Jízda zručnosti - Kolo za 5 eur - Co je dobré vědět
FIETS (vyslovujte FIC) je nizozemské označení pro jízdní kolo. A to si dobře zapamatujte, protože je to v Nizozemsku jedno z nejpoužívanějších slov vůbec. Jedna z teorií praví, že se používá už od první poloviny 19. století, jde o slovo zvukomalebné a má napodobovat zvuk projíždějícího cyklisty. FIETS kolem vás a je pryč!
Jízda zručnosti
A Nizozemci opravdu sviští. Jsou rychlí a především zruční. Není divu, vždyť na kole vyrůstají. Je celkem běžné vidět matku vezoucí v koši na řidítkách týdenní nákup a vzadu na nosiči dvě děti. Nebo má takzvaný „bakfiets“, který je velkým rodinám a nákupům přímo uzpůsoben.
Jeďte do Beneluxu v dobré partě
Velmi kuriózní je pak pozorovat mládež třeba o páteční noci (spíše o sobotním brzkém ránu), kdy ve značně podroušeném stavu nasedá před hospůdkou na bicykly a šněruje si to od kraje ke kraji domů. Nutno podotknout, že cesta často vede kolem grachtu a ten občas není ohrazen zábradlím. Kola ve vodě nejsou ojedinělým jevem, na články o utopených cyklistech jsem však v novinách asi nikdy nenarazila.
Za střízliva pak běžně uvidíte slečnu v minisukni a s vysokými podpatky, jak veze na nosiči další slečnu v minisukni – ta elegantně zaujímá boční posed, v ruce drží mobil a během kodrcavé jízdy po dlažebních kostkách esemeskuje. To, že se dokáží bravurně vyhnout na úzké cyklostezce, asi nemusím zdůrazňovat. Já jsem vždycky trnula strachy, že o sebe s protijedoucím „drnkneme“ řídítky.
Kolo za 5 eur
A jak vypadá takové běžné kolo běžného Nizozemce? Když pomineme bakfiets... Silniční městské kolo s velkým a bytelným rámem a bez přehazovačky, často vypadá jako po babičce. Čekali jste něco sofistikovanějšího, když na něm tráví tolik času? Jenže to by pak lákalo zloděje, kteří bloudí ulicemi s kleštěmi a kteří by se jej obratem ruky snažili na nádraží prodat za 5 €, aby měli třeba na drogy.
Je ale pravdou, že toto se týká spíše větších měst a je taky fakt, že v posledních letech se situace v tomto směru hodně zlepšila. Především díky razantnímu postupu policie, která jde tvrdě nejen po překupnících, ale taky jejich zákaznících. Zdá se mi, že na ulicích přibývá krásných nových kol kultovních nizozemských značek Gazelle nebo Batavus. Obchod s kradenými koly už asi tak nekvete a lidé se tedy o ně tolik nebojí. To však neplatí pro ty, co jezdí do práce vlakem a kolo nechávají celý den například před amsterodamským nádražím.
Postrašila jsem vás? Žádné obavy. Ve městech stačí dodržovat pár zásadních bezpečnostních pravidel a můžete být v pohodě. 1) Pořiďte si festovní zámek – nejlépe v Nizozemsku a hned po příjezdu. Seženete jej i na tržišti od 15 €. Je sice těžší (protože je tlustší) než naše zámky, ale odlehčí vám od starostí. 2) Zámek vždy protáhněte rámem + předním kolem (to jde totiž snadno odmontovat) a upevněte ke stojanu či zábradlí. 3) Zamykejte více kol k sobě.
A ještě jedno upozornění: za tmy musí jezdit cyklisté se světlem či blikačkou (bílou vpředu a červenou vzadu). Policie to kontroluje a pokutuje. A taky rada: pořiďte si kryt na sedlo, aby vám za deště nenavlhlo, když kolo necháte někde stát. Nizozemci běžně používají igelitový pytlík a gumičku.
Je dobré vědět, že...
Nizozemci nepovažují jízdu na kole za sport. Je to prostě způsob přepravy, která funguje za každého počasí a je imunní vůči dopravním zácpám. Taky je bezpečná, i když se to nám cizincům na první pohled nemusí zdát. Cyklostezky vás dovedou všude. Mají zvláštní přejezdy na křižovatkách a zvláštní semafory. Pokud stezka křižuje silnici a semafor či značka chybí, má cyklista absolutní přednost před auty. Nizozemští řidiči jsou maximálně ohleduplní a trpěliví.
Cyklostezky jsou přehledně značeny rozcestníky s udáním vzdálenosti a/nebo číslem. Existuje síť národních tras označených LF (Landelijke Fietsroutes) a číslem, případně rozlišením a, b, která spojují větší města a všechny provincie. Pokud mají dvě stezky stejné označení a liší se pouze tím, že jedna má na konci „a“ a druhá „b“, znamená to, že jeden směr ukazuje na sever a druhý na jih (prostě na opačné konce stezky). Jsou to delší trasy, a pokud byste se jich drželi, provezly by vás celým Nizozemskem.
Pokud si pořídíte v Holandsku cyklomapu, můžete se krásně orientovat i podle takzvaných „knooppunten“, to jsou body označené v mapě číslem. Sledujete pak tabulky - zelené číslo v zeleném kruhu a šipkou, které vás navigují k požadovanému bodu. U každého knooppuntu je většinou mapa, kde si najdete další bod na vaší trase. Takže vlastní mapu ani nepotřebujete.
Kanceláře turistických informací označených VVV vám nabídnou (ne vždy zdarma) cyklomapy. Ale pro pohyb v Nizozemsku si vystačíte s jakoukoliv mapou. Systém značení je takřka dokonalý. Na internetu si můžete trasu na kole dokonce plánovat a poté stáhnout do GPS. Propracované plánovače tras jsou například Lekker web nebo Fietsen.123.
Autorkou textu je Lenka Havrdová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.