Velké divadlo - Malé divadlo - MCHAT - Divadlo Na Tagance - Divadlo Doc - Ostatní divadla
Pokud byste každý den v Moskvě šli na představení do jiného divadla, máte o zábavu postaráno na téměř půl roku. O tom, kolik je v Moskvě divadel, se také vedou spory, záleží na tom, co všechno budeme nazývat divadlem. Bude to každá budova divadla? Nebo každý divadelní soubor? Průměrně se však udává počet lehce přesahující 150. Na výběr máte ohromnou škálu žánrů a představení a ve většině případů můžete počítat s velmi zajímavým a kvalitním zpracováním i provedením her. Příliš dlouhý seznam divadel by asi nesplnil svoji funkci, proto se tu podíváme jen na ta nejznámější. Lístky se dají sehnat jak v předprodejích (malé stánky na ulici polepené plakáty z různých představení), často přes internet a leckdy přímo před představením v budově divadla a ceny jsou opravdu různé. Od 100 rublů pro studenty (v přepočtu 60 Kč) až po několik tisíc.
Velké divadlo
Na Divadelním náměstí v centru se nachází hned tři moskevská divadla - Velké, Malé a Ruské akademické divadlo mládeže. Velké divadlo je rozhodně nejznámějším divadlem v Moskvě a díky svému baletu právem. Dokonce i v sovětských dobách, kdy zemi nesměl prakticky nikdo opustit, šířila moskevská baletní skupina slávu ruského divadla i za hranicemi.
Podrobnosti o představeních se dozvíte na oficiálních stránkách Velkého divadla. Zde se třeba dozvíte, že v roce 2013 už divadlo zahájilo svoji 237. sezonu. Koupit si lístek do divadla doporučuji s předstihem, některá představení bývají už i několik měsíců předem vyprodaná. Jen jako perličku zmíním, jak se sem mohou dostat studenti Ruské federace. Zapíší se ráno před kasou na kus papíru, který jde z ruky do ruky, pak přijdou několik hodin před představením a tady se řadí podle pořadí, jak jsou zapsáni na seznamu. A tak se řadí a řadí po několik hodin, sem tam je ochránci zmáčknou hezky do spořádané fronty třeba kouskem železného zábradlí. V zimních měsících je tu opravdu zima, a tak mrznou a jen stěží se můžou hýbat, občas i dýchat. Když je již půl hodiny před představením jasné, že ještě zbývá např. padesát míst, je prvních padesát studentů puštěno ke kasám a za pouhých 100 rublů (některé vstupenky stojí v přepočtu několik tisíc, výjimečně až několik desítek tisíc) je jim prodán lístek. Kdo toto jednání přežije bez psychické újmy, zcela jistě si užije představení za poctivě vybojovaný lístek. Neskutečně hluboký kulturní zážitek zcela jistě přebije i nekulturní zážitky, které leckdy předcházejí samotnému představení.
Název divadla Velké nevznikl podle budovy, i když při pohledu na budovu nebo vevnitř na scénu by si to každý mohl oprávněně myslet. Toto divadlo se totiž vždy specializovalo převážně na operu a balet, které byly považovány za vyšší žánry než třeba činohra, která se hrála v divadle Malém.
Klasicistní stavbě divadla dominuje nad mohutnými osmi sloupy antické čtyřspřeží boha múz Apollóna v jeho slunečním voze (bronzový výtvor sochaře Pjotra Klodta). Jinak historie samotného divadla sahá do roku 1776, kdy kníže Peter Urussov dostal od cara výhradní právo uvádět divadelní a hudební představení v Moskvě. O čtyři roky později si zde nechal postavit tzv. Petrovské divadlo. V roce 1805 budovu Petrovského divadla zničil požár a poté tu ruský architekt s italskými kořeny Osip Bove nechal postavit zcela novou budovu divadla. Ta několikrát lehla popelem, ale byla vždy znovu opravena. Významně byla stavba poničena za druhé světové války, kdy na ni spadla německá bomba.
Zatím poslední rekonstrukce proběhla mezi lety 2005–11. V roce 2005 bylo zjištěno, že budova divadla se nachází v naprosto havarijním stavu a dokonce se uvažovalo, zda má vůbec smysl stavbu opravovat, nebo zda by nebylo lepší zbourat a postavit znovu od základů. Nakonec se přistoupilo k ohromné rekonstrukci a na šest let byla základní scéna Velkého divadla veřejnosti uzavřena. Slavností znovuotevření 28. 10. 2011 sledovaly tisíce vzácných hostů a představení se promítalo živě v několika stovkách divadel po celém světě. O šikovnosti restaurátorů se zde můžete přesvědčit sami. Kromě základní scény ještě k Velkému divadlu patří tzv. Nová scéna, divadlo opery a baletu otevřené roku 2002.
Malé divadlo
Malé divadlo také patří mezi jedno z nejstarších divadel v Moskvě. Bylo otevřeno roku 1824. V současné době zde můžete zhlédnout klasická představení od Čechova, Puškina, Ostrovského, Gogola, Gribojedova, Dostojevského a dalších ruských velikánů. Na náměstí před divadlem se nachází památník A. N. Ostrovského, jednoho z nejvýznamnějších ruských dramatiků 19. století. Umístění památníku je příznačné, jelikož právě v Malém divadle se odehrála většina jeho her.
MCHAT (Moskovskij chudožestevnnyj teatr)
Divadlo MCHAT je jednoznačně spojováno s významnou osobností jeho zakladatele, s K. S. Stanislavským. Ruský herec, režisér, podnikatel, divadelní teoretik a proslulý divadelní pedagog zde společně s V. I. Němirovičem-Dančenkem v roce 1898 založil nové dramatické divadlo. MCHAT díky svému novému pojetí hereckého umění získalo světovou proslulost a zapsalo se do ruských i světových dějin divadelnictví. Stanislavského systém výchovy herců, kdy herec nemá jen „hrát“ svoji roli, ale má i s nadsázkou „žít“ její život, se používá dodnes, stejně jako mnoho jeho dalších pravidel. Na repertoáru divadla dnes můžeme zhlédnout mnoho klasických představení v kvalitním zpracování i provedení (např. Višňový sad a Racek od A. P. Čechova, Bílá garda Michaila Bulgakova, Oblomov I. A. Gončarova a další).
Divadlo Na Tagance
Do dějin světového divadla se zapsalo i divadlo Na Tagance, přestože jeho historie není dlouhá. Sahá pouze do roku 1964, kdy jej založil Jurij Ljubimov – ruský divadelní režisér a herec, který vytvořil přes 100 inscenací a těžce bojoval se sovětskou cenzurou, která ho posléze označila za režimu nepohodlného umělce. Byl zbaven ruského občanství a ocitl se na čtyři roky v nucené emigraci. Během své existence divadlo často bojovalo s ruskou cenzurou a bylo označené za „protistátní“. Své o tom určitě věděl i Vladimír Vysocký, který si zde v 60. letech zahrál mnoho významných rolí, např. Hamleta či Galilea. V současné době repertoár divadla zahrnuje jak spoustu původních dramat (Shakespeare, Puškin, Gribojedov, Sofokles, Molière a další), tak i originální zpracování prózy, poezie i dramatiky, které většinou buďto zcela nadchne, anebo zcela znechutí.
Divadlo Doc
Toto divadlo by mohlo upoutat diváky, kteří chtějí úplně něco jiného než klasické (byť velmi kvalitní) hry moskevských divadel. Jedná se o nekomerční a nestátní projekt, který vznikl až po roce 2002. Zdejší hry nebývají dlouhé, třeba i pouhá hodinka stačí, abyste byli zcela vtaženi do děje a zasaženi aktuálními problémy ruské společnosti. Některé hry jsou vzhledem k ruské politice poměrně odvážné, ale ať zhlédnete cokoliv, vždy se vám trošku rozšíří obzory a alespoň částečně pochopíte ruskou povahu a charakter ruské společnosti. Atmosféru divadla Doc ještě umocňuje zdejší prostředí. Divadlo, které spíše připomíná sklepení či nějaký válečný kryt, je opravdu malinké. Na pódium se vejde jen pár herců, spoustu představení odehrají třeba jen tři leckdy dobrovolní neprofesionální herci.
Ostatní divadla
Vyjmenovat zde všechna divadla a jejich specifika a přitom nezapomenout na něco důležitého není možné. Mezi další oblíbená divadla v první řadě patří např. divadlo Sovremennik, Státní Kremelský palác, Divadlo Stanislavského, Lenkom, Satirikon, Divadlo Armena Džigarchanjana, Masterskaja Petra Fomenko, Gelikon (na Arbatu), Moskevská opereta, Divadlo loutek pro děti a spousta dalších… Divadel je tu zkrátka nepřeberné množství. Na první návštěvu však doporučuji jedno z výše uvedených divadel podle vlastních zájmů a preferencí (a také podle toho, kam se vám podaří sehnat lístek).
A pokud se rozhodnete zajít do ruského divadla na ruskou hru, pak pro vás určitě nebude problém přečíst si v ruštině více o jednotlivých divadlech, jejich aktuálním programu anebo si rovnou koupit lístek na stránkách Bilety v teatr.ru
Autorkou textu je Pavla Tomášková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.