropský parlament, oficiálně zde bylo jeho sídlo potvrzeno v roce 1993.


Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.