Emir Kusturica - Goran Bregović - Josip Broz Tito - Nikola Tesla
Jak se přesvědčíte ve zde uvedených "miniprofilech" významných Srbů, je neuvěřitelné, že se obvykle rodí mimo hranice dnešního Srbska a že se méně či více dotkli českého prostředí. Jedině asi J. B. Tito se otevřeně etnicky nevyhraňoval, za hlavní město si však vybral Bělehrad a údajně srbské etnikum protežoval, ovšem to je jen teorie. Do srbské historie však bezesporu patří.
Emir Kusturica
Slavný filmový režisér a hudebník. Narodil se v Sarajevu, hlásí se však k srbskému etniku, a tak patří do naší "kolekce srbských slavných". Jméno Emir si změnil na typicky srbské Nemanja a konvertoval z islámu na pravoslaví. A protože je velice slavný, nebude problém najít ani ty české "konexe": studoval na pražské FAMU u Otakara Vávry. Mnohem více se dočtete na webu Wikipedie nebo na řadě jiných na toto téma zaměřených serverech.
Zmiňme však alespoň jeho americký film Arizona Dream, Underground, který získal na festivalu v Cannes hlavní cenu. Vůbec první cenu však samozřejmě získal v Čechách, konkrétně na karlovarském festivalu studentských filmů. S Goranem Bregovićem složil hudbu k několika filmům, hraje v kapele No Smoking Orchestra.
Goran Bregović
Narozen v Sarajevu srbské matce a chorvatskému otci, Bregović je spíše příznivcem balkánské pospolitosti, jak dokázal třeba na pražských koncertech věnovaných obyvatelům bývalé Jugoslávie (především kulturnímu sdružení Lastavica).
Jeho hudba obsahuje prvky romské balkánské hudby, ale i moderní prvky, rock či elektroniku. Film Underground, k němuž Emiru Kusturicovi skládal hudbu, se mj. natáčel i v Praze. Opět tuto stručnou informaci berte jen jako přehledovou, o každém ze zmíněných osobností by se daly popsat sáhodlouhé stránky.
Josip Broz Tito
O Titovi se toho hodně dočtete na wikipedii nebo v jiných zdrojích, a tak jen stručně. Tento politický velikán tmelil někdejší Jugoslávii od konce druhé světové války (svým způsobem partyzánskou aktivitou i během války) až do osmdesátého roku, kdy zemřel. Jeho vláda byla levicového, komunistického zaměření, ovšem s výrazným zastoupením kapitalistických prvků.
Jak se v Srbsku říká: „Tehdy jsme házeli blinkr doleva, ale odbočovali jsme doprava.“ Josip Broz Tito byl bezesporu výborným diplomatem a dostatečně silnou osobností pro mezinárodní komunikaci. Po rozkolu se Sovětským svazem udržel zemi nejenom v přijatelné situaci, ale dokonce si dokázal naklonit západní mocnosti, a tak se není třeba divit, že obyvatelé (všech národností) bývalé Jugoslávie na Tita vzpomínají s nostalgickou slzou v oku.
Zkuste se tedy vyvarovat tomu, že byste o Titovi zmínili cokoli zlého nebo jen sporného, třeba jeho sklony k přehnanému hromadění (i cizího) majetku, velikášskému předvádění moci, stavění superdrahých víkendových paláců či jeho možná ne zcela promyšlené tahy v oblasti etnické otázky Jugoslávie. Většina problémů se projevila už za jeho života, kdy se ještě daly jakž takž uhlídat, po jeho smrti však chyběla jemu rovná politická osobnost, která by na léta střádané problémy stačila.
Pro Čechy není bez zajímavosti, že Tito, vyučený zámečník, pracoval zamlada, ještě za Rakousko-Uherska, mimo jiné také v Čenkově a později v plzeňské Škodovce. Otec Broz byl Chorvat (ale najdete i konspirační teorie o jeho českém původu a jménu Josef Brož), maminka rozená Javeršeková byla Slovinka. Tito pak většinu své politické kariéry strávil v srbském Bělehradě, který stanovil za hlavní město.
Nikola Tesla
Kdo si vybaví televizi Tesla, měl by si rovněž vybavit slavného fyzika srbského původu. Samozřejmě, co by to bylo za Srba, kdyby se nenarodil v Chorvatsku (tedy v době, kdy se ještě jednalo o Rakousko-Uhersko). A co by to bylo za Srba z Chorvatska, kdyby alespoň načas (1936-37) nepobýval v Čechách! Opět bude nejlepší, když se pro podrobnější informace podíváte do fundovanějších zdrojů.
Zmíníme však alespoň to základní, na co mohou být Srbové bezpochyby hrdí. Například zajímavé je, že se zabýval technikou "wire-less", tedy snažil se zdokonalit elektrospotřebiče tak, aby nám při jejich používání nepřekážely kabely! Mezi jeho největší objevy patří vynález indukčního motoru či vícefázového střídavého proudu. Tesla uspíšil rozvoj a masové užívání elektřiny, roku 1898 si nechal patentovat rádio a zabýval se výzkumem rentgenového záření. A údajně byl vegetarián.
Autorkou textu je Radka Nováková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.