Albánie - hory, turistika, cyklistika, voda

Turistika - Cyklistika - Voda

Turistika v albánských horách

S výlety do hor je v Albánii trochu potíž v tom, že zde neexistují turistické cesty, na jaké jsme zvyklí z Čech, ale také například z Bulharska nebo Rumunska. V Albánii lidé žádnou turistiku neprovozovali a v současné době s tím nijak nezačali, proto nebudovali stezky mezi horskými štíty. Pokud se tedy někdo chce vydat do vysokých hor a zdolávat albánské vrcholky, měl by mít dostatečné vybavení a předchozí zkušenosti.

Jeďte do Albánie v dobré partě

Kromě neexistujících cest jsou zde problémem také divoká zvířata, stále zde volně žijí vlci i medvědi. Přes horské průsmyky občas vedou stezky na druhou stranu a místní vám ochotně budou vysvětlovat, kudy po nich půjdete, ale s neznalostí albánštiny tomu jen velmi těžko porozumíte. Můžete si ale s místními dohodnout doprovod nebo najít na internetu souřadnice plánovaného přechodu, pokud už šel nějaký odvážlivec podobný trek před vámi.

Nejvyšší horou Albánie je Maja e Korabit (Golem Korab) se svými 2 764 m. Hora leží v pohoří Šarské soustavy na hranici s Makedonií, pro niž je také nejvyšším vrcholem. Bezpečný přístup na ni je pouze z makedonské strany, protože po nepokojích v roce 1991 je okolí údajně zaminované. Albánské zimy jsou mírné a vlhké, ale ve vysokých horách bývá tolik sněhu, že se místní vesničané často i po několik týdnů nedostanou do měst v údolí. Lyžaře ani zázemí pro ně tu zatím nehledejte.

Na serveru Treking.cz byl uveřejněn cestopis o výstupu na nejvyšší horu Albánských Alp - Maja e Jezercës.

S horským kolem po cestách raději než na vrcholky hor

Jak už bylo zmíněno dříve, Albánie je plná horských vesniček, které jsou spojeny prašnými cestami. Jsou to místa ideální pro výlety na horských kolech. Asfaltových hlavních silnic najdete v Albánii ve srovnání s dalšími zeměmi Evropy jen poskrovnu. Navíc po nich jezdí dost aut, hlavně na těch při albánském pobřeží. Pokud se tedy nebojíte pořádného stoupání do kopců a ztracených stezek, vyrazte mimo hlavní tahy.

Brzy zjistíte, že mapa, kterou máte, je vlastně úplně k ničemu, ale místní vám ochotně poradí kudy dál - jen je musíte přesvědčit, že opravdu chcete jet přes hory a ne po asfaltce. Je to trochu potíž, protože Albánci nechápou, proč by se někdo trmácel po špatných cestách a ještě do kopce, když už tady konečně existuje pěkná nová silnice.

S kolem je do Albánie lépe vyrazit na jaře nebo na podzim, kdy není takové horko jako v létě. Brzké jaro nás ale může zaskočit některými ještě zasněženými průsmyky a pozdní podzim zas naopak velmi nestálým počasím. V roce 2010 vydalo nakladatelství Cykloknihy prvního českého cykloprůvodce po Albánii - V Albánii nejsou lvi – od Honzy Vlasáka. Honza ji napsal potom, co Albánii navštívil šestkrát a je plná zajímavých tipů i legračních historek.

Vodácký ráj

Ve vnitrozemí Albánie bývá v létě o něco chladněji a při spaní v horách pod širákem si rádi zapnete spacák až ke krku. Počátek léta je ideální pro vodní turistiku, pro kterou se v této zemi nachází nepřeberné množství nádherných řek a říček. Pokud jste nadšení kajakáři, je lépe vyrazit už na jaře, kdy mají dostatek vody řeky Valbona na severu, Devoll na západě, Osum za městem Çorovodë. Jsou to říčky plné kamení, přes které se na jaře valí proudy průzračné vody z tajícího sněhu vysoko v horách.

Klasičtí vodní cestovatelé ocení naopak červencovou vodu horního toku řeky Vjösa v jižní Albánii nebo možnost plout po obrovském přehradním systému na řece Drin na severu země. Vjösa protéká kouzelnými kaňony a na jejích březích najdete překrásná místa ke kempování. Lidé z vesnic kolem řeky jsou k vodním turistům přátelští a snadno můžete doplnit potraviny, ať už v malém krámku nebo přímo od místních ve formě domácích sýrů a zeleniny.

Pokud nemáte touhu vláčet se s vlastní lodí do Albánie, můžete si vodní krásy přehrady na severu prohlédnout také z trajektu, který tu denně jezdí z vesnice Koman do města Fierzë a naopak. Před dokončením dálnice z Tirany do kosovského Prizrenu je cesta trajektem nejrychlejším spojením pro kosovské Albánce jedoucí do měst na pobřeží. Podél přehrady se nachází pouze malé vesničky a lidé z nich putují do měst na menších lodích nebo přes hory klasickou oslí dopravou. Nad kopci kolem přehrady se v dálce tyčí vysoké štíty Albánských Alp na úplném severu země. Vtipný cestopis o cestě trajektem a přístupu Albánců k odpadkům najdete na cestovatelském webu Hedvábná stezka.

Autorkou textu je Ilona Bittnerová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Albánie v dobré partě