Bosna a Hercegovina

Proč jet do Bosny a Hercegoviny - Základní informace - Vláda a státní vlajka - Sousední státy - Administrativní členění Bosny a Hercegoviny

Proč jet do Bosny a Hercegoviny?

Láká Vás exotika? Nemáte moc času a nechce se Vám daleko? Chcete si popovídat s muslimem? Už jste byli v Evropě skoro všude a nevíte, co by Vás ještě mohlo překvapit? Takových otázek bychom mohli najít ještě mnoho. Pokud alespoň na některé z nich odpovídáte ano, přemýšlejte o Bosně a Hercegovině.

Jeďte do Bosny a Hercegoviny v dobré partě

Malebná, téměř panenská příroda, hory, řeky, dokonce i kousek moře, jeskyně, vodopády a tak dále a tak dále. Orientální nádech velké části země, proplétání různých kultur a náboženství, velice originální architektura a pohnutá historie. To všechno a ještě mnohem více představuje Bosna a Hercegovina, angl. Bosnia and Herzegovina, bosensky/chorvatsky/srbsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина.

Cenově dostupná země, ve vzdálenosti dostupné pozemními dopravními prostředky, s kulturou tak jinou a přitom ne až tak vzdálenou, jazykem a etnikem slovanským, tedy velmi blízkým nám Čechům, bravurní kulinářské zážitky, to je jen zlomek výhod, proč byste mohli uvažovat o Vaší nové dovolenkové či turistické destinaci.

Něco málo základních informací

Bosna a Hercegovina na západním Balkáně je velmi mladá země s asi 4,5 miliony obyvatel. Je založená na demokratických principech a vznikla nechvalně známým "krájením" bývalé mocné Jugoslávie. Nezávislosti dosáhla oficiálně sice již 1. března 1992, ale skutečné nezávislosti si mohl mladičký stát začít užívat až po bezohledné a ničivé válce (dnes se obvykle označuje jako válka občanská), trvající až do roku 1995.

Hlavním městem, ale také kulturním a ekonomickým centrem federativní republiky je "orientální" perla zvaná Sarajevo, která se nachází na geografickém středu země. Se svými zhruba 300 000 obyvateli (s přilehlými aglomeracemi počítáme až 400 000) je to zároveň i nejlidnatější město Bosny a Hercegoviny.

Úředním jazykem je bosenština, chorvatština a srbština, státní měnou pak konvertibilní marka.

Vláda a státní vlajka

V čele státu se střídají po osmi měsících zástupci tří hlavních etnik v zemi: jeden Bosňák (tedy Muslim), jeden Chorvat a jeden Srb – tři rovnocenní předsedové Předsednictva, tj. nejvyššího správního orgánu federace.

Vlajka Bosny a Hercegoviny je barevným i kompozičním provedením pro slovanský stát spíše netradiční. Obvyklé slovanské vlajky zahrnují typickou trikolóru, tedy bílou, modrou a červenou barvu. Bosna a Hercegovina "nahradila" červenou barvu barvou žlutou, a to ve tvaru trojúhelníku, jehož tři vrcholy mají symbolizovat tři státotvorné národy: Bosňáky, Chorvaty a Srby.

Dalším netradičním prvkem je "nekonečný" počet bílých hvězd, které jako by procházely vlajkou a pokračovaly dále a které reprezentují Evropu (ta se podílela svými mírovými zásahy na možnosti vzniku Bosny a Hercegoviny). Barevná kombinace modré, bílé a žluté by měla symbolizovat neutralitu a mír.

Za hranicemi nejsou lvi aneb s kým sousedí

Bosna a Hercegovina má hranice pouze se zeměmi bývalé Jugoslávie, původně dokonce pouze se dvěma. Proto kolem ní dříve nevedlo žádné hraniční pásmo. Ze západu a severu je sousedem Chorvatsko, s nímž hraničí na největší ploše, z východu Srbsko a z jihovýchodu Černá Hora. Hranice mají většinou přírodní povahu – představují je především řeky na severu a východě, hory na jihozápadě. Na velmi nepatrné části jihozápadu je miniaturní přístup k Jadranu.

Přestože hranice hodně sledují přírodní podmínky, velmi málo akceptují etnickou mapu Balkánu. Do jedné země se tak spolu dostávají různé národy a vyjít spolu vzájemně není vždy zcela jednoduché. Podoba dnešních hranic totiž vznikla až za anexe Rakousko-Uherskem, které nerespektovalo etnické hranice, ani ty historické, socialistická Jugoslávie pak habsburskou ideu jen oprášila.

Co je Bosna a Hercegovina? Jak se administrativně dělí?

Název státu je dvouslovný (nepočítáme-li spojku), jedná se o federativní státní zřízení, nabízí se tedy otázka, co to vlastně znamená. Bosna je severní část federace a končí kousek pod Sarajevem, které tvoří hlavní město i centrum oblasti. Hercegovina s centrem v Mostaru je pak ta jižní oblast, je tedy značně sušší a hornatější, má zřetelně více horský i středomořský charakter. Pro toto rozdělení jsou historické důvody z doby pradávno minulé, kdy existovalo středověké bosenské království a hercegovské vévodství.

Toto víceméně na historii založeném dělení však není jediné. Do hry přibývá také Republika srbská s centrem v Banje Luce. Tvoří skoro polovinu území celé federace a táhne se podél celé severní a východní hranice. Tam žijí Srbové od dob, kdy utíkali před expandujícími Osmany. Po celá staletí nebyl tento etnický přesun vnímán nikterak problematicky, protože vytvořením Jugoslávie se všechna etnika stejně sešla pod jednou střechou. Kdy se však o této části světa začalo mluvit, bylo koncem dvacátého století, kvůli občanské válce v Jugoslávii; od té doby si Srbové hájí svou existenci.

Zvláštní status má také federální distrikt Brčko v severovýchodním cípu země. Je spravován oběma entitami, jak Federací, tak Republikou srbskou. Hlavním městem této oblasti je Brčko, ležící na hranici s Chorvatskem.

Autorkou textu je Radka Nováková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Bosny a Hercegoviny v dobré partě