Základní informace o Azorských ostrovech
Oficiální název
Azorské ostrovy (portugalsky Ilhas dos Açores)
Hlavní město
Ponta Delgada – leží na největším z Azorských ostrovů São Miguel. Jako další hlavní města jsou někdy uváděna i Horta na ostrově Faial, kde sídlí azorský parlament, a Angra do Heroísmo na ostrově Terceira, které je hlavním náboženským centrem.
Rozloha
Souostroví je tvořeno devíti sopečnými ostrovy, které se rozkládají na celkové ploše 2 351 km², což je zhruba srovnatelné s rozlohou Lucemburska. Ostrovy se dělí na tři skupiny – východní tvoří největší São Miguel (759 km², podobnou rozlohu má např. ostrov Madeira i řecká Kefalonia) a Santa Maria, střední Graciosa, Terceira, São Jorge, Pico a Faial, západní potom Flores a Corvo. Ostrovy se táhnou v délce přibližně 600 km, leží zhruba 1 500 km daleko od Lisabonu a cca 3 500 km od východního pobřeží Severní Ameriky.
Státní zřízení
Azorské ostrovy jsou jednou ze dvou autonomních oblastí Portugalska (druhou je Madeira). V rámci Evropské unie mají zvláštní status společně s dalšími tzv. nejvzdálenějšími regiony (Guadeloupe, Francouzská Guyana, Réunion, Martinik, Mayotte, Svatý Martin, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy).
Administrativní členění
Azorské ostrovy se dělí na 19 obcí zvaných concelhos.
Podnebí
Nad Azorskými ostrovy se nachází po většinu roku oblast vysokého tlaku vzduchu zvaná azorská tlaková výše. Její kolísání zásadně ovlivňuje klima nejen na samotném souostroví, ale i v celé Evropě. Dalším významným faktorem je vliv teplého Golfského proudu, díky kterému je klima na Azorských ostrovech vlhčí než v jiných oblastech ležících ve stejných zeměpisných šířkách (ostrov São Miguel leží na podobné zeměpisné šířce jako např. Lisabon nebo Atény). Teplotní rozdíly mezi létem a zimou jsou nevýrazné.
Podnebí lze charakterizovat jako oceánské subtropické. Nejvíce srážek spadne v zimních měsících, přesto jsou i léta na srážky bohatá. Nejsuššími měsíci jsou červenec a srpen. Typická je také vysoká vlhkost vzduchu, která dosahuje na pobřeží až 80 %, v nadmořské výšce kolem 400 m i 90 %. Zejména na podzim často zasahují Azorské ostrovy tropické bouře přinášející velké množství srážek. Na rozdíl od Kanárských ostrovů nebo Madeiry zde není tak pravidelné a silné pasátové proudění a směr větru se zde střídá.
Reliéf
Azorské ostrovy leží v místě styku Euroasijské, Severoamerické a Africké litosférické desky, v důsledku čehož je oblast seizmicky aktivní, zemětřesení však nebývají silná. Nejvýznamnější tektonický zlom v oblasti se nazývá stejně jako jeden z ostrovů Terceira a odděluje Africkou a Eurasijskou litosférickou desku. Azorské ostrovy jsou součástí Středoatlantského hřbetu, nejdelšího horského hřbetu na světě, který prochází celým Atlantikem od Arktidy k Antarktidě. V severní části odděluje hřbet Euroasijskou a Severoamerickou zemskou desku (zde zahrnuje také Island), v jižní části Africkou a Jihoamerickou desku. Na hranici severní a jižní části Středoatlantského hřbetu leží Azory.
Zemské desky se zde od sebe vzdalují a do vznikající trhliny proniká magma ze zemského pláště. Celé souostroví je proto vulkanického původu a zdvihají se zde kužely aktivních nebo neaktivních sopek. Vrcholy obvykle leží uprostřed ostrovů, směrem k pobřeží se nadmořská výška postupně snižuje. Při vzniku ostrova se jeho střed dostal nad hladinu moře jako první, v průběhu času pak probíhaly další sopečné erupce a díky kumulování materiálu rostla nadmořská výška vrcholů ve středu ostrova. Charakteristické jsou také malé roviny nebo plošiny přiléhající k mořskému pobřeží nazývané portugalským slovem fajã, které jsou tvořené vytékající lávou nebo sesuvem půdy ze strmých svahů a vynikají úrodnou půdou. Vulkanickou aktivitu dokládá i výskyt kráterových jezer, fumarol, lávových jeskyní a termálních pramenů.
Nejvyšší hora
Ponta do Pico (Montanha do Pico, 2 351 m) ležící na ostrově Pico je zároveň nejvyšším bodem Portugalska. Jedná se o neaktivní stratovulkán, k jehož poslední erupci došlo roku 1720. Kdyby se měřila výška azorských hor včetně části skryté pod hladinou oceánu, patřily by k nejvyšším na planetě.
Nejnižší bod
Atlantský oceán (0 m)
Největší řeky
Na Azorských ostrovech se vyskytují jen menší vodní toky, které bývají krátké a prudké. Často pramení vysoko v horách a rychle stékají k oceánu, přičemž vytvářejí malebné vodopády a soutěsky.
Jezera
Nejčastějším typem jezer, se kterým se můžeme na Azorských ostrovech setkat, jsou kráterová jezera. Ta vznikají po zaplnění kaldery vodou. Kaldera je velká prohlubeň ve tvaru kotle či kráteru, která vzniká po vyprázdnění magmatického krbu během sopečné erupce. Největším jezerem Azorských ostrovů je s rozlohou 4,3 km2 Lagoa de Sete Cidades v západní části ostrova São Miguel, které je tvořeno větším Lagoa Azul (Modrým jezerem) a menším Lagoa Verde (Zeleným jezerem).
Za zmínku stojí i Lagoa do Fogo (Ohnivé jezero) nacházející se ve středu ostrova São Miguel, které je nejvýše položeným jezerem na tomto ostrově. Jedná se o kalderu nejmladší sopky na São Miguel, jejíž poslední erupce proběhla roku 1563. Dalším známým jezerem je Lagoa das Furnas na jihovýchodě ostrova São Miguel, přičemž na severním břehu tohoto jezera najdeme oblast známou výskytem fumarol.
Obyvatelstvo
Na Azorských ostrovech žije v současnosti přibližně 236 tisíc obyvatel, tedy o něco méně, než je počet obyvatel Madeiry. Nejvíce, přibližně 133 tisíc, jich je na největším ostrově São Miguel. Kvůli vysokým horám, které leží uprostřed ostrovů, se populace koncentruje převážně v pobřežních oblastech.
Nestabilní přírodní podmínky, ekonomická situace a přelidnění ostrovů vedly mnoho obyvatel Azorských ostrovů k emigraci. Početnou azorskou komunitu tak najdeme v USA, kde počet lidí azorského původu několikanásobně přesahuje počet obyvatel na Azorech. Dále můžeme na emigranty z ostrovů narazit v Kanadě, v Brazílii, v Uruguayi i v dalších zemích.
Etnické složení
Populace Azorských ostrovů není etnicky příliš rozmanitá, v obyvatelstvu převažují Portugalci. Nepatrně jsou v populaci zastoupeni Francouzi, Italové, Němci, Afričané (např. z Kapverd), Indové a Číňané, už jen symbolicky také Židé.
Náboženství
Stejně jako v Portugalsku je i na Azorských ostrovech převažujícím náboženstvím katolické křesťanství, které vyznává 95 % populace. Jen malá část obyvatel jsou protestanti. S vysokým počtem věřících je spojeno i velké množství náboženských svátků, které se na Azorských ostrovech slaví výrazně častěji než jinde v Evropě. Nejvýznamnější je svatodušní svátek konaný v květnu nebo červnu. Najdeme zde i malou židovskou komunitu.
Jazyk
Úředním jazykem je portugalština, která zde má velmi výrazný regionální dialekt. Mnohdy i obyvatelé pevninského Portugalska mají problém řeči porozumět. Především na větších ostrovech je solidně rozšířená znalost angličtiny, nicméně u starší části populace a ve venkovských oblastech lidé často anglicky nerozumí.
Města
Počet obyvatel jednotlivých měst lze stanovit jen obtížně, protože počty se zde evidují podle farností, nikoliv měst. Orientačně však lze vycházet z následujících údajů: Ponta Delgada (47 tisíc obyvatel, ostrov São Miguel), Angra do Heroísmo (8 tisíc, ostrov Terceira), Rabo de Peixe (9 tisíc, ostrov São Miguel), Lagoa (7 tisíc, ostrov São Miguel), Horta (6 tisíc, ostrov Faial), Ribeira Grande (6 tisíc, ostrov São Miguel).
Vlajka
Vlajka Azorských ostrovů je rozdělena do dvou nestejně velkých částí. Pravá větší část je bílá, levá část je vyplněna velmi tmavou azorskou modří. Modrá a bílá jsou tradičními barvami používanými v Portugalsku. V horním rohu modré části vlajky najdeme znak Portugalska, který symbolizuje příslušnost k této zemi. Na hranici mezi bílým a modrým polem vlajky se nachází zlatý jestřáb, podle jehož portugalského názvu açor jsou ostrovy pojmenované. Název je však založený na chybě námořníků, kteří považovali káně lesní za jestřába. Nad jestřábem je umístěn oblouk devíti zlatých hvězd, které představují devět ostrovů, ze kterých se souostroví skládá.