Severní Makedonie

Proč jet do Severní Makedonie - Název Makedonie - Vznik Makedonie - Urovnání sporů

Dost často se mi stává, že jako průvodce na zájezdu dostanu otázku, která země se mi nejvíce líbí, kam jezdím nejraději, kde je to nejhezčí, kam bych dotyčnému doporučoval jet příště. Na takovouto otázku se těžko odpovídá, protože skoro všude je to hezké, všude se dají najít zajímavá místa. A úplně nejhezčí je to samozřejmě tam, kde jsem doma. Což je pro mne Praha a pak Křivoklátsko. Ale takovou odpověď většinou dotyční neočekávají. Jako druhou variantu mám připravenou jinou – mojí nejoblíbenější zemí je Severní Makedonie.

Jeďte do Severní Makedonie v dobré partě

Proč jet zrovna do Severní Makedonie?

Důvod první: hory a příroda

Pravda - hory a příroda jsou v mnoha zemích. A v mnoha zemích jsou vyšší, malebnější, přístupnější, navštěvovanější, nebo naopak méně navštěvované hory než v Makedonii. Ale neznám jinou zemi, kde by se na relativně malém území střídaly tak odlišné typy horské krajiny jako právě v Makedonii. Je to způsobeno tím, že právě na území Makedonie se střetávají dvě hlavní horské soustavy jihovýchodní Evropy. Ze severozápadu, z ostatních zemí bývalé Jugoslávie a z Albánie sem zasahuje soustava Dinárská. To znamená převážně vápencové hory, které začínají na severu Julskými Alpami a pokračují přes chorvatský Velebit, vápencové pustiny Bosny a HercegovinyČerné Hory až do divokých Prokletých hor na rozhraní Albánie, Černé Hory a Kosova. A pokračováním této soustavy jsou pak vápencová pohoří v Makedonii – Galičica, Bistra, či vápencové části Šar Planiny.

Ze severovýchodu zasahuje na území Makedonie soustava Karpatská. Ta začíná poblíž Bratislavy a vede známým Karpatským obloukem přes Slovensko, UkrajinuRumunsko až k soutěsce Djerap na rumunsko-srbské hranici. Ke Karpatům se ovšem někdy počítají i navazující pohoří na území východního Srbska a následně pak hřeben Stara Planina v Bulharsku. A volně na tato pohoří tvořená přeměněnými horninami (např. žulou) navazují makedonská pohoří Baba či Jakupica. Do toho jsou přimíchána pohoří břidlicová, jako třeba nejvyšší makedonské pohoří Korab, či sopečná, jako nevysoká Babuna poblíž města Prilep. Nutno podotknout, že jiná hornina znamená i jiné geomorfologické tvary, jinou flóru, zkrátka jiný charakter a vzhled pohoří.

Důvod druhý: historie

Jen málo zemí má historii tak dlouhou, bohatou a pestrou jako Makedonie. Vždyť bývaly doby, kdy jeden Makedonec jménem Alexandr dobyl skoro celý svět. Pravda, dnešní Makedonci mluví úplně jiným jazykem, než mluvil Alexandr, ale nějaké souvislosti tu budou. O pár set let později přišli dva Makedonci, Cyril a Metoděj, až k nám na Moravu a naučili nás číst a psát. O dalších pár set let později obsadili území Makedonie Osmané a i na jejich dobu tu najdeme mnoho památek. A současná architektura hlavního města Skopje se někomu líbí, někoho popuzuje, ale málokoho nechá chladným.

Důvod třetí: lidi

Makedonci jsou lidé přátelští, mají k nám blízko a mají nás, Čechy, rádi. K tomu přistupuje výborná makedonská kuchyně, skvělé víno a pro našince velmi příznivé ceny. Snad jedinou vadou Makedonie může být to, že tato země nemá moře. Ale když se v parném létě ocitnete na některé pláži na břehu Ohridského jezera, uvidíte kolem palmy a jižanské taverny, tak vůbec nevadí, že voda v jezeře není slaná.

Jak se ten stát vlastně jmenuje?

Odpověď lze říci třemi slovy: Republika Severní Makedonie. Než se ale k tomuto názvu došlo, znamenalo to téměř 30 let diplomatických sporů, protestů a téměř deset různých názvů této země.

Základní problém tkví v tom, že historické území Makedonie, třeba z doby vlády Alexandra Velikého, se příliš nekryje s územím současného makedonského státu, či s územím obývaným současným makedonským národem. Vždyť i sám Alexandr se narodil v městě Pella, což je na území dnešního Řecka. O tom, že zemřel v Bagdádu, se raději nebudeme zmiňovat.

Ve starověku i později se pod názvem Makedonie chápalo rozsáhlé území, které dnes leží v severním Řecku, jihozápadním Bulharsku, Severní Makedonii a částečně i v Albánii a Srbsku. Za centrum historické Makedonie je pokládáno řecké město Soluň. Tato historická Makedonie bývala někdy členěna na Makedonii Egejskou – oblast kolem Soluně, Makedonii Pirinskou – ta dnes z větší části připadla Bulharsku, a Makedonii Vardarskou – to je zárodek dnešní samostatné Severní Makedonie.

Po balkánských válkách a po první světové válce z Balkánu vycouvala Osmanská říše a začaly se nově kreslit hranice. O území historické Makedonie projevily zájem tři nově vzniklé balkánské státy – Srbsko, Bulharsko a Řecko. Přestože etnicky jsou Makedonci nejblíže Bulharům, připadla po druhé balkánské válce, kterou Bulhaři prohráli, část Makedonie (dnešní Severní Makedonie) Srbsku. V meziválečném období bylo toto území nedílnou součástí Jugoslávie a o nějakém makedonském národě se vůbec nesmělo mluvit.

Vznik samostatné Makedonie

Po druhé světové válce vznikla v rámci přechodu Jugoslávie k federativnímu uspořádání Socialistická republika Makedonie jako jedna ze šesti svazových republik Jugoslávie. A tak logicky po rozpadu Jugoslávie v roce 1991 vznikl na tomto území čili na území bývalé Vardarské Makedonie samostatný stát.

V první chvíli vznikl pokus tento stát pojmenovat prostě a přirozeně – Makedonská republika. Za znak si nově vzniklý stát zvolil historický symbol Alexandra Makedonského, verginské slunce se šestnácti zlatými paprsky v červeném poli. Tento symbol se dostal i na státní vlajku nového státu. Mimochodem velmi podobnou vlajku s verginským sluncem v modrém poli má a již v té době měla řecká provincie Střední Makedonie s hlavním městem Soluň. Za název nově vzniklé měny nového státu byl zvolen denár, opět odkaz na starověkou Alexandrovu Makedonii. Logicky se toto muselo Řeckému státu nelíbit. Zvláště když se k tomu přidaly, možná ne vážně míněné, ale přeci jen existující hlasy o obnovení státu v hranicích původní historické Makedonie. Dokonce na jedné makedonské bankovce, která byla ale brzy stažena z oběhu, se objevil obraz Bílé věže, hlavní památky řecké Soluně.

Řecko zablokovalo přístup nově vzniklého státu do OSN a do dalších mezinárodních organizací. Dočasným kompromisem bylo přijetí do OSN pod velmi šroubovaným názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia, makedonsky Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija, zkratka FYROM, či PJRM). Obraz verginského slunce na státní vlajce byl změněn na více stylizovaný symbol s pouhými osmi paprsky. Nicméně nadále pokračovaly spory ve formě drobných šikan a naschválů z obou stran. Tak například po zavedení nových státních poznávacích značek makedonských aut, které svým vzhledem připomínají značky aut evropské unie, a které obsahovaly písmena MK, byli makedonští řidiči řeckými pohraničníky nuceni na státní hranici tato písmena přelepovat. To ostatně platí dodnes, kdy jsou naopak nuceni před písmena MK přilepovat písmeno „N“ (jako North Macedonia), jen se podívejte na libovolný makedonský kamion na našich dálnicích.

Makedonci naopak kde mohli, tam něco pojmenovali po slavném Alexandrovi, letiště ve Skopje nebo např. hlavní severojižní dálnici napříč zemí od srbských k řeckým hranicím. Když byla v roce 2011 vztyčena na hlavním náměstí ve Skopje monumentální socha jezdce na koni, údajně největší jezdecká socha na světě, každý Makedonec v ní viděl Alexandra. Oficiálně však byla pojmenována opatrně: „socha velkého bojovníka“.

Částečné urovnání sporů

Mezitím probíhala jednání na diplomatické úrovni. Část světa uznala nový stát pod názvem Republika Makedonie, část pod šroubovaným názvem FYROM. Bylo jasné, že ani jedno není definitivní řešení. Ale na to (snad) definitivní řešení se čekalo více než čtvrt století. Z řecké strany padaly návrhy na názvy, které se zcela vyhýbaly slovu „Makedonie“, jako třeba Republika Skopje, či Republika Illinden s odkazem na protiturecké povstání z počátku 20. století. Naopak makedonskou stranou navrhované názvy Vardarská Makedonie či Horní Makedonie byly nepřijatelné pro Řeky.

K částečnému průlomu došlo po dlouhých jednáních 12. června 2018, kdy se premiéři obou zemí Alexis Tsipras a Zoran Zajev shodli na kompromisním názvu Republika Severní Makedonie. Hned během týdne dohodu schválil makedonský parlament a do dvou měsíců byla dohoda v Makedonii potvrzena v referendu. Hlavní makedonská dálnice byla přejmenována na Dálnici přátelství a letiště ve Skopje se jmenuje prostě Mezinárodní letiště Skopje. Po těchto a dalších ústupcích schválil dohodu v lednu 2019 i řecký parlament a otevřel tak novému státu cestu k přístupovým jednáním do EU, NATO a dalších mezinárodních struktur.

Takže vítejte v Severní Makedonii.

Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Severní Makedonie v dobré partě