Kuchyně Azorských ostrovů

Charakter azorské kuchyně určují ekonomické podmínky a izolace ostrovů. Stále zde není mnoho turistů a zdejší lidé většinou nejsou zvyklí jíst v restauracích, vaří jednoduše z místních surovin. Zdroje obživy jim poskytují pastviny a oceán. Mezi základní ingredience patří sušená nasolená treska (bacalhau), vepřové a hovězí maso, mléko a zelenina (kukuřice, zelí, kořenová zelenina, brambory, chilli papričky atd.)

Ačkoli místní kuchyně vychází z portugalské gastronomie, ostrované jí dodali svůj unikátní rukopis. Stejně jako se může lišit jeden recept v rámci jednotlivých ostrovů, vytváří si jeho variace i téměř každá rodina. Krom toho má každý z Azorských ostrovů své vlastní tradiční pokrmy. Například na Terceiře je vyhlášenou specialitou alcatra (maso vařené v terakotové misce) a skořicový koláček bolo dona Amélia, na ostrově São Miguel se vaří pod zemí proslulé cozido (viz níže), São Jorge má nejlepší škeble a sýry, Pico a Graciosa zase víno.


Co ochutnat na ostrově São Miguel

Ryby a mořské plody – k oblíbeným darům moře patří kromě tresky také tuňák, mečoun, humři, chobotnice nebo přílipky (lapas). Typicky azorské jsou například malé makrelovité ryby chicarros (nejběžnější recept zahrnuje smaženou cibuli a rajčata) a vilejši (cracas) – korýši žijící přisedle v mělkých vodách.

Čaj – Gorreana a Porto Formoso na ostrově São Miguel jsou jediné dosud fungující čajové továrny v Evropě. Produkuje se zde černý a odborníky oceňovaný zelený čaj. Rozlišuje se několik druhů: Orange pekoe (jemný, voňavý, z nejmladších lístků), Pekoe (druhý nejmladší lístek) a Broken Leaf (silný, z nejnižších větviček). Díky vulkanické půdě má čaj nižší obsah taninu a esenciálních olejů a jelikož místní klima nesvědčí škůdcům, není třeba rostlinky hnojit pesticidy.

Ananas – místní sladká odrůda má značku chráněného produktu v EU. Vyrábí se z něho likéry, džemy, bonbony i lahodné omáčky k masu. K dalším druhům exotického ovoce patří např. marakuja, kdoule, anona (čerimoja) a kvajáva.

Cozido – recept tradičního portugalského cozida dostal ve městě Furnas nový rozměr: připravuje se zde totiž pod zemí pomocí geotermální energie. Velký hrnec se vyloží kapustovými listy, poklade kousky hovězího, vepřového a kuřecího masa, kousky klobás a jelítek a kořenovou zeleninou. Hrnec se zakryje dřevěným poklopem, vloží se do cca 1 m hluboké jámy a přikryje hlínou. Dlouhých sedm hodin se vaří při teplotě 60 °C. Cozido není jen proslulou turistickou atrakci, ale také oblíbeným nedělním obědem místních obyvatel.

Bolo lêvedo – měkká vláčná chlebová placka nasládlé chuti. Připravuje se na roštu a jí se potřená česnekovým máslem nebo plněná sýrem či masem. Pochází z města Furnas, ale k dostání je na všech ostrovech.

Queijadas da Vila Franca do Campo – tradiční křehké koláčky, jejichž základními ingrediencemi jsou mouka, mléko, vaječné žloutky a cukr. Originální receptura je připisována jeptiškám z bývalého kláštera Santo André ve vesnici Vila Franca do Campo a dodnes je bedlivě střežena.

Sýry – z Azorských ostrovů pochází ty nejlepší portugalské sýry a každý z ostrovů má své typické druhy. Queijo de São Miguel je polotvrdý sýr smetanové chuti, který zraje až 9 měsíců. Vyhlášeným napříč všemi ostrovy i pevninským Portugalskem je Queijo de São Jorge. Pro svou vyzrálou jemně pikantní chuť je přirovnáván k britskému čedaru. Podává se také jako dezert doplněný banány nebo marmeládou z loupaných rajčat.


Autorem textu je Karolína Walterová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.