Doba holandských mistrů a zámořských kolonií - Druhá světová válka - Poválečný vývoj - Současné Nizozemsko - Krajina vyrvaná moři - Kalvinistická morálka
Pokud vás zajímá, jak to všechno začalo a co se dělo ty stovky let poté, mrkněte na podrobnější historii, kde je ucelený přehled. Střípky novějších dějin nabízím níže.
Doba holandských mistrů a zámořských kolonií
Už v 15. století byla oblast Nizozemí velmi rozvinutá. Tkalo se sukno, vyvážely se gobelíny, vyráběly lodě, řemeslo všeobecně kvetlo. Vládli tu vévodové z Burgundska, ale byli daleko a nizozemská vévodství měla relativní svobodu.
Jeďte do Beneluxu v dobré partě
Vše se změnilo v roce 1555, kdy na trůn nastoupil zástupce rodu Habsburků, Filip II. Za prvé byl fanatickým katolíkem a jedna ruka s inkvizitory. To byl pro Nizozemce problém, protože (hlavně na severu) fandili reformaci. Za druhé se Filip rozhodl řídit Nizozemí autoritativně a těžit z jeho prosperity.
Zemi nakonec zachránil šlechtic Vilém Oranžský, zvaný Mlčenlivý, a odbojní gézové. Sever (dnešní Nizozemsko) se oddělil od jihu (dnešní Belgie) a vytvořil na nějakou dobu republiku. Zlatý věk zažila oblast v 17. století. Amsterdam se stal světovým centrem obchodu, rozvíjelo se malířství a věda, podnikaly se úspěšné objevitelské, kolonizační a obchodní plavby do celého světa.
V 18. století Nizozemsko o většinu svých zámořských držav (například o Manhattan a jižní Afriku) vlivem válek s Anglií přišlo. Jinak je to období spíše barokně nudné a říká se mu Doba paruk. V letech 1815-30 se za vlády dosazeného Ludvíka Napoleona Nizozemsko nakrátko spojilo s Belgií. Ale neklapalo to, na společný vývoj nešlo navázat. Nizozemsko pak vyhlásilo neutralitu a v 1. světové válce se mu ji podařilo zachovat.
Druhá světová válka
Ve 2. světové válce, v květnu 1940, však Němci obsadili Rotterdam a ultimátem jej přinutili kapitulovat. Bombardování však město neuniklo a celé Nizozemsko bylo obsazeno. Ačkoliv se na nizozemském území příliš nebojovalo, byly roky okupace krušné.
Až do obsazení byly vztahy obou zemí solidní a Nizozemci nemohli uvěřit tomu, že to s nimi Němci nemyslí dobře. Na tuto strunu okupanti také trochu hráli. Mnozí lidé s Němci spolupracovali. Ochotně vydali vzorně vedené záznamy matriky, podle kterých si pak gestapo posbíralo hojnou židovskou populaci, která pak byla téměř vyhlazena. Bylo i období, kdy hlad donutil Nizozemce jíst cibulky tulipánů.
Poválečný vývoj
Po válce se vše muselo opravit, přestavět, vrátit do normálních kolejí. V padesátých letech si Nizozemsko pozvalo na pomoc takzvané gastarbeitery z Turecka a Maroka.
V roce 1949 se osamostatnila Indonésie, dosud nizozemská kolonie. Nebylo to bez komplikací, někdy i bojů. Do země se vrátili Holanďané, kteří se za mořem narodili. V roce 1975 získal nezávislost Surinam. Nizozemský pas využila spousta jeho obyvatel a přesídlili do Evropy. Nizozemsko se stává multikulturní a barevnou zemí.
Šedesátá léta se nesou ve znamení revolty a „hnutí“: mladých, feministek, umělců, squatterů... V osmdesátých letech se Nizozemsko stává zemí s nejštědřejší sociální politikou na světě, klasický „welfare state“. To se však nedalo dlouho udržet.
Po několik desetiletí si země zachovává image tolerance, liberalismu a vstřícnosti. Především v devadesátých letech se to manifestuje v mnoha oblastech. Ať už jde o potraty, sňatky homosexuálů a osvojení dětí těmito páry, prostituci, euthanasii. Vše je dovoleno.
Současné Nizozemsko
Zlom však přinášejí volby v roce 2002. Pod vedením výrazného a kontroverzního Pima Fortuyna vznikla nová politická strana LPF (Lijst Pim Fortuyn). Tento muž byl zřejmě prvním, kdo nahlas vyslovil obavy z rostoucí imigrace, především muslimů. Byl označován za rasistu, ale mluvil asi z duše mnoha lidem, jak se ukázalo při volbách. Týden před volbami však byl zavražděn. To byl pro tolerantní Nizozemce šok. V této zemi se přece za politické názory nezabíjí...
Do čela vlády se postavil Jan Piet Balkenende. Holandský Harry Potter (podobnost je čistě náhodná :-)) vydržel do roku 2010.
V listopadu roku 2004 přišla další rána svobodě projevu a toleranci. Osmi výstřely a ranami nožem byl ráno v amsterdamském parku při cestě do práce zavražděn Theo van Gogh. Potomek bratra slavného malíře byl režisérem. Smrt rukou mladíka marockého původu mu vysloužil film Submission, který se zabývá útlakem muslimských žen. Bezprostřední reakcí na jeho smrt byla asi stovka násilných útoků na mešity a muslimy v Nizozemsku.
Kritika přistěhovalců a výhrůžky se v poslední době objevily víckrát. Své ví i kontroverzní politik Geert Wilders, jediný člen své politické strany PVV (Partij voor Vrijheid). Reakcí na jeho varování proti „islamizaci Nizozemska“ byly nejen výhrůžky smrtí, ale v roce 2009 také soudní stíhání pro podněcování nenávisti a diskriminace.
Krajina vyrvaná moři
V nizozemské historii hraje podstatnou roli voda. Voda, přesněji moře, formovala nejen krajinu, ale i mentalitu Nizozemců. Protože podstatná část země leží pod úrovní hladiny moře, dělalo si na ni moře často nárok. Tehdy se obyvatelé rozhodli, že necouvnou a nepřestěhují se do vyšších poloh, ale o zemi budou (těžce) bojovat.
Už v prehistorických dobách stavěli obyvatelé severních částí, především Frísové, takzvané terpy. To byly umělé pahorky, na které se mohli s celým svým živobytím uchýlit, když přišla záplava.
I když půda nebyla zrovna zaplavená, byla hodně bažinatá. Proto lidé začali kopat odvodňovací kanály, do kterých přirozeně odtékala voda z jejich pozemků. Pomocí větrných mlýnů, a od 19. století parních čerpadel, pak vodu přečerpávali do větších, většinou výše položených kanálů a dále odváděli třeba do řek. Takto vysušená země se nazývá polder.
Problém ovšem nastal, když se zvedlo moře (vlivem bouří nebo vysokým přílivem). Moře vniklo ústími řek až do vnitrozemí a způsobilo záplavy. Proto se také začaly budovat hráze. Účinná opatření přinesl však až projekt Deltaplan, s jehož budováním se začalo v šedesátých letech. Impulsem byla tragická záplava v roce 1953.
Záplava 1953
V noci z 31. ledna na 1. února probudila lidi v provinciích Jižní Holandsko a Zeeland přílivová vlna, která dosahovala výšky až dvou metrů. Během několika hodin byly tyto provincie z velké části pod vodou. Záplavu způsobil nešťastný souběh několika okolností: silné bouře u pobřeží, jarní tání a silnější deště. Vlna pak protrhla pobřežní hráze a zalila poldery. Nevydrželo ani několik dalších hrází. Následky byly děsivé. O život přišlo 1836 Nizozemců (ale také 28 Belgičanů a přes 300 Britů ve svých zemích), nespočetně domácích zvířat, o škodách na majetku nemluvě.
Lidé tedy vodě čelili nejen pasivně stavěním hrází, ale aktivně vytrhovali zpět mořem zaplavená území. Vysušená půda byla velmi úrodná. Na polderu leží už od roku 1913 například amsterdamské letiště Schiphol. Ve dvacátém století, kdy došlo k prudkému populačnímu růstu, nabízely poldery také nový životní prostor.
S touto ideou se začalo v šedesátých letech vysušovat jezero Ijselmeer. V osmdesátých letech tak byla na světě nová provincie Flevoland, která měla sloužit k bydlení a rekreaci lidem pracujícím v Amsterdamu. Její charakteristikou je geometričnost, moderní urbanistické a stavební projekty, pečlivě plánovaná zeleň. Populační růst se však v té době zastavil a z dalšího vysušování tedy sešlo.
Kalvinistická morálka
Na rozbor náboženské situace si netroufám. Shrnula bych to asi takhle: V Nizozemsku žijí katolíci, židé, muslimové, protestanti a určitě ještě mnoho lidí jiných vyznání... Z historického hlediska však asi Nizozemsko nejvíce ovlivnila reformace, kalvinismus a náboženská svoboda.
Všechno souvisí se vším. Tvrdé prosazování katolicismu vládnoucím rodem vyvolávalo odpor a přispělo paradoxně k jeho kritice a většinovému odklonu od něj. Uchytil se zde tedy kalvinismus. A zároveň respekt ke svobodě vyznání. Kalvinismus propaguje střídmost, pracovitost, disciplínu a Bibli.
Je to vidět na architektuře i na lidech. Když to zobecním (a co jiného můžu dělat), jsou dnešní Holanďané pracovití a mají hluboce zakořeněné morální povědomí. Když k nim přijdete na návštěvu, uvaří vám kafe a nabídnou sušenku. Jenom jednu. Jsou šetrní. Říká se, že co upadne Skotovi, zvedne Holanďan.
Velká okna
Víte, proč má tradiční holandský dům v přízemí velké okno bez záclon vedoucí do ulice, kterým můžete zkontrolovat obývák? Jedna teorie říká, že kalvinistické rodiny tak demonstrovaly, že žijí řádně a nemají tedy co skrývat. Prozaičtější teorie říká, že v Holandsku málo svítí slunce, takže je potřeba pustit do domu každý sluneční paprsek a ušetřit tak za svícení elektřinou...
Demografické výzkumy však v posledních letech zaznamenávají nárůst lidí bez vyznání a také vyznavačů islámu. To druhé přirozeně souvisí s nárůstem obyvatel původem z islámských zemí, především z Turecka, Maroka a Surinamu.
Víte, co je allochtoon?
Allochtoon je holandské slovo odvozené z řečtiny a znamenající „z jiné země“. Tedy přistěhovalec, imigrant... Pojem je však mnohem komplikovanější. Je totiž zažité, že lidé označují za allochtoony pouze ty přistěhovalce, kteří vypadají „jinak“, většinou z východních nebo islámských zemí. Termín proto může být vnímán hanlivě. Na Wikipedii najdete více informací o výrazu "allochtoon".
Autorkou textu je Lenka Havrdová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.