Základní informace o Alsasku
Oficiální název
Alsasko (francouzsky Alsace, alsasky ’s Elsass)
Hlavní město
Štrasburk (Strasbourg)
Rozloha
8 280 km2, což je rozloha srovnatelná např. s ostrovem Kypr, o něco větší než rozloha Plzeňského kraje a naopak o něco menší než rozloha Jihočeského kraje.
Administrativní členění
Region Alsasko byl až do ledna 2016 nejmenším z 22 regionů v metropolitní Francii. Po reformě správního systému již neexistuje, byl sloučen s Lotrinskem (Lorraine) a Champagne-Ardenne, čímž vznikl nový region zvaný Grand Est s rozlohou 57 433 km². Grand Est je nyní jedním ze 13 regionů metropolitní Francie (regionů je celkem 18, z toho ale pět zámořských teritorií).
Grand Est se skládá z celkem 10 departmentů, z toho Alsasko je tvořeno dvěma departmenty: Bas-Rhin (doslova Dolní Rýn) a Haut-Rhin (Horní Rýn).
Podnebí
Klima je převážně kontinentální s chladnými a suchými zimami a horkými léty. V Alsasku je poměrně málo srážek, protože je ze západu chráněno pohořím Vogézy. Srážkový stín (slunné mikroklima) okolo města Colmar vytváří ideální podmínky pro pěstování alsaského vína.
Reliéf
Alsasko má podlouhlý tvar, od severu k jihu je dlouhé cca 190 km, na šířku má asi 50 km. Na východě je oblast ohraničená řekou Rýn, na západě pohořím Vogézy (Vosges, čti „vóž“). V nižších polohách Vogéz se vyskytují lesy, ve vyšších polohách pastviny a zakulacené vrcholky. Kdysi pokrýval zdejší hory ledovec, jehož pozůstatkem jsou dnešní ledovcová jezera.
Podél řeky Rýn se vyskytuje krajinný prvek známý jako ried – jedná se o louky, které bývají často zaplavené vodou, a lužní lesy s bujnou vegetací. Na sever od Štrasburku leží Petit Ried (v překladu „malý“), na jihu mezi Štrasburkem a Colmarem Grand Ried („velký“). Riedy byly vytvořeny meandrující řekou Rýn ještě před tím, než byl její tok usměrněn. Rýn zde byl totiž kdysi několik kilometrů široký a rozléval se (v závislosti na sezóně) do krajiny.
Nejvyšší hora
Grand Ballon (1 424 m), nejvyšší vrchol pohoří Vogézy (Vosges), odpovídá svojí nadmořskou výškou zhruba českému Králickému Sněžníku. Hora leží v departmentu Haut-Rhin zhruba 25 km severozápadně od města Mylhúzy (Mulhouse).
Nejnižší bod
Řeka Rýn (105 m)
Největší řeky
Hlavní řekou je Rýn (francouzsky Rhin), který zde tvoří francouzsko-německou hranici. Pramení ve Švýcarsku a dále pokračuje do Německa a Nizozemska, kde se vlévá do Severního moře. Alsaskem prochází dva uměle vybudované kanály spojující Rýn s řekou Marnou (152 km dlouhý) a s řekou Rhônou (200 km). Významnými přítoky Rýna jsou řeky Ill a Moder.
Obyvatelstvo
V Alsasku žije cca 1,9 milionu obyvatel, což je srovnatelné s populací zemí jako Slovinsko či Makedonie.
Etnické složení
Podobně jako v jiných částech Francie, i v Alsasku se usadila řada imigrantů z cizích zemí. Jedná se jak o občany Evropské unie (především Němci, s odstupem za nimi Italové a Portugalci), tak také zemí Maghrebu (především Maročani a Alžířani), dále Turky, Asiaty a další.
Náboženství
Většina obyvatel Alsaska je římskokatolického vyznání, ale v důsledku německého vlivu na region zde žije poměrně významná protestantská menšina – luteráni a v menší míře kalvinisté. Dodnes zde existuje na 50 kostelů, které jsou protestantské, ale umožňují také konání katolických mší.
Jazyk
Jediným úředním jazykem ve Francii je francouzština a také v Alsasku je dnes již jednoznačně dominujícím jazykem.
Tradičním jazykem je zde alsaština (elsässisch), která je považována za jeden z alemanských dialektů němčiny, jimiž se mluví na obou stranách řeky Rýn a také ve Švýcarsku. Alsaština je uznávaná jako jeden z „jazyků Francie“ a je možné si ji zvolit jako předmět na střední škole. V ulicích měst jako Štrasburk či Mylhúzy je možné vidět dvoujazyčné názvy ulic, francouzsky a alsasky. Alsaština je dnes považována za ohrožený jazyk a vzniklo proto hnutí snažící se o její zachování a rozvoj. Existuje sice pár obcí v oblasti Sundgau v jižním Alsasku, kde někteří starší lidé používají alsaštinu jako mateřský jazyk a francouzsky vůbec nemluví, většina mladých lidí ale už alsaštinu neumí.
V dobách německé vlády (tj. ve středověku, v letech 1870-1918 a v letech 1940-44) zde byla úředním jazykem němčina. Před první světovou válkou dokonce většina obyvatel regionu vůbec neuměla francouzsky. Dnes je němčina cizím jazykem, který se však často učí ve školách a mnoho obyvatel tedy německy hovoří.
Města
Nejlidnatějšími městy jsou Štrasburk (Strasbourg, 281 tisíc obyvatel), Mylhúzy (Mulhouse, 109 tisíc), Colmar (69 tisíc), Haguenau (35 tisíc), Schiltigheim (32 tisíc), Illkirch-Graffenstaden (27 tisíc), Saint-Louis (20 tisíc) a Sélestat (19 tisíc).
Vlajka
Alsaská vlajka zvaná v alsaštině Rot un Wiss („červená a bílá“) má svůj původ už v 11. století u lotrinského vévody Gérarda Alsaského. Tvoří ji dva vodorovné pruhy – nahoře červený, dole bílý. Dnes je často využívaná při prosazování alsaského hnutí za širší autonomii či dokonce nezávislost Alsaska. V regionu proběhly silné protesty proti novému správnímu členění Francie a vzniku nového regionu Grand Est, do nějž bylo Alsasko začleněno. Během demonstrací přitom často vlály červeno-bílé vlajky. Červená a bílá barva se také nachází na erbech několika alsaských měst, jako např. Štrasburku, Mylhúz či Sélestatu, navíc také v erbech několika švýcarských měst (především v regionu Basilej – venkov).
Paříž vzhledem ke snaze o pofrancouzštění regionu tuto vlajku oficiálně neuznala, často s poukazem na její údajně německý původ. Oficiální vlajka regionu existujícího do roku 2016 proto měla odlišnou podobu. Za skutečný symbol regionu je však většinou obyvatel Alsaska považována právě Rot un Wiss.