Základní informace o Polsku

Oficiální název

Polská republika (Rzeczpospolita Polska)

Hlavní město

Varšava

Rozloha

312 685 km2 (asi čtyřikrát větší než rozloha Česka, srovnatelná např. s rozlohou Itálie nebo Norska)

Státní zřízení

parlamentní republika

Administrativní členění

Polsko se dělí na šestnáct vojvodství, kterými jsou (v abecedním pořadí) vojvodství Dolnoslezské (hlavní město Vratislav), Kuvajsko-pomořské (Bydhošť – sídlo vojvody, Toruň – sídlo správních orgánů), Lodžské (Lodž), Lublinské (Lublin), Lubušské (Velkopolský Hořov – sídlo vojvody, Zelená hora – sídlo správních orgánů), Malopolské (Krakov), Mazovské (Varšava), Opolské (Opolí), Podkarpatské (Řešov), Podleské (Bělostok), Pomořské (Gdaňsk), Slezské (Katovice), Svatokřížské (Kielce), Varmijsko-mazurské (Olštýn), Velkopolské (Poznaň) a Západopomořanské (Štětín).

Podnebí

Území Polska leží v mírném klimatickém pásu. Podnebí při pobřeží Baltského moře je přímořské ovlivněné převažujícím západním prouděním. Typická jsou zde chladnější léta a teplejší zimy. Směrem k jihovýchodu se zvyšuje kontinentalita klimatu. Zimy jsou v jihovýchodní části Polska chladnější, roste počet dní se sněhovou pokrývkou a teplotní rozdíly mezi létem a zimou jsou větší než v přímořských oblastech. Rozdíl je patrný i ve srážkových úhrnech. Na návětrných svazích hraničních hor jsou průměrné srážky dvakrát vyšší než ve středu Polska.

Reliéf

Většinu povrchu Polska tvoří rozsáhlé nížiny, které se rozkládají na třech čtvrtinách plochy země. Tvoří východní část Středoevropské nížiny, kterou můžeme dále dělit do menších celků (nížin). Nejvýznamnější z těchto nížin jsou Slezská ležící na jihu, Velkopolská na severozápadě a Mazowiecká na severovýchodě Polska. Průměrná nadmořská výška je v Polsku pouze 173 m.

Významnější pohoří se nachází při hranicích Polska s Českem a Slovenskem. Na hranicích s Českem je významný hlavně horský masiv Krkonoš s nejvyšší horou Sněžkou (1 603 m). Hraničním pohořím mezi Polskem a Slovenskem je masiv Tater, ve kterém leží i nejvyšší vrchol Polska Rysy (2 499 m). V Tatrách se nachází všechny polské vrcholy s nadmořskou výškou vyšší než 2 000 m. Na jihovýchodě země na hranicích Polska, Slovenska a Ukrajiny leží pohoří Bieszczady s nejvyšší horou Tarnica (1 346 m). Dále najdeme na polském území pouze vrchoviny, jejichž nejvyšší vrcholy nepřesahují výšku 600 m.

V období čtvrtohor byl povrch Polska formován kontinentálním ledovcem, který způsobil vznik rozsáhlé PomořanskéMazurské jezerní plošiny v severní části Polska. Působením ledovce a následnou činností člověka vznikla na jihu Polska Błędowská poušť o rozloze 32 km². Společně s ledovcem se na území pouště dostal jemný písek a štěrk, který zde po ústupu ledovce zůstal. Poté bylo území zalesněno a později v důsledku vykácení lesa a velkých odběrů podzemní vody vznikla poušť.

Pro pobřeží Baltského moře v Polsku jsou typické kosy. Jedná se o dlouhé a úzké náspy tvořené pískem, které zasahují hluboko do moře. Známým příkladem je Helská kosa. Na pobřeží se také často vyskytují písečné duny, které můžeme najít například ve Sloviňském národním parku.

Nejvyšší hora

Rysy (2 499 m) – hora ležící ve Vysokých Tatrách na hranici Polska a Slovenska. Nejvyšší hora ležící cel na území Polska je Kozi Wierch (2 291 m), která je také součástí masivu Vysokých Tater.

Nejnižší bod

Proláklina v obci Raczki Elbląskie (-1,8 m) v deltě řeky Visly.

Největší řeky

Nejvýznamnější a nejdelší řekou protékající Polskem je Visla pramenící ve Slezských Beskydech (Beskid Śląski). Tato řeka je spjata s polskou kulturou a bývá považována za národní symbol. Proto bývá někdy Polsko nazýváno „země nad Vislou“. Řeka protéká od jihu na sever celým územím a leží na ní několik významných měst, jako je Krakov, Toruň nebo Varšava. V ústí do Gdaňského zálivu tvoří mohutnou deltu.

Významnou řekou je také Odra, která pramení v Oderských vrších (Góry Odrzańskie) a částečně protéká i územím Česka. Protéká celým územím Polska od jihu na severozápad a část jejího toku tvoří státní hranici mezi Polskem a Německem. Ve Štětíně pak ústí do Baltského moře. Dalšími významnými vodními toky jsou Varta tekoucí středem Polska nebo Bug ve východním Polsku.

Jezera

Polsko je zemí s jedním z nejvyšších počtů jezer na světě. Z evropských zemí má větší počet jezer pouze Finsko. V Polsku se nachází dvě významné jezerní plošiny – MazurskáPomořanská. V Mazurské oblasti najdeme i dvě největší jezera v Polsku – jezero Śniardwy s plochou 114 km2 a jezero Mamry s plochou 104 km2. Tyto jezerní plošiny, a tedy i většina polských jezer, leží v severní části země. Jedná se převážně o mělká jezera ledovcového původu. Na pobřeží Baltského moře vznikají usazováním písku pobřežní jezera, jako je například jezero Łebsko ve Sloviňském národním parku, které je třetím největším jezerem v Polsku.

Obyvatelstvo

V Polsku žije necelých 38 milionu lidí, což z něj dělá šestou nejlidnatější evropskou zemi. Populace Polska je stabilní a výrazněji neroste ani neklesá. Většina obyvatel žije hlavně v jižní části země a v okolí velkých měst, jako je Varšava nebo Lodž.

Výrazný pokles počtu obyvatel nastal v průběhu druhé světové války, kdy velké množství obyvatelstva zahynulo nebo bylo odsunuto. Důsledkem odsunu je, že cca 20 milionů Poláků dnes žije v zahraničí. Nejvíce jich najdeme v USA (cca 8,8 milionu, především ve velkých městech, jako je New York nebo Chicago, ve kterém je dokonce polština třetím nejpoužívanějším jazykem). Přibližně 3 miliony Poláků žijí v Brazílii, zhruba 1 milion v Kanadě. Největší polskou menšinu v Evropě nalezneme v Německu (cca 900 tisíc osob). Z dalších zemí můžeme zmínit například Francii (cca 500 tisíc) či Velkou Británii (cca 700 tisíc). V Bělorusku jsou Poláci druhou největší národnostní menšinou a v Irsku, na Islandu nebo v Litvě jsou dokonce největší. V Česku najdeme největší množství Poláků ve Slezsku (cca 38 tisíc).

Etnické složení

Polsko je jedním z nejvíce etnicky homogenních států v Evropě. Obyvatelstvo tvoří z 97 % Poláci, k národnostním menšinám se řadí jen přibližně 3 % obyvatel. Přibližně 1 % obyvatel Polska se hlásí ke slezské národnosti. Z dalších národností jsou v Polsku zastoupeni hlavně Němci, Ukrajinci a Bělorusové. Etnické složení do značné míry ovlivnila druhá světová válka, při které došlo k likvidaci nebo odsunu příslušníků národnostních menšin.

Náboženství

Převažujícím náboženstvím v Polsku je římskokatolické křesťanství, ke kterému se hlásí 92 % obyvatel Polska. Polsko je tak zemí s nejvyšším podílem římských katolíků v Evropě. Další náboženství vyznává již pouze nepatrná část obyvatel. Druhým nejčastějším je pravoslavné křesťanství, ke kterému se však hlásí pouze 1,3 % obyvatel Polska.

Před vypuknutím druhé světové války žilo v Polsku asi 3,5 milionu Židů, kteří tvořili největší světovou židovskou komunitu. V současnosti jich žije na území Polska jen kolem 20 tisíc, nejvíce ve Varšavě, Lodži a Krakově.

Církev hraje v životě Poláků velice důležitou roli a ovlivňuje mnoho aspektů života od kultury po politiku. Jednou z významných událostí, která ovlivnila popularitu církve v Polsku, bylo zvolení polského kardinála Jana Pavla II za papeže. V současné době je i polská společnost stále více liberální a popularita církve klesá.

Jazyk

Převažujícím jazykem je polština, kterou 97 % obyvatel Polska uvádí jako svůj mateřský jazyk. Patří, stejně jako čeština nebo slovenština, mezi západoslovanské jazyky. Vzhledem k velké rozloze Polska rozlišujeme množství regionálních dialektů. Pro psaní je využívána latinka.

Města

Varšava (Warszawa, 1,8 milionu obyvatel), Krakov (Kraków, 770 tisíc), Lodž (Łódź, 660 tisíc), Vratislav (Wrocław, 640 tisíc), Poznaň (Poznań, 529 tisíc), Gdaňsk (Gdańsk, 470 tisíc), Štětín (Szczecin, 395 tisíc), Katovice (Katowice, 285 tisíc), Toruň (Toruń, 196 tisíc).

Vlajka

Vlajka Polska je tvořena dvěma horizontálními pruhy v polských národních barvách, kterými jsou červená a bílá. Tyto barvy vycházejí z polského národního znaku, na kterém je vyobrazena bílá orlice na červeném poli. Spodní pruh je na státní vlajce červený a horní pruh bílý. Vlajka Polska může být snadno zaměněna s vlajkami Indonésie a Monaka, které mají horní pruh červený a spodní bílý.

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.