Divoká zvěř - Domácí zvířata - Hmyz
Vzhledem k rozlehlosti země je i švédská zvířena a květena velice bohatá a rozmanitá. Švédské lesy jsou nejčastěji jehličnaté nebo smíšené, přičemž mezi jehličnany převládají smrky a borovice, z listnatých stromů pak břízy. V lesích, mokřadech i horských oblastech se daří nespočtu druhů mechů, lišejníků a kapradin.
Skoro v každém lese se střídají husté porosty ostružiní, borůvčí a brusinčí, českému turistovi se ale vyplatí zajít do lesa hlavně s pořádným košem na houby: Švédsko je totiž učiněným rájem pro houbaře a navíc místní obyvatelé houby sami téměř vůbec nesbírají. Roste tam spousta druhů chutných hub, hlavně křemenáče, hřiby, kozáky nebo třeba výtečné lišky, a to vše ve velkém množství.
Divoká zvěř
Nejtypičtějším volně žijícím divokým zvířetem a světově proslulým maskotem Švédska je los evropský žijící na většině švédského území. Tato obrovská zvířata příbuzná jelenům jsou však velmi plachá a lidem se zdaleka vyhýbají, takže pravděpodobnost, že potkáte nějakého na vycházce v lese, je hodně nízká. V případě samic s mláďaty by to ani nebylo žádoucí, taková losice hájící své potomstvo je i díky nezanedbatelné hmotnosti (kolem 300 kg) a temperamentu pěkně nebezpečná.
Kromě losů se zejména v severní polovině Švédska můžete setkat s divokým nebo polodivokým sobem polárním. V podstatě platí čím dál na sever, tím víc sobů. Jejich typickým biotopem je totiž subarktická tundra. Po mnoho staletí je tam tradičně chovají Sámové (dříve nazývaní Laponci – srovnej název rozsáhlé oblasti v severní Skandinávii Lappland, česky Laponsko), kteří je dřív využívali jako tažná a nákladní zvířata, zpracovávali jejich maso, mléko a kůži. Na severu Švédska jsou k dostání ozdoby, šperky a drobné předměty ze sobích kostí a parohů, které tradičně (a dnes především na kšeft pro turisty) Sámové vyrábějí.
V švédských lesích žijí také šelmy. Hojně rozšíření jsou vlci a lišky (po celém území), v některých oblastech také rosomáci, rysi a polární lišky. Z velkých šelem je to především medvěd hnědý, který žije v hlubokých lesích ve dvou hlavních oblastech, kde čas od času decimuje místní chovy sobů. Jedna oblast se nachází v trojúhelníku Norrbotten – jižní Lappland – severní část Jämtlandu, druhá v Dalarně a provincii Härjedalen. Ačkoli medvěd je všežravec, který se většinou živí bobulemi a kořínky a lidem se širokým obloukem vyhýbá, v některých místech je potřeba být opatrnější. To platí hlavně v divokém národním parku Sarek, který je těžko dostupný a medvědům se v něm daří.
V řekách v severním Švédsku se daří vydrám a v horách v provincii Härjedalen žije dokonce silně ohrožený pižmoň severní.
Z mořských savců jsou asi nejzajímavější ploutvonožci: ve švédských vodách Baltského moře žijí tři druhy tuleňů, které lze pozorovat například na pobřeží kraje Blekinge, Gotlandu a Ölandu.
Díky čisté přírodě se spoustou vodních ploch žije ve Švédsku spousta druhů ptactva, od divokých hus (které jsou symbolem nejjižnějšího švédského kraje Skåne) přes ledňáčky, rybáky a papuchalky až po dravce – orly, sokoly, orlovce nebo třeba včelojedy.
Domácí zvířata
Na rozdíl od té divoké potkáte zvěř domestikovanou ve Švédsku rozhodně mnohem častěji. Hodně rozšířený je chov koní. Louky i lesní pozemky se často využívají také pro chov krav, koz a ovcí, které se leckde pohybují volně, takže se může stát, že vám vlezou doslova všude, nejradši do stanu. V lepším případě jen spásají trávu a bobkují kolem prehistorických památek, na které se chcete jít podívat.
Hmyz
Zvláštní pozornost si zaslouží hmyz, hlavně ten bodavý, kousavý a štípavý. Nepotřebujete znát všechny druhy komárů, kteří ve Švédsku žijí a neobyčejně dobře se množí, hlavně díky četnosti a rozsáhlosti jezer a všelijakých mokřadů. Ale je potřeba vědět, že si vás vždycky najdou. A vždycky mi připadají nějací větší a drsnější než čeští komáři – ti jsou oproti těm švédským jen neškodná „bezzubá“ tintítka! Kromě komárů vás můžou bolestivě poštípat i muchničky a další spousty létajících potvor se vám budou snažit dostat aspoň do pusy a do nosu.
Takže pokud se chystáte do Švédska v jiném období než v zimě, nezapomeňte, že je nezbytné mít stan s moskytiérou, oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, uzavřenou obuv a nejlépe i kvalitní repelent. S jeho nákupem ale raději počkejte až do Švédska, skandinávské repelenty na hmyz na rozdíl od českých fungují. Pokud se nebudete přes den pohybovat ve stinných a podmáčených porostech, většinou stačí udělat protikomáří opatření až navečer, než se začne šeřit. Relativně v bezpečí budete naopak na mořském pobřeží a kdekoli, kde dostatečně fouká.
Klíšťat není ve Švédsku tolik jako ve střední Evropě, zejména v teplejších letech je ale lepší s nimi počítat, hlavně v oblastech, kde je rozšířený chov dobytka.
Autorkou textu je Hana Štěříková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.