Slovinština, česko-slovinský slovník

Co se týče jazyka, tak i když jde o tak malé území, má slovinština přes 40 nářečí, která se dodnes běžně užívají v hovorovém jazyce. V příhraničních oblastech do toho navíc zasahují jazyky sousedů (italština, němčina, maďarština a chorvatština). Občas se pak stává, že si v hovorové řeči nerozumí ani dva Slovinci a musí si vzít na pomoc jazyk spisovný. Co se týče slangového jazyka, byl tady v posledních dvaceti letech cítit velký vliv angličtiny a to hlavně mezi mladými v Lublani.

Co se týče znalostí cizích jazyků, jsou na tom Slovinci mnohem líp než my. Podle toho, co jsem měla možnost vypozorovat, na tom má nemalou zásluhu i absence dabingu cizích pořadů a seriálů na slovinských televizních kanálech (samozřejmě neplatí pro dětské pořady). Všechny pořady mají otitulkované, takže vstřebávají (dnes hlavně) angličtinu do ucha tak nějak automaticky.

Jeďte do Slovinska v dobré partě

Mladší generace mluví anglicky a ta starší zase většinou německy. Všichni (až na nejmladší generaci – tady je to stejné jako u nás se slovenštinou) ovládají srbštinu, resp. chorvatštinu. Zmiňuji to proto, že pro Čechy je chorvatština obvykle srozumitelnější než slovinština a hodně Slovinců má tendenci do chorvatštiny při komunikaci s cizinci (resp. Čechy, Slováky a Poláky) automaticky přecházet.

Hlavně mladí si rádi v rozhovoru s cizinci procvičí svou znalost angličtiny, popřípadě němčiny, ale pokud to nejde jinak, tak při dobré vůli na obou stranách se lze domluvit bez problému i česko-slovinsky (nad sklenkou něčeho dobrého rozhodně). Jenom si je potřeba dát pozor na některá „zrádná“ slovíčka, která zní stejně jako v češtině, ale jejich význam je zcela jiný nebo posunutý. Ta nejfrekventovanější jsou např. otrok (dítě), kaditi (kouřit), hitrost (rychlost), cesta (silnice), slovenski (slovinský), prt (ubrus), jed (jídlo), zahod (západ).

Slovinci taky rádi říkají, že je něco „češko“, což znamená, že je to fakt divný, legrační, nebo ve smyslu naší „španělské vesnice“. Co se týče výslovnosti, zmíním tady snad jen to nejdůležitější pravidlo, že „h“ se čte jako ch (ch slovinština až na dvě nářečí vůbec nezná) a „v“ se uprostřed slova nebo pokud stojí jako předložka před slovem vyslovuje podobně jako naše u (např. avto = auto).

Malý česko-slovinský slovník

Výslovnost

i	se vyslovuje tvrdě (nepalatálně), např. dirka (dýrka)
l	po samohlásce na konci slova nebo před souhláskou jako „u“
h	se vyslovuje jako české „ch“ (hlásku h slovinština až na několik nářečí nezná)
v	před samohláskou se vyslovuje jako české „v“ po samohlásce na konci slova nebo před souhláskou jako „u“ na začátku slova před znělou souhláskou jako znělé úzké „w“ na začátku slova před neznělou souhláskou jako neznělé „m“ (obrácené w)

Přízvuk

Jedna z nejtěžších věcí ve slovinštině, neboť jde o přízvuk pohyblivý (to znamená, že může být kdekoli a v rámci jednoho slova se dokonce může i měnit. V psaném projevu se přízvuk graficky nezaznamenává.

Slovinština rozlišuje dva typy přízvuku, zjednodušeně řečeno dle tónu (centrální slovinská nářečí – doleňské, goreňské a korutanské) a dynamiky (ostatní nářečí).

Pro účely základní komunikace není potřeba situaci nějak zvlášť komplikovat. Níže jsou uvedená a vysvětlená jednotlivá označení přízvuku:

´	označuje místo přízvuku, délku, úzké "e" a "o"
ˆ	označuje místo přízvuku, délku, široké "e" a "o"
`	označuje místo přízvuku, krátkost, široké "e" a "o"

Základní výrazy

Česky	Slovinsky
Mluvíte anglicky / německy?	Ali govoríte angléško / némško?
Nemluvím slovinsky.	Ne govorím slovénsko.
Nerozumím.	Ne razúmem.
Jak se řekne slovinsky...?	Kakó se rêče po slovénsko...?
Nevím	Ne vem
Ahoj	Žívjo / Zdrávo
Dobrý den	Dóber dán
Dobrý večer	Dóber večér
Dobrou noc	Láhko nóč
Na shledanou	Nasvídenje
Dobrou chuť	Dóber ték
Na zdraví!	Na zdrávje!
Ano / Ne	Já / Nè
Děkuji / Není zač	Hvála / Ni za kàj
Prosím	Prósim
Promiňte	Oprostíte
S dovolením	Dovólite
Jak se máte?	Kakó ste?
Mám se dobře.	Dộbro.
Kde je...?	Kjé je...?
Jak se dostanu do...?	Kakó prídem do...?
Kolik to stojí?	Kóliko tó stáne?
Účet, prosím.	Račún, prósim.
Peníze	denar(ja)
Sleva	popůst
Tady / s sebou	túkaj / s seboj
Pane / paní / slečno	gospód / gospá / gospodíčna
Velký / malý	vêlik / májhen
Více / méně	več / mani
Starý / nový	stár / nòv
Drahý / levný	drág / pocéni
Dobrý / špatný	dóber / slàb
Teplý / studený	tộpel / mŕzel
Vlevo / vpravo / rovně	na lévi / na désni / naravnost
Nahoře / dole	zgoraj / spodaj
Sever / jih / západ / východ	séver / júg / zahòd / vzhòd
Blízko / daleko	blízu / dáleč
Otevřeno / zavřeno	odpŕto / zapŕto
Vchod / východ	vhòd / izhòd
Zakázáno	prepovédano
Autobus	ávtobus
Známky (poštovní)	znaki
Vstupenka	vstopnica
Jízdenka	vozovnica
Mapa	zemljevíd
WC / toaleta	WC / straníšče
Muži / ženy	mộški / žénske
Pokoj	sộba
Klíč	kljúč

Místa

Číslovky

Potraviny (Hrána)

Maso (Mesó)

Zelenina (Zelenjáva)

Ovoce (Sádje)

Polévky (Júhe)

Jídelní lístek (Jedílnik / Jédilni list)

Nápoje (Pijáče)

Ryby a mořské plody (Ríbe in mộrski sádeži)

Autorkou textu je Alena Šamonilová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Jeďte do Slovinska v dobré partě