Logo CK Mundo

Primární odkazy

  • Úvod
  • Kdo jsme
  • Zájezdy
  • Cestopisy
  • Fotky
  • Diskuze
  • Recenze
  • Jak se přihlásit
  • Kontakty
Poznávací zájezdy a turistika
  • Albánie
  • Bělorusko, Kyjev a Černobyl
  • Benelux
  • Bosna a Hercegovina
  • Bretaň a Normandie
  • Bulharsko pro milovníky Balkánu
  • Černá Hora
  • Finsko
  • Francie - sopky a kaňony Auvergne
  • Francouzské Alpy - turistika nebo ferraty
  • Chorvatské národní parky
  • Irsko
  • Italské Dolomity - turistika nebo ferraty
  • Korsika
  • Lago di Garda - turistika nebo ferraty
  • Makedonie
  • Norsko
  • Norsko a Švédsko (severní Skandinávie)
  • Pobaltí
  • Provence
  • Pyreneje
  • Raxalpe - ferratová škola
  • Rila a Pirin - bulharské hory
  • Rumunsko - Transylvánie
  • Rumunsko a Moldavsko
  • Řecko
  • Sicílie a Liparské ostrovy
  • Skotsko a ostrov Skye
  • Slovinsko - turistika nebo ferraty
  • Švýcarské ferraty
  • Švýcarsko
  • Toskánsko
  • Tour du Mont Blanc
  • Zakarpatská Ukrajina
Letecké zájezdy
  • Andalusie letecky
  • Azorské ostrovy
  • Gruzie a Arménie
  • Indie a Nepál
  • Írán
  • Irsko letecky
  • Island
  • Kostarika
  • Kuba
  • Madagaskar
  • Madeira
  • Maroko
  • Nepál - trek pod Mount Everest
  • Patagonie
  • Rusko (Moskva a Petrohrad)
  • Srí Lanka
  • Tanzanie (safari a Zanzibar)
  • Vietnam
Cyklozájezdy
  • Alpe Adria - od Salzburgu k Jadranu na kole
  • Alsasko na kole
  • Bretaň na kole
  • Černá Hora na kole
  • Holandsko na kole
  • Korsika na kole
  • Norsko na kole
  • Pobaltí na kole
  • Provence na kole
  • Skotsko na kole
  • Slovinsko na kole
  • Toskánsko na kole
  • Zakarpatská Ukrajina na kole
Školní zájezdy

Drobečková navigace

Úvod Informace o zemích

Švýcarská kuchyně

Švýcarská kuchyně

  • Úvodní stránka zájezdu Švýcarsko
Světoznámý děrovaný sýr Emmental pochází ze Švýcarska
Světoznámý děrovaný sýr Emmental pochází ze Švýcarska

Švýcarská kuchyně je kvalitní, vydatná a rozmanitá mj. proto, že německy, francouzsky a italsky mluvící oblasti se inspirovaly pokrmy sousedních zemí, které jsou s danými kantony spjaty jazykem. Základem zdejší kuchyně jsou sýry z kravského mléka, mléko, smetana, ryby, brambory, zelenina a ovoce.

Maso se připravuje nejčastěji na rožni, nejtypičtější je hovězí. Ryby (zejména pstruh a okoun) jsou velmi rozšířené u sladkovodních jezer. Na podzim je častou položkou na jídelníčku zvěřina. Vyrábí se zde i mnoho druhů uzenin, klobásy odkazují k německé kuchyni.

Tvrdý sýr Gruyère zraje 3 až 25 měsíců
Tvrdý sýr Gruyère zraje 3 až 25 měsíců

Základní vlastností mnoha švýcarských jídel je jednoduchost, což je historicky dané tím, že obyvatelé horských oblastí měli často k dispozici jen základní potraviny, které byli schopni sami vypěstovat a vyprodukovat. Věhlasným symbolem Švýcarska je sýr, hlavně známý děrovaný Emmental (z údolí Emme v kantonu Bern) a také Gruyère vyráběný ve stejnojmenném městě.

Specialitou francouzsky hovořících oblastí jsou fondue a raclette, německy mluvící regiony daly světu rösti, zatímco v italském kantonu Ticino kraluje, stejně jako v italské kuchyni, pizza, rizoto, polenta a těstoviny. Velkou pochoutkou jsou švýcarské moučníky.

Jídlo

Fondue je kotlík se směsí sýrů, do kterého se máčí bílý chléb
Fondue je kotlík se směsí sýrů, do kterého se máčí bílý chléb

Fondue (z fran. fondre = tát, tavit se) – národní specialita, která se připravuje v kotlíku nad plamenem svíčky. V kotlíku se roztaví směs sýrů (nejčastěji dvou druhů - Emmental a Gruyère nebo Vacherin a Gruyère) s bílým vínem, případně s místní třešňovicí („Kirsch“). Strávníci namáčejí do roztavené směsi, která je stále přihřívána mírným plamenem, kousky bílého chleba napíchnuté na dlouhé vidličce. Alternativně se mohou namáčet i kousky masa či zeleniny. U fondue se nikam nespěchá, jde o společenskou záležitost a nikdy se nedělá jen pro jednoho člověka. Na jídelníčku švýcarských restaurací nechybí hlavně v zimě, v létě je restaurace nabízející fondue těžko k sehnání. Fondue se zapíjí nejčastěji bílým vínem (voda není vhodná, protože sýr ochlazuje a sráží, z čehož vznikají bolesti břicha), méně často se jídlo prokládá třešňovou pálenkou Kirsch nebo cidrem. Někteří tvrdí, že fondue vzniklo ve Francii, v každém případě je specialitou především ve frankofonních kantonech. Existuje celá řada regionálních variant této pochoutky, ale i takové variace jako je např. čokoládové fondue, které nemá se sýrem nic společného.

Sýr raclette se servíruje postupným seškrabáváním horní roztavené vrstvy
Sýr raclette se servíruje postupným seškrabáváním horní roztavené vrstvy

Raclette (z fran. racler = škrábat) – název druhu sýra, ale zejména název jídla, které se z tohoto sýra připravuje. Na speciálním elektrickém grilu (dříve nad ohněm či jiným zdrojem žáru) se taví půlměsícovité plátky sýra, z něhož se postupně seškrabuje horní, už roztavená vrstva. Takto připravený sýr se podává s bramborami ve slupce, nakládanými okurkami a cibulkami. Platí tu stejné pravidlo jako u fondue – raclette se zapíjí vínem, kombinace s vodou nedělá dobrotu. A podobně jako fondue mohou lidé u raclette trávit třeba i několik hodin. Jídlo pochází původně z kantonu Valais (Wallis), rozšířilo se však do všech alpských kantonů.

Bramborová placka rösti se podává jako příloha nebo i jako hlavní chod
Bramborová placka rösti se podává jako příloha nebo i jako hlavní chod

Rösti - švýcarské národní jídlo, pocházející z německy mluvících kantonů. Jde o smaženou placku ze strouhaných nebo na kousky nakrájených brambor. Původně šlo o snídani sedláků z kantonu Bern, dnes jsou rösti běžné v celé zemi (i v každém supermarketu jsou dostupné podobně jako hranolky) a podávají se už spíše jako příloha. Můžete je však dostat i jako hlavní jídlo společně se šunkou, roztaveným sýrem, smaženým vejcem a podobně.

Lékař Maximilian Bircher-Benner, který vymyslel müsli
Lékař Maximilian Bircher-Benner, který vymyslel müsli
Směs ovoce, ořechů a různých obilovin je dnes oblíbenou snídaní
Směs ovoce, ořechů a různých obilovin je dnes oblíbenou snídaní

Müsli (Birchermüsli) - jídlo vymyšlené švýcarským lékařem Maximilianem Bircher-Bennerem v roce 1900 pro pacienty v jeho nemocnici, kde tvořila strava bohatá na ovoce a zeleninu součást léčby. Jde o směs ovesných vloček (případně jiných obilovin), ovoce a vlašských ořechů, považovanou dodnes za zdravou snídani. Müsli se v Evropě rozšířilo v 60. letech v souvislosti se zvýšeným zájmem o zdravou stravu.

Dušené maso s houbami, zürcher geschnetzeltes podávané s rösti
Dušené maso s houbami, zürcher geschnetzeltes podávané s rösti

Zürcher Geschnetzeltes – na kousky nakrájené telecí maso dušené s cibulkou a houbami zalitými kapkou bílého vína a smetanou. Podává se tradičně s rösti.

Speciálně vyráběná klobása cervelat
Speciálně vyráběná klobása cervelat

Cervelat – klobása vyráběná ve Švýcarsku a v některých částech Německa. Je tvořená směsí hovězího a vepřového masa, slaniny a prasečí kůže. Tato najemno rozemletá směs se nacpe do hovězích střev, poté se hodinu udí a následně ještě vaří při 75 °C. Jako obal jsou používána zásadně střeva hovězího dobytka druhu zebu, která jsou dovážena z Brazílie. Opékání buřtů cervelat nad ohněm je švýcarskou tradicí, konzumovat se však mohou na všechny způsoby, vařené, grilované, pečené i nastudeno. Klobása se jí zejména 1. srpna, na švýcarský státní svátek.

Jablečný štrúdl s rozinkami se hodí jako dezert ke kávě
Jablečný štrúdl s rozinkami se hodí jako dezert ke kávě

Apfelstrudel – jablečný štrúdl, všudypřítomný zákusek v německých kantonech. Jeho původ je třeba hledat u Habsburské říše (proto je rozšířený např. i v Maďarsku a ČR). Jde spíše o rakouské národní jídlo.

Kaštanový dezert Vermicelle
Kaštanový dezert Vermicelle

Jedlé kaštany – ve Švýcarsku velmi ceněná delikatesa prodávaná v mnoha podobách na podzim a v zimě. Nejcharakterističtější jsou kaštany pro kanton Ticino, kde tvořily dříve základní potravinu. Dnes se zde z kaštanového pyré vyrábí např. známý dezert Vermicelle.

Typický pohled do švýcarského obchodu s čokoládou
Typický pohled do švýcarského obchodu s čokoládou

Čokoláda - velmi lahodnou sladkostí je švýcarská čokoláda z mléka alpských krav, která je vyráběna celosvětově známými výrobci jako Tobler, Lindt, Sprüngli nebo Suchard. Cukrář Philippe Suchard v roce 1824 propašoval do Ameriky kufr švýcarských hodinek, prodal je a s kapitálem se vrátil zpět do Švýcarska, aby založil továrnu na čokoládu. V roce 1875 napadlo Daniela Petera přidat do čokolády kondenzované mléko, které vynalezl Henri Nestlé, a mléčná čokoláda byla na světě. Lindtova čokoláda se zase oproti jiným dala dobře lámat. Jakob Tobler založil svou firmu v roce 1868 a vymyslel tvar čokolády – jehlany, které připomínají vrcholky Alp. Hlavní sídlo světoznámé firmy Nestlé najdete ve Švýcarsku v městečku Vevey u Ženevského jezera. Švýcaři mají na světě nejvyšší spotřebu čokolády na hlavu.

Bílé víno fendant z kantonu Valais se skvěle hodí k raclette či fondue
Bílé víno fendant z kantonu Valais se skvěle hodí k raclette či fondue

Pití

Víno – patří k nejkvalitnějším a mezi znalci je vyhlášené, ale protože se prakticky nevyváží, je možné ho ochutnat jen ve Švýcarsku. Pije se daleko více ve frankofonní části země, pěstuje se především v kantonech Valais (hlavním vinařským centrem je Sion) a Vaud (okolí Ženevského jezera, především okolí Lausanne) a také u Neuchâtelského jezera. Nejznámější je sušší bílé víno Fendant, které tvoří většinu produkce ve Valais. Právě Fendant se obvykle pije k raclette a fondue.

Nejznámější značkou švýcarského piva je Feldschlössen
Nejznámější značkou švýcarského piva je Feldschlössen

Pivo – pije se zejména v německy hovořících kantonech. Nejznámější značkou je Feldschlössen z oblasti Basileje. Standardní mírou v restauracích jsou 3 dcl, chcete-li si dát půllitr, musíte to při objednávání zdůraznit.

Oblíbená pálenka Kirsch z třešní
Oblíbená pálenka Kirsch z třešní

Ovocné destiláty – jsou velmi populární. Často se pijí ke kávě nebo se do kávy přímo přilévají. Nejrozšířenější je pálenka z třešní Kirsch a dále aromatická hruškovice Williamine.

Absint – silný alkoholický nápoj (obsah alkoholu 45-75 %, nejčastěji 70 %), který pochází ze Švýcarska z okolí jezera Neuchâtel, i když ho proslavil až Francouz Pernod, který otevřel lihovar pár kilometrů od švýcarsko-francouzské hranice. Nápoj se destiluje ze směsi bylin, zejména pelyňku pravého a anýzu.

Typicky zelený Absint je velmi silný alkohol z pelyňku a anýzu
Typicky zelený Absint je velmi silný alkohol z pelyňku a anýzu

V letech 1910-2005 byla jeho výroba ve Švýcarsku, stejně jako ve většině dalších evropských zemí, zakázána. Po zrušení zákazu v roce 2005 se opět vyrábí a také se znovu vyváží (po dobu zákazu se zřejmě destiloval načerno). Zákaz pramenil z halucinogenních účinků nápoje daných přítomností neurotoxinu thujonu a jiných zdravotních problémů, které likér údajně způsoboval. Škodlivé účinky absintu se však zřejmě silně přeceňovaly a dnešním způsobem výroby už byly odstraněny. Jednou z mála evropských zemí, kde nebyla výroba absintu nikdy zakázána, bylo Československo, resp. Česká republika. Největší slávu si absint získal už koncem 19. a začátkem 20. století, kdy byl velmi oblíbený mezi umělci a bohémy jakými byli např. Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, Van Gogh a Oscar Wilde.

Ze syrovátky se vyrábí Rivella, šumivý nealkoholický nápoj
Ze syrovátky se vyrábí Rivella, šumivý nealkoholický nápoj

Rivella – šumivý nealkoholický nápoj vyráběný ze syrovátky, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sýrů.

Alkoholický jablečný mošt neboli cidre
Alkoholický jablečný mošt neboli cidre

Mošt (jablečný džus, Süssmost) - také velmi populární nápoj, který se vyrábí i v alkoholické verzi (cidre).

Káva - je ve Švýcarsku oblíbenější než čaj. Někdy se podává s kapkou ovocného likéru.


Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Přejít na úvodní stránku zájezdu Švýcarsko

Kuchyně dalších zemí

Albánská kuchyně
Alsaská kuchyně
Belgická kuchyně
Běloruská kuchyně
Bosenská kuchyně
Bulharská kuchyně
Černohorská kuchyně
Dánská kuchyně
Estonská kuchyně
Finská kuchyně
Francouzská kuchyně
Indická kuchyně
Íránská kuchyně
Irská kuchyně
Islandská kuchyně
Italská kuchyně
Korsická kuchyně
Kostarická kuchyně
Litevská kuchyně
Lotyšská kuchyně
Maďarská kuchyně
Makedonská kuchyně
Norská kuchyně
Portské víno
Portugalská kuchyně
Provensálská kuchyně
Rumunská kuchyně
Ruská kuchyně
Řecká kuchyně
Sicilská kuchyně
Skotská kuchyně
Slovinská kuchyně
Srílanská kuchyně
Španělská kuchyně
Švýcarská kuchyně
Ukrajinská kuchyně
Víno Madeira
Víno Sherry

Související informace

  • Základní informace o Švýcarsku
  • Historie Švýcarska

CK MUNDO

  • mundo@mundo.cz

+420 773 10 40 10
Balbínova 1260,
500 03 Hradec Králové
IČ: 68459718
DIČ: CZ7608273046

Bude vás zajímat

  • Cestovatelská promítání
  • Cestovní pojištění
  • Alpenverein
  • Články o cestování
  • Informace o zemích
  • Poradna
  • Problémy s letem

Nabídka zájezdů

  • Poznávací zájezdy a turistika
  • Letecké zájezdy
  • Cyklozájezdy
  • Školní zájezdy
  • Zájezdy na míru
  • Katalog ke stažení
  • Dárkový poukaz

O nás

  • Kdo jsme
  • Průvodci
  • Partneři
  • Recenze
  • Kontakty
  • Smluvní podmínky


Jsme členem Asociace českých
cestovních kanceláří a agentur


Jsme pojištěni proti úpadku
u České podnikatelské pojišťovny

You must have Javascript enabled to use this form.

Odebírejte náš newsletter