Základní informace o Turecku

Vlajka TureckaVlajka Turecka

Oficiální název:

Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti)

Hlavní město:

Ankara

Rozloha:

780 580 km2 (755 688 km2 patří k Jihozápadní Asii, 23 763 km2 patří k Evropě). Celková rozloha Turecka je téměř shodná s rozlohou metropolitní Francie a Velké Británie dohromady.

Státní zřízení:

republika

Administrativní členění:

Turecko se dělí na 81 provincií, které se dále dělí na okresy. Provincie se seskupují do 7 regionů (bölgesi). Těmito regiony jsou: Marmarský region, Egejský region, Středomořský region, Střední Anatolie, Černomořský region, Východní Anatolie a Jihovýchodní Anatolie. Toto členění však slouží spíše statistickým účelům a netvoří úroveň státní správy. Provincie se dále dělí na okresy, těch je v celém Turecku 923.

Podnebí:

Turecko je charakteristické rozmanitým klimatem. V pobřežních oblastech Marmarského moře je relativně vlhké balkánské podnebí s teplými a dusnými léty a chladnou a deštivou zimou. Podobně je na tom i pobřeží Egejského a Středozemního moře. Pobřeží Černého moře je jakousi anomálií – mírná léta a výjimečně mírné zimy jsou netypické pro severní polohu. V centrální části Turecka, která je od přímořských vlivů chráněna horami, panuje kontinentální podnebí s ostře kontrastujícími ročními obdobími. V nížinách (v povodí řek Eufratu a Tigridu) jsou klimatické podmínky charakteristické pro Střední východ – studené zimy a horká léta.

Reliéf:

Malá evropská část Turecka je oddělena od asijské části úžinami Bospor a Dardanely a Marmarským mořem. Tato oblast se nazývá Východní Thrákie a tvoří cca 3 % celkové rozlohy země. Asijská část – Anatolie - je převážně hornatá. Nad pobřežím Černého moře vystupuje Pontské pohoří, na východě seismicky aktivní Arménská vysočina s nejvyšší horou Ararat. Podél jižního pobřeží se táhne horská soustava Taurus, podél pobřeží Černého moře vystupuje pohoří Köroğlu. Vnitrozemí zaujímá Anatolská plošina.

Nejvyšší hora:

Ararat (5 165 m)

Největší řeky:

Na východě se nacházejí horní toky řek Eufratu (největší řeka Blízkého východu) a Tigridu, další řeky tečou do Černého moře a Středozemního moře, např. Veleka, Seyhan, Menderes, Ásí, Čoroch; v evropské části Marica.

Jezera:

V Turecku se nachází velké množství jezer, nejvýznamnějšími jsou: slané jezero Van (4 tis. km2, největší v Turecku) a jezero Tuz.

Obyvatelstvo:

70,6 milionu (17. nejlidnatější země světa)

Etnické složení:

Turci (87 %), Kurdové (10 %) – Kurdistán (označení pro území, které je obydleno většinovou populací Kurdů, zasahuje do 4 států – Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie; v Turecku jsou Kurdové utlačováni a ponižováni samotnými úřady, policií a armádou), Arabové (1,6 %), ostatní menšiny (1,4 %) - Čerkesové, Arméni, Čečeni, Řekové, Bulhaři, Gruzínci.

Náboženství:

98 % obyvatelstva jsou muslimové, z nich cca 80 % sunité a 20 % šíité, menšiny křesťanů a Židů.

Jazyk:

Turečtina - jazyk oguzské skupiny tureckých jazyků, mluví jím přes 40 mil. osob v Turecku, kurdština - indoevropský jazyk patřící do íránské větve, v současné době se používají dva hlavní dialekty: kurmándží (severozápadní Kurdistán) a kurdi (na jihu Kurdistánu).

Města:

Istanbul (8,8 mil.), Ankara (3,2 mil.), Izmir (2,2 mil.), Bursa (1,2 mil.), Adana (1,1 mil.), Gaziantep (853 tis.), Konya (742 tis.).

Vlajka:

Turecká vlajka obsahuje bílý srpek měsíce a bílou pěticípou hvězdu na červeném pozadí. Měsíc i hvězda jsou staré symboly islámu. Půlměsíc byl na osmanské vlajce už v 16. století a hvězda (dříve byla osmicípá) se používá od roku 1793. Hvězda se zvenku dotýká jedním cípem pomyslné spojnice dvou rohů půlměsíce a celý emblém je posunutý od středu kousek k žerdi. V letech 1920-1923 byla základní barva vlajky zelená. Dnešní podoba vlajky byla naposledy schválena roku 1936. Z turecké vlajky byla odvozena vlajka Tuniska.