Estonská kuchyně

Estonská kuchyně historicky vychází z jednoduchého a sytého rolnického jídla. Je proto založena na vepřovém (i jiném) mase, klobásách, bramborách, kysaném zelížitném chlebu, v pobřežních oblastech také na rybách. Z ryb bývá k dostání např. pstruh, okoun, candát, platýs nebo štika, nejtypičtější jsou ale sledi (heeringas nebo raïm) a šproty. Uzené ryby jsou specialitou především v okolí Čudského jezera. K dostání jsou i uzení či marinovaní úhoři a raci.

Stejně jako Skandinávci mají i Estonci rádi lesní plody, sbírají také houby a nepohrdnou zvěřinou. Na zimu se nakládají okurky i jiná zelenina a zavařují džemy. Běžnou přísadou do pokrmů je zakysaná smetana, koprkřen. Z nápojů je nejoblíbenější pivovodka.

Místní gastronomie postupem času vstřebala také vlivy ruské, skandinávské či německé kuchyně a nabídka jídel se výrazně rozšířila, ve velkých městech jsou postupně otevírány i nejrůznější etnické restaurace.

Oblíbená jídla

Karbonaad – zcela běžné estonské jídlo, vepřová kotleta smažená v těstíčku.

Mulgikapsadvepřová pečeně se zelím a brambory, dost podobná české klasice.

Rosolje – základní jídlo estonské kuchyně. Jedná se o salát z červené řepy, brambor a sleďů. Může obsahovat navíc také maso, klobásu, cibuli, nakládanou zeleninu i jiné přísady.

Kromě rosolje mají Estonci rádi také bramborový salát.

Pirukad (jedn. č. pirukas) – estonské pirožky podobné známým ruským pirohům. Kynuté těsto se plní masem, slaninou, vejci, bramborami, zelím, rýží, mrkví, houbami, tvarohem a jinými náplněmi. V Estonsku se k pirukad někdy podává vývar.

Pankoogid – estonské palačinky podávané podobně jako ruské bliny např. s masovou, sýrovou, houbovou či sladkou náplní.

Pelmeenid – obdoba ruských pelmení a italských ravioli, malé taštičky z tenkého těsta plněné masem. Vaří se ve vodě a podávají nejčastěji s máslem a/nebo smetanou.

Sült – na kousky nakrájené vepřové maso zalité v aspiku. Někdy se do této huspeniny přidává ještě mrkev či listová zelenina. Je to tradiční vánoční jídlo, ale je k dostání v průběhu celého roku.

Verivorstkrvavá klobása (jelito), která se prodává po celý rok jak v restauracích, tak i v obchodech. Dalším „zabíjačkovým“ krvavým pokrmem je verikäkk, krvavé kuličky ve směsi mouky a vajíčka osmažené na sádle.

Silgusoust – netradiční kombinace šprotů se slaninou a zakysanou smetanou.

Polévky

Polévky mohou být konzumovány před hlavním jídlem, ale mohou také tvořit dostatečně syté jídlo samy o sobě. Nejčastěji se jedná o masový či kuřecí vývar s různými druhy zeleniny. Do polévek se také často přidává smetana (podobně jako v Rusku), mléko či jogurt.

Stejně jako v Rusku je tu populární soljanka, velmi hutná polévka s kusy masa nebo ryby se zeleninou. Kyselo-slanou příchuť jí dodávají přísady jako olivy, citron, rajčata, nakládané houby a okurkový nálev. Zvláštností je leivasupp, sladká polévka připravovaná z tmavého chleba, jablek a smetany dochucená skořicí a cukrem.

Sladkosti

Kohuke – sladká tvarohová pochoutka oblíbená ve všech pobaltských zemích, ale známá také v dalších zemích bývalého SSSR i jinde v Evropě. Je to obvykle cca 5 cm dlouhá tyčinka z lisovaného tvarohu a cukru, plněná např. džemem či rozinkami, anebo zalitá v čokoládě či polevou s jinými příchutěmi.

Kissel – rosolovitý ovocný dezert z vody, cukru a lesních plodů zahuštěný bramborovým škrobem. Konzistence může být tekutější – v tom případě se dá kissel téměř pít, nebo hustší – potom se podobá želé a dá se jíst lžičkou. Dezert je známý i v Polsku, v Rusku a ve Finsku.

Kama – estonské národní jídlo známé také ve Finsku. Jedná se o jemně namletou směs mouky z ječmene, žita, ovsa a hrachu, která se využívá pro přípravu dezertů, např. se mísí s mlékem, podmáslím či kefírem. Bývá dochucená cukrem, medem či lesními plody.

Mannapuder – jemná krupicová kaše podávaná s nejrůznějšími druhy ovoce včetně lesních plodů. Z krupice a lesních plodů či džusu se připravuje také dezert zvaný mannavaht.

Rebarborový koláč – je jen jeden z mnoha druhů koláčů a dortů, které Estonci rádi konzumují.

Kringel – sladký skořicový pletenec z listového nebo kvašeného těsta. Obdobný pokrm je známý ve Skandinávii.

Karask – sladké pečivo z ječmenné mouky.

Nápoje

Pivo – je v Estonsku velmi oblíbené, především dvě tradiční místní značky Saku (pivovar založen 1820) a A. Le Coq (1807).

Vodka (viin) – je nejběžnějším destilátem, pochopitelně se na tom podepsal vliv Ruska. Estonci jsou však hrdí na vodku vlastní výroby Viru Valge. Široce dostupné jsou také ruské vodky. Vodka se běžně pije s pomerančovým džusem nebo je součástí různých koktejlů.

Vana Tallinn – tmavě hnědý bylinný likér založený na rumu. Likér je hustý a sladký, kromě jamajského rumu obsahuje také koření, šťávu z citrusů, skořici či vanilku. Vana Tallinn se může přidávat do kávy, je součástí koktejlů a dokonce se mísí i s mlékem, kefírem nebo zmrzlinou. Vražedná je jeho kombinace s šumivým vínem, která je označována za „srp a kladivo“.

Víno – je v Estonsku na vzestupu, i když v zemi není ani jedna vinice a víno se dováží. Produkují se tu jen ovocná vína, např. z jablek či lesních plodů. V zimě se na zahřátí pije svařené víno.

Kali – je v podstatě totéž co ruský kvas, tedy tradiční slabě alkoholický osvěžující nápoj vyráběný zkvašením černého (nejčastěji žitného) chleba.

Mléčné produkty – se v zemi pijí velmi často, vedle mléka také kefír či podmáslí. V pobaltských zemích není ničím neobvyklým vidět dva dospělé muže sedět u sklenice kefíru.


Autorem textu je Petr Želiezko. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.