Slovinsko

Proč cestovat do Slovinska - Základní údaje - Lidé ve Slovinsku - Nakupování - Svátky a tradice

Proč cestovat do Slovinska?

Především za aktivní dovolenou

  • hory a s nimi spojené letní a zimní sporty
  • vodní sporty (rafting, hydrospeeding, canyoning, canoeing)
  • cykloturistika
  • agroturistika

Obdivovat výtvory slovinského Krasu

  • prohlídka veřejnosti přístupných jeskyní
  • speleologické výpravy na objednávku

Za kulturními památkami a historií

Za odpočinkem a relaxem

  • široká nabídka léčebných, ale i čistě komerčních lázní
  • v neposlední řadě za výborným vínem a pršutem

Jeďte do Slovinska v dobré partě

Základní údaje

Slovinsko (Slovenija) se nachází na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie. Přes svou poměrně malou rozlohu 20 253 km2, což pro představu odpovídá rozloze bývalého Jihomoravského kraje, se tato země může pochlubit rozmanitou přírodní scenérií. Severní hornatá část země patří do jižní části Alp, východní část - takzvané Zámuří (Prekmurje) - je typická svou nížinou Panonské pánve, jihozápadní pobřežní část Jaderského moře pak zahrnuje i část Istrie a na jihozápadě a jihu nelze opomenout krasový svět známý především díky Postojnské jeskyni (Postonjska jama) a Škocjanským jeskyním (Škocjanske jame).

Asi polovinu Slovinska tvoří lesní porosty (třetí nejzalesněnější stát Evropy), hlavně kolem Kočevje najdeme lesy původní, kde mají jedle 30 % zastoupení, což je z hlediska dnešní Evropy skutečná rarita. Ve Slovinsku také můžete ve volné přírodě narazit na vlka, rysa nebo medvěda. Na toho posledního klidně pouze 10 minut jízdy po dálnici z Lublaně směrem na jih.

Slovinsko je úžasné v tom, že za jeden den můžete klidně zdolat některý z alpských velikánů, večer se za odměnu vykoupat v moři a vše završit výborným vínem s místním pršutem v jednom z malebných sklípků ve slovinském Krasu. Podnebí Slovinska je středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě.

Lidé ve Slovinsku

Ve Slovinsku žijí dva milióny obyvatel. Slovinci sebe sami považují za národ sportovců. Sportem číslo jedna je lyžování a vše, co je s horami spojeno. Smutným faktem je, že Slovinci zaujímají jedno zpředních  míst v Evropě také co do počtu sebevražd na počet obyvatel. Podle mého to ale není dáno přírodním klimatem, ale jejich potřebou být úspěšný (k tomu patří mít pěkný dům, pěkné auto a vypadat dobře) a nedostatečnou trpělivostí a reálným nadhledem.

Slovinci jsou velcí patrioti a na svou malou zemi nedají dopustit. Nejvíc je štve, že si je svět věčně plete se Slovenskem. Na toto téma jsou schopni hodiny velmi živě diskutovat. Pro navázání dobrých vztahů je dobré projevit zájem a něco jim pochválit. Na to konto si je získáte a dozvíte se spoustu zajímavých věcí.

Nakupování

V obchodech je potřeba počítat s cenami vyššími v průměru o třetinu. Dříve byl tento rozdíl ještě větší, ale díky současnému nízkému kurzu české koruny vůči euru a hlavně vstupem zahraničních obchodních řetězců (největší podíl má Spar) na slovinský trh se ceny srazily trochu dolů. Cenově jasně nejvýhodněji vychází Spar a za ním pak domácí Mercator (hlavně jejich Spar a Mercator výrobky). V částech sousedících s Rakouskem pak není špatný nákup ani v síti Höfer. Výborný a za dobrou cenu je ajvar (zeleninová pasta z lilků, paprik, česneku a chilli papriček), Spar někdy mívá v akci pršut, který pak vyjde na nějakých 10 € za kilo.

Každé město mívá obvykle také svou tržnici, která funguje většinou dopoledne. Hlavně v sezóně se zde dá dobře nakoupit ovoce či zelenina či výborné domácí výrobky z medu.

Svátky a tradice

Státní svátky

Slovinci si hned na začátek roku nadělili dva dny volna (státní svátek 1. a 2. leden). Hned mě napadá souvislost s jejich oslavou konce starého roku a přivítání toho nového (tzv. silvestrovanje), která bývá často velmi vyčerpávající. Hlavně u mladých bývají oblíbené 3-4 denní zájezdy do ciziny, které vedle prohlídky navštívených měst a míst zahrnují hlavně výživné večerní vyžití (obvykle noční jízdy po diskotékách a klubech). V nabídce je i Česká republika - jak píší reklamní letáky – Boby v Brně je největší diskotéka ve střední Evropě nebo pařby v noční Praze. Potom se není co divit, že potřebují na „vystřízlivění“ ne jeden, ale rovnou dva dny.

  • Na 8. únor připadá kulturní svátek tzv. Prešernův den na počest jednoho z největších slovinských básníků France Prešerna (více o něm v kapitole o Lublani).
  • 27. duben je dnem povstání proti okupaci (obdoba našeho 8. května)
  • Stejně jako to mají Slovinci na Nový rok, tak i svátek práce si trochu prodloužili a mají volno 1. a 2. května.
  • Svátky v první polovině roku pak završuje den státnosti 25. června, kterým si Slovinci připomínají vyhlášení nezávislosti toho dne roku 1991.
  • 15. srpna se slaví církevní svátek Nanebevzetí Panny Marie. Staré církevní svátky byly opět zavedeny ihned se vznikem samostatného státu. Jak se zmiňuji v kapitole o horách, v ten den se konají masové pochody Slovinců na Triglav.
  • Zajímavé je, že ačkoli je ve Slovinsku jasně dominantní katolická církev, státním svátkem je i Den reformace připadající na 31. října.
  • Hned po něm je den vzpomínky na mrtvé, tedy 1. listopad. Mí slovinští kamarádi (a to nemusí být ani věřící) se vždycky podivují, že u nás na “dušičky“ žádné volno není.
  • Štědrý den se ve Slovinsku slaví až 25. 12. a po něm následuje ještě jeden den volna (26. 12.), který se nazývá dnem samostatnosti a jednoty.

Tradice

Navzdory více než tisíciletému vlivu křesťanství se dodnes dochovaly (podobně jako u nás) některé pohanské zvyky.

Jedním z nejznámějších a nejrozšířenějších je masopust spojený s vyháněním zimy pomocí hrůzostrašných masek. V Cerknu se jim říká laufarji, u Bohinjského jezera šeme (masky), ale nejznámější jsou ptujští kurenti. Ostatně v Ptuji a okolí se z toho stala v podstatě turistická atrakce. Klasický masopust se dnes drží už jen na venkově, hlavně na Drávském polji.

Protějšem předjarního masopustu jsou podzimní hody. A to jak vinné hody, kdy ve sklípcích teče víno proudem a nechybí ani lidová muzika. Na statcích zase nastává doba zabijaček, tedy vepřových hodů. Když se vám poštěstí a uvidíte někde před statkem ceduli z nápisem „domače koline“, neváhejte a jděte si dovnitř pochutnat na domácí zabijačce.

Náboženství, resp. víra, hraje v životě Slovinců daleko větší roli než u nás. Mnoho míst je zasvěcených Panně Marii. S nimi jsou spojeny poutě, kdy poutníci přinášejí Panně Marii dary (většinou peněžní), zapalují svíčky a prosí ji o pomoc (Ptujska Gora, Sveta Gora u Nové Gorice). Svatému Vítovi je zasvěcený kostel v Brezje (blízko Kranje), který v roce 1988 navštívil i Jan Pavel II. Když jsem zde byla, opravdu sem proudili i v týdnu lidé a modlili se za uzdravení sebe či někoho blízkého.

Pro alpský region je zase charakteristická lidová muzika s prvky (jak jinak) jódlování. Existuje dokonce rádio Veseljak, kde se nonstop hraje lidová hudba a jakási dechovka (Slovinci tomu říkají trefně „plechmuzika“). Kdysi jsem se účastnila jednoho večírku, kde kdosi naladil právě tohle rádio a k mému úžasu nastalo asi tříhodinové zběsilé řádění a tancování při dechovce.

Autorkou textu je Alena Šamonilová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Slovinska v dobré partě