Sarajevo - Vrelo Bosne - Mostar - Vodopády Kravica a Medugorje - Počitelj - Blagaj a pramen Buny - Bosenské pyramidy - Neum
Těžko říci, čím začít, je toho opravdu hodně, protože tato země je v Evropě zcela výjimečná a nabízí exotiku prakticky za humny. Určitě je třeba navštívit Sarajevo, Mostar, Jajce, Međugorje [Medžugorje], národní park Sutjeska, Počitelj, pohoří Prenj, pramen Vrelo Bune, Travnik, vodopád Skakavac, vodopády Kravica.
Sarajevo
Město leží na neviditelné hranici Federace a Republiky srbské. Pojem Sarajevo obvykle označuje tu západní část, která zahrnuje i centrum a všechny nejdůležitější památky, východním (Istično) Sarajevem se pak rozumí to srbské, pravoslavné, ale jedná se spíše o periferii, znatelně venkovštějšího charakteru.
Jeďte do Bosny a Hercegoviny v dobré partě
V centru nesmíte (a ani nemůžete) minout Baščaršiji, hlavní náměstí nesporně islámského charakteru. Nízké domky, úzké uličky, kamenné hladké dláždění, všude obchůdky převážně rukodělné tematiky, dokonce i jména ulic respektují trh s řemeslně-obchodnickou tradicí. Bezprostředně k Baščaršiji přiléhají dvě až tři mešity, ta nejznámější, Gazi Husrev-begova se dá dokonce jednou týdně navštívit (obvykle v sobotu či v neděli přibližně v jednu nebo dvě hodiny dopoledne) i bez muslimského vyznání, vstupné je spíše symbolické, takže si to nenechte ujít!
Z téhož náměstí dojdete také ke stařičkému pravoslavnému kostelu sv. archanděla Michaela a Gabriela, který se dá taky za malý peníz prohlédnout, včetně přilehlého muzea. A abychom dodrželi náboženskou rovnováhu, v centru se nalézá katolická katedrála Srdce Ježíšova a je jen zhruba pět až deset minut západně od Baščaršije.
Vrelo Bosne
Jste-li již jednou v Sarajevu, máte volný den nebo odpoledne, naplánujte si nenáročný výlet k pramenu řeky Bosny (podle níž dostala jméno i země). Nachází se západně od města, fakticky je pořád součástí Sarajeva. Je obvyklým výletním místem Sarajlijí (tj. Sarajevanů) již z přelomu století. Dodnes se tam můžete nechat dopravit třeba koňským spřežením! Dojeďte si na konečnou tramvaje (téměř jakékoli, protože kolem Sarajeva je ve skutečnosti jen jedna kruhová trasa, jen asi na dvou místech je největší okruh možné zkrátit) a odtud pokračujte přes řeku buď pěšky, nebo si můžete na místě zapůjčit roztodivná vozítka, takové jakési rikši, případně využít služeb již avízovaných spřežení s kočáry. I na brusle je terén celkem vhodný.
Pak vás čeká, ať už se vydáte jakýmkoli způsobem, pohádková alej vzrostlých platanů, vedoucí téměř bez převýšení až k onomu pramenu. Ono to tedy popravdě vypadá, jako by těch pramenů byla celá řada. Jde spíše o takovou soustavu jezírek, různě přemostěných a pospojovaných. Dá se zde posedět, dokonce i popít a pojíst, restaurace je plně k dispozici. Opět vám nic nebude bránit ani v procházce či túře také do hor vztyčujících se nad pramenem. V této souvislosti bývá zmiňována hora Igman (podle níž se jmenuje také muslimský televizní kanál).
Mostar
Druhé největší město Bosny a Hercegoviny a centrální město Hercegoviny se nachází asi 70 km jihozápadně od Sarajeva. Jak již jméno města napovídá, dominantou je most. Tuto výsadu mu však na několik let odebrala občanská válka v devadesátých letech, kdy byl most úplně rozbombardován. Dnes však již stojí hrdě nový, a to přesně podle původního vzhledu (i v češtině existuje o této rekonstrukci výborný dokument!). Každé léto se z mostu skáče, a to dokonce o ceny. Je to tedy, přátelé, pořádná výška a řeka Neretva je mrazivá jak žiletky. Zde však běžně skáčou i děti. Utkání ve skocích se však týká jen dospělých mužů a jejich výkony jsou skutečně obdivuhodné.
Kolem mostu, po obou jeho stranách, naleznete malebné středověké městečko s příjemnou atmosférou. Jedna strana je muslimská, druhá katolická – chorvatská. Dodnes existují obyvatelé z jedné či druhé strany řeky, kteří nikdy nenavštívili druhý břeh města... Na nepokoje to ale v nejbližší době podle rozumných lidí nevypadá. Město Mostar je velmi přátelské a bezpečné. V létě je zde šílené vedro, 40° C není nic zcela výjimečného, to však městu ještě více dodává unikátní vybělenou exotickou atmosféru.
Vodopády Kravica a Medugorje
Na jihu Federace můžete spojit výlet do přírody dokonce s náboženskou poutí! Medjugorje je mezinárodně navštěvované katolické centrum, něco jako jsou ve Francii Lurdy, místo zjevení panenky Marie, kde by se měly dít zázraky a kam každoročně míří mnoho nadšených katolíků z celé Evropy, ne-li z celého světa.
Nedaleko této atrakce (kolem 10 km) nám ponorná řeka Trebižat nabízí neskutečnou podívanou, případně výlet po okolí vodopádů Kravice. Místo vypadá jako miniatura Viktoriiných vodopádů, neboť šířka celé plochy, po níž se voda mocně žene, je kolem 120 m, výška spádu se pak uvádí kolem 27 m, tedy taková vysoká podkova. Nikdo se nepohorší, když se rozhodnete v průzračné čerstvé vodě pod vodopády vykoupat, síla padajících proudů vám pak i příjemně namasíruje záda. Přijíždíte-li automobilem, můžete dojet na sběrné parkoviště, odkud sestoupíte pod vodopády za přibližně 20 minut.
Počitelj
Pojedete-li z Mostaru k moři, nemůžete je minout. Toto orientálně-středomořské městečko se tyčí nad hlavní silnicí k Jadranu a podléhá obci Čapljina. Řadí se mezi jednu z nejlépe zachovalých středověkých urbánních oblastí v Bosně a Hercegovině. Jako většina městeček v tomto státě i Počitelj se poměrně strmě svažuje na kopcovitém terénu nad řekou, nabízí zříceninu hradu, mešitu... Ve čtrnáctém století zde byla královská bosenská dílna na výrobu lodí. Město je připraveno na turisty a může jim nabídnout návrat v čase a taktéž nenáročný náhled do středověkého orientu.
Blagaj a pramen Buny
Pouhých 7 km od Mostaru se pyšní hercegovská obec Blagaj výrazně muslimského rázu s převážně muslimským obyvatelstvem. Říká-li vám něco točení dervišů, tak to se vztahuje hlavně k tomuto místu – zde totiž sídlila "sekta" dervišů, kteří se různými formami, hlavně však točením kolem své osy dostávali do transu, z čehož vychází někomu možná známá dětská hra.
Blagaj je mimo své dervišské minulosti známý zejména proto, že zde ústí řeka Buna, jedná se o největší krasový pramen na světě. A opravdu, ona křišťálově čistá Buna se na povrch dere z jeskyně již jako pořádná řeka, žádný potůček. U pramene je možno navštívit tzv. sufijskou tekiju, sídlo místních hodnostářů a dervišů, takové středověké orientální muzeum přesně konzervovaného sídla zámožného Muslima. Vstup je pro ženy podmíněn pokrytím hlavy, šátek vám na místě rádi zapůjčí a odborně uvážou, takže je to i se zajímavým zážitkem!
Bosenské pyramidy
Takzvané Bosanske piramide jsou něčím, co v Evropě opět nemá obdoby. Ještě stále se jedná o novinku, co se objevů týče, a ne každý ji plně uznává. Podle výzkumu mnoha světových archeologů a egyptologů se v oblasti Visoko skutečně vyskytují pyramidy. Z dálky, obvykle ze silnice, vypadají všechny jako normální zelené zarostlé i zalesněné kopce. Jsou si však nápadně podobné a jejich základem je podivný materiál, evidentně vytvořený člověkem. Pod pyramidami se prý také proplétá rozsáhlý podzemní labyrint.
Na pyramidy se dá vyrazit pěšky (jako ostatně na jakýkoli jiný kopec), ale v lese narazíte na odkryté sondy vypovídající o něčem neobvyklém. Budete-li mít štěstí, provede Vás těmito zajímavostmi někdo z místních, byť třeba desetiletý romský průvodce. Všichni se zde dobře vyznají a podají Vám rozsáhlý výklad. Najdete zde pyramidu Slunce, Měsíce a ještě několik dalších.
Neum
Jediné přímořské město v Bosně a Hercegovině je Neum. Je to v tom úzkém výběžku, který na zhruba dvacet kilometrů přerušuje chorvatský monopol na tuto část jaderského pobřeží. Upřímně řečeno, asi je možné na Jadranu najít i zajímavější místa. Ale cesta sem je poměrně zajímavá, není to daleko do Dubrovníku a nedaleko je také oblast Čapljina, vodopád Kravica a další zajímavosti. Ubytování zde není drahé.
Autorkou textu je Radka Nováková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.