Guančové - Doba kolonizace - Hospodářský úpadek a emigrace - Novodové dějiny - Název Kanárských ostrovů
Guančové
Před příjezdem Španělů v 15. století byly Kanárské ostrovy obydleny původními obyvateli, kteří se nazývali Guančové. Šlo o národ geneticky podobný Berberům, byli původem ze severní Afriky a na ostrově žili alespoň od roku 1000 před naším letopočtem, možná i dříve. V roce 40 před naším letopočtem dorazil na Kanárské ostrovy král Mauretánie Juba II., který se ve svých zápiscích z cesty zmínil o tom, že na Kanárských ostrovech žije mnoho velkých psů.
Leťte na Tenerife v dobré partě
Doba kolonizace
Dále je známo, že v roce 999 našeho letopočtu připluli na Gran Canarii Arabové, kteří s místními obyvateli čile obchodovali. Ve 13. a 14. století navštívily ostrovy lodě z Portugalska, Francie, Janova a Mallorcy. V roce 1402 dorazil na Kanárské ostrovy Jean de Béthencourt z Normandie a v roce 1404 byl jmenován Jindřichem II. Kastilským králem Kanárských ostrovů. V roce 1479 byla podepsána smlouva Alcáçovas ve které byly Kanárské ostrovy označeny jako Španělské území. Roku 1480 dorazil na Kanárské ostrovy Alonso Fernandez de Lugo, který dobyl La Palmu a také poslední ostrov, který ještě nebyl obsazen – Tenerife, jehož dobývání skončilo 25. července 1496. Od té chvíle byly celé Kanárské ostrovy pod kontrolou Španělska, a byly založeny Cabildos (ostrovní rady), které začaly regulovat rozvoj přístavů, zásobování vodou a pobídky pro nové osadníky. Kanárské ostrovy a jejich přístavy získaly značný objem dopravy z Ameriky a Afriky, což zapříčinilo problémy s piráty.
Kryštof Kolumbus využíval Kanárské ostrovy jako zastávku k doplňování zásob svých lodí při cestách do Jižní Ameriky. Původní obyvatelé byli v této době využíváni jako otroci. Někteří přijali křesťanství a postupně se asimilovali do společnosti kolonizátorů. Jejich kultura a zvyky upadly v zapomnění a moc se toho o nich neví.
V 16. století byly vody poblíž Kanárských ostrovů místem, které si oblíbili berberští korzáři. Kolem Kanárů totiž proplouvala každá loď při cestě do Nového světa nebo do Indie a lodě si tam často doplňovaly zásoby. Nebylo proto nic jednoduššího, než si na nějaký koráb u Kanárských ostrovů počkat a zaútočit na něj. Nicméně ani obyvatelé ostrovů to neměli s korzáry jednoduché, protože ti často rabovali pobřežní osady a chytali Guanče, které poté prodali na trzích s otroky. Když se situace stala neúnosnou, byly Kanárské ostrovy opevněny mnoha pevnostmi.
Hospodářský úpadek a emigrace
Ekonomika Kanárských ostrovů byla založena především na pěstování cukrové třtiny. V devatenáctém století však velká konkurence na trhu způsobila vážnou recesi a tyto ekonomické potíže zapříčinily během devatenáctého a první poloviny dvacátého století masovou emigraci do Ameriky. Jen do Venezuely emigrovalo v letech 1840 až 1890 až 40 000 obyvatel Kanárských ostrovů. Mnoho Kanárců imigrovalo také do Portorika a na Kubu. Během této doby se začala pěstovat nová tržní plodina, košenila (cochinilla), která ekonomiku ostrovů zachránila.
Novodobé dějiny
V roce 1936 byl Francisco Franco jmenován generálním velitelem Kanárských ostrovů. 17. července se připojil k vojenské vzpouře, která přímo zapříčinila španělskou občanskou válku. Franco rychle převzal kontrolu nad Kanárskými ostrovy. Ačkoli na ostrovech nikdy nebyla opravdová válka, poválečné represe na Kanárských ostrovech byly nejkrutější. Opozice proti Francovu režimu se začala organizovat až koncem 50. let. Po Francově smrti v roce 1975 se stalo Španělsko konstituční monarchií stavěnou na základech demokracie. V roce 1982 dostaly Kanárské ostrovy vlastní autonomii a o rok později se konaly na ostrovech první místní volby.
V sedmdesátých letech minulého století se na Kanárských ostrovech začal rozvíjet turismus a mnoho lidí, kteří dosud pracovali v zemědělství, svou těžkou práci vyměnilo za práci v pohostinství, zejména na jihu ostrova, kde se začaly budovat velké hotely a restaurace. V následujících letech začali na ostrovy přijíždět hledat práci lidé ze zbytku Španělska. Krize, která začala v roce 2009 však byla na Kanárských ostrovech hluboká a mnoho nových obyvatel ostrovy zase opustilo.
Dnes je velká část obyvatel Kanárských ostrovů závislá na práci v turismu. Kanárské ostrovy se řadí mezi nejchudší oblasti Španělska. Nezaměstnanost je vysoká, takže jsou lidé ochotni dělat i práci, která vůbec neodpovídá jejich vzdělání.
Kde se vzal název Kanárských ostrovů
Je dost možné, že jste se již někdy zamysleli nad názvem Kanárských ostrovů. Proč se jmenují Kanárské ostrovy? Ne, nejmenují se po zpěvných ptácích; název Kanárské ostrovy pochází z latinského názvu Insula Canaria, což znamená „Ostrov psů“. Proč tak byly ostrovy pojmenovány však dosud nebylo vysvětleno. Možná proto, že kdysi žilo na ostrovech velké množství tuleňů, kterým se v některých jazycích říká také „mořští psi“ nebo také protože původní obyvatelé ostrovů chovali psy.
Autorkou textu je Kamila Tkadlecová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.