Chorvatština, česko-chorvatský slovník on-line

Chorvatština – Chorvatská nářečí – Cizí jazyky v Chorvatsku – Česko-chorvatský slovník

Česko-chorvatský slovník (on-line překladač)

Chorvatština

Chorvatština je stejně jako čeština slovanský jazyk. Proto se může zdát, že rozumět a mluvit bude jednoduché. A ano, i člověk cizími jazyky nepolíbený se tu vždycky domluví. Podobnost ale může ukrývat nečekaná úskalí.

Jeďte do Chorvatska v dobré partě

Chorvatština versus čeština

Některá slova máme stejná a znamenají totéž, třeba voda, pivo, vino, kava. Některá podobná a jejich význam se dá snadno odvodit. Ale pak tu jsou slova, která jsou stejná nebo stejně zní, ale znamenají naprosto něco jiného. Docela snadno tak může dojít k omylu, komické situaci nebo i trapasu.

Chorvatům některá naše slova znějí povědomě a připadá jim legrační to, jak je používáme. Jsou jimi například náměstí nebo nádraží – „namjestit“ a „nadražit“ jim evokuje jisté lechtivé situace. Nebo když si Češi v restauraci objednají kuřecí salát, jim to zní jako kuraci... „kurac“ je vulgární výraz pro mužskou chloubu. Pozor si dejte na použití slova úžasný, chorvatsky to znamená pravý opak.

Zůstaňme ještě u vulgarit, kdy právě zmíněné trapasy vznikají nejčastěji. Do rozpaků vás mohou přivést tam běžně používaná slova jako „kokot“ nebo „mrdat“. Uslyšíte je klidně od malých dětí. Kokot je výraz pro kohouta nebo druh ryby a „mrdat se“ znamená prostě jen hýbat se. Takže věta „ta riba se još mrda“ znamená „ta ryba se ještě hýbe“.

A jestli vás někdo bude chtít „slikat“, chce vás jen vyfotit. Klidně běžte s někým „plivat“, prostě si půjdete zaplavat. „Pravo“ znamená rovně! „Divna“ žena není nic urážejícího, je zkrátka překrásná. A ani slovo „pitomi“ není nic hrozného, znamená to něco jako ochočený, zkrocený.

Specifika chorvatské gramatiky

Co se týče chorvatské gramatiky, je na rozdíl od té české hodně jednoduchá. Má jen jedno i, ale vždy se čte tvrdě. Šibenik – Šibenyk, Knin – Knyn. Změkčuje se pomocí hlásky j (gornji – gorňi).

Naše CH Chorvati vůbec nechápou a budou ho číst jako c h. Zato absolutně nedokážou vyslovit H. To se u nich vyslovuje právě jako naše CH. Tak se ostrov Hvar čte Chvar, hladna jela jsou nikoliv hladová, ale studená jídla. Chorvati také nevysloví dvojhlásku ou a vždycky budou říkat mucha, muka (místo moucha, mouka).

Často vás můžou zmást i stejné předložky, používané v jiných pádech, a jiné koncovky při skloňování. Při snaze se chorvatštinu naučit vás prostě může brzdit nutnost říkat to jakoby špatně. Idem u školu – jdu do školy, čakam kraj škole – čekám u školy, jesam u školi – jsem ve škole. Ta měkká i trhají srdce nejednomu milovníku českého jazyka.

Chorvatská nářečí

Tak jako u nás poznáme původ člověka podle řeči, i v Chorvatsku se v každém regionu mluví jinak. Hodně jinak se mluví na ostrovech. Tak třeba na Visu se mluví tak divně, že i rodilý Chorvat má velké problémy si koupit chleba a někdy raději vytasí i angličtinu.

Oficiální nářečí jsou tři: čakavské, kajkavské a štokavské. Jejich jména se odvozují od toho, jak se kde říká slovo „co“, tedy „što“. Okolo Záhřebu a pak směrem na sever uslyšíte kajkavské nářečí, na Istrii a na chorvatských ostrovech se používá čakavština a ve zbytku Chorvatska, tedy v Dalmácii a Slavonii, převládá štokavština. Nářečí se pak dělí na dialekty, ty do skupin řečí a ty ještě do místní mluvy.

Hodně specifická je „dalmátština“, se kterou se na dovolené setkáte nejčastěji. Přirovnala bych ji k naší ostravštině. Česko-chorvatský slovník vám často nebude k ničemu, protože v Dalmácii používají svoje vlastní výrazy, které nemají se spisovným jazykem nic společného.

Stejně tak má hodně zvláštní jazyk Istrie. Můžete se setkat s výrazem „istrijanski zajik“ (přesmyčka ze slova jazyk), protože má plno specifických výrazů, kterým ani sami obyvatelé Istrie nerozumí. Na rozdíl od Dalmatinců, kteří mluví, „jak jim zobák narostl“, na Istrii se s turisty baví klasickou chorvatštinou. Istarštinu používají hlavně starší lidé a běžná je třeba v malých vesničkách. Každopádně Istrie je specifická tím, že je blízká Itálii. Italština je tu druhým oficiálním jazykem a děti se jí učí ve škole. Díky tomu také do chorvatštiny proudí mnoho italských výrazů, které se tu pochorvatšťují. Příkladem může být třeba slovo „bevanda“ – italsky to znamená nápoj, ale Chorvati tak nazývají svoje oblíbené bílé víno smíchané s vodou. Rybím trhům často říkají „peškarija“ z italského „pescaria“ (pesce = ryby).

Cizí jazyky v Chorvatsku

A umějí Chorvati česky? Vzhledem k počtu našich turistů, kteří sem jezdí celá desetiletí, by se to dalo čekat, že? Umí, ale zdaleka ne všichni. Česká slova, a dokonce i věty na vás vysype spíš někdo ze starší generace. Nějaká česká slovíčka umí hlavně ti, kteří si vás potřebují omotat kolem prstu, takže číšníci nebo prodejci různých atrakcí. Vědí, že když člověk slyší v cizině svojí rodnou řeč, hned tak nějak roztaje, začne být přátelštější a lépe se z něj tahají peníze.

Nikdy nic nezkazíte angličtinou, tu umí všichni a hodně Chorvatů mluví také německy.

Malý česko-chorvatský slovníček

Chorvatská abeceda

Aa, Bb, Cc, Čč, Ćć, Dd, DŽ dž, Đđ, Ee, Ff, Gg, Hh, Ii, Jj, Kk, Ll, LJ lj, Mm, Nn, NJ nj, Oo, Pp, Rr, Ss, Šš, Tt, Uu, Vv, Zz, Žž

Výslovnost

Chorvatština (dříve jazyk srbochorvatština později rozštěpený na dva samostatné jazyky chorvatštinu a srbštinu) je jihoslovanský jazyk užívající latinku a vyskytující se ve třech nářečích – štokavština (što – co), kajkavština (kaj – co) a čakavština (ča – co). Výslovnost v chorvatštině je až na drobné výjimky téměř stejná jako výslovnost v češtině. Liší se pouze u některých souhlásek a spřežek a platí zde pravidlo fonetického pravopisu, tzn. jak se hlásky a slova píší, tak se i vyslovují.

Chorvatský jazyk rozeznává pět samohlásek (a, e, i, o, u), dvě dvojhlásky (ie, ije) a souhlásky b, c, č, ć, d, dž, đ, f, g, h, j, k, l, lj, m, n, nj, p, r, s, š, t, v, z, ž. Chorvatská abeceda používá tedy upravenou latinku a čítá na 30 písmen (27 jednoznakových písmen a tři spřežky lj, nj, dž). Oproti češtině obsahuje navíc znaky Ćć, DŽ dž, Đđ, LJ lj, NJ nj, navíc výslovnost některých souhlásek či spřežek se liší:

Ćć – měkké č. Výslovnost měkčí než u českého č – výslovnost mezi českým č a ť.

Čč – tvrdé č. Výslovnost tvrdší než u českého č.

Đđ – měkké dž. Výslovnost mezi českým ď a dž.

DŽ dž – tvrdé dž. Výslovnost jako české dž.

Hh – vyslovuje se jako ch. V chorvatštině neexistuje h, jak jej vyslovujeme v češtině. Místo toho se vždy čte jako ch. Jméno Honza by se tedy v Chorvatsku vyslovovalo jako Chonza apod.

Ii – vždy se čte tvrdě jako y. Chorvatština nezná tvrdé y – po d, t, n, k, r, d atd. se píše vždy i, ale nezměkčuje souhlásky – di, ti, ni se vždy čte tvrdě [dy, ty ny]. Chorvatské Vidimo vyslovíme tedy jako [vidymo se].

Nj nj – čte se jako ň.

Lj lj – měkké l. Výslovnost jako jedna hláska ľ, nikoliv jako dvě l+j.

V chorvatské abecedě nenajdeme ani x, namísto kterého se používá ks (taxi – taksi).

Na rozdíl od češtiny se v chorvatštině nad samohláskami nepíše čárka, ale k označení délky se používá pouze přízvuk. Oproti českému přízvuku na první slabice je v chorvatštině přízvuk volný. Ve dvouslabičných slovech přízvuk bývá zpravidla na první slabice a u tří- a víceslabičných slov může být na kterékoliv slabice kromě poslední. V chorvatštině rozlišujeme čtyři druhy přízvuků – krátký a dlouhý klesavý (většinou jednoslabičná slova), krátký a dlouhý stoupavý (ve víceslabičných slovech na druhé a další slabice).

Základní výrazy

Česky Chorvatsky
Mluvíte anglicky? Pričate / govorite li engleski?
Nemluvím chorvatsky. Ne pričam / Ne govorim hrvatski.
Nerozumím. Ne razumijem.
Jak se to řekne chorvatsky? Kako se kaže na hrvatskom? / Kako je na hrvatskom?
Nevím Ne znam
Ahoj Bok
Dobrý den Dobar dan
Dobrý večer Dobra večer
Dobrou noc Laku noć
Na shledanou Doviđenja / Vidimo se
Dobrou chuť Dobar tek
Na zdraví! Živjeli!
Ano / Ne Da / Ne
Děkuji / Není zač Hvala / Nema na čemu
Prosím Molim
Promiňte Izvinite
S dovolením Oprostite
Jak se máte? Kako ste? (vy) Kako si? (ty)
Mám se dobře. Dobro sam.
Kde je …? Gdje je …? Gdje se nalazi …?
Jak se dostanu do …? Kako mogu stići do …? / Kako da stignem do …?
Kolik to stojí? Koliko to košta?
Účet, prosím. Molim račun
Peníze Novca
Sleva Popust
Tady / s sebou Ovdje / oduzeti
Pane / paní / slečno Gospodine / gospođo / gospođice
Velký / malý Velik / mali
Více / méně Više / manje
Starý / nový Star / novi
Drahý / levný Skup / jeftin
Dobrý / špatný Dobar / loš
Teplý / studený Topao / hladan
Vlevo / vpravo / rovně Lijevo / desno / ravno
Nahoře / dole Gore / dojle
Sever / jih Sjever / jug
Západ / východ Zapad / istok
Blízko / daleko Blizu / daleko
Otevřeno / zavřeno Otvoreno / zatvoreno
Vchod / východ Ulaz / izlas
Zakázáno Zabranjeno
Včera / dnes / zítra Jučer / danas / sutra
Autobus Autobus
Známky (poštovní) Poštanska marka
Vstupenka, jízdenka Ulaznica
Mapa Karta / mapa
WC / toaleta WC / toalet
Muži / ženy Muškarci / žene
Pokoj Soba
Klíč Ključ

Místa (Mjesta)

Česky Chorvatsky
Banka Banka
Bankomat Bankomat / ATM
Bazén Bazen
Centrum Centar
Dům Kuća
Hora Planinski vrh
Hotel Hotel
Hrad Dvorac
Jeskyně Pećina, špilja
Jezero Jezero
Katedrála Katedrala
Klášter Samostan
Kostel Crkva
Lékař Doktor
Lékárna Ljekarna, apoteka
Les Suma
Letiště Zračna luka
Město Grad
Mešita Džamija
Moře More
Most Most
Muzeum Muzej
Nádraží vlakové / autobusové Željeznički kolodvor / autobusna stanica
Náměstí Trg
Nemocnice Bolnica
Česky Chorvatsky
Obchod Dućan, prodavaonica
Ostrov Otok
Palác Palača, dvorac / dvor
Park Park
Pekárna Pekara
Penzion Motel, gostinjska kuća
Pevnost Tvrđava
Pláž Plaža
Pohoří Planine
Policie Policija
Pošta Pošta
Pramen Izvor
Přístav Luka
Radnice Gradska vijećnica
Restaurace Restoran, gostionica
Řeka Reka
Silnice Autocesta, cesta
Směnárna Menjačnica
Supermarket Samoposluga
Trh Tržnica
Ulice Ulica
Vesnice Selo
Věž Kula
Vyhlídka Pogled

Číslovky (Brojevi)

1jedan
2dva
3tri
4četiri
5pet
6šest
7sedam
8osam
9devět
10deset
11jedanaest
12dvanaest
13trinaest
14četrnaest
15petnaest
16šesnaest
17sedamnaest
18osamnaest
19devetnaest
20dvadeset
30trideset
40četrdeset
50pedeset
60šezdeset
70sedamdeset
80osamdeset
90devedeset
100sto
1000tisuća
1000 000milijun

Potraviny (Hrana)

Česky Chorvatsky
Bageta / rohlík Kifla
Cukr Šećer
Čokoláda Čokolada
Džem Džem, pekmez
Hořčice Senf
Houby Gljive
Hranolky Prženi krumpir, pomfrit
Chléb Kruh
Jogurt Jogurt
Koláč Pita
Máslo Maslac
Máta Menta
Med Med
Česky Chorvatsky
Ocet Ocat
Olej Ulje
Omeleta Omlet
Palačinka Palačinka
Pepř Papar
Rýže Riža
Smetana Krema
Sůl So
Sušenky Keksi
Sýr Sir
Těstoviny Pasta, tjestenina
Vejce Jaje
Zmrzlina Sladoled

Maso (Meso)

Česky Chorvatsky
Hovězí Govedina
Játra Jetra
Jehněčí Jagnjetina
Kachna Patka
Klobása / párek Kobasica
Králík Zec
Krůtí Puretina
Kuřecí Pileći, piletina
Řízek Odrezak
Česky Chorvatsky
Salám Salama
Skopové Ovčetina
Slanina Slanina, panceta
Steak Odrezak, kotlet
Šunka Šunka
Telecí Teletina
Vepřové Svinjetina
Zvěřina Meso od divljači
Žabí stehýnka Žablji kraci

Zelenina (Povrće)

Česky Chorvatsky
Brambory Kompir
Brokolice Brokula
Cibule Luk, crveni luk
Cizrna Slanutak
Česnek Češnjak, bijeli luk
Čočka Leća
Fazole Grah
Hlávkový salát Zelena salata
Hrášek Grašak
Česky Chorvatsky
Kukuřice Kukuruz
Květák Cvjetača, karfiol
Lilek Patlidžan
Mrkev Mrkva
Okurka Krastavac
Paprika Paprika
Rajče Rajčica
Špenát Špinat
Zelí Kupus

Ovoce (Voće)

Česky Chorvatsky
Ananas Ananas
Banán Banana
Borůvka Borovnica
Broskev Breskva
Citrón Limun
Fík Smokva
Granátové jablko Nar
Hrozny Grožđe
Hruška Kruška
Jablko Jabuka
Jahoda Jagoda
Česky Chorvatsky
Kaštan Kesten
Malina Malina
Mandle Bademi
Mango Mango
Meloun vodní / žlutý Lubenica / dinja
Oliva Maslina
Ořech Orah
Pistácie Pistacije
Pomeranč Naranča
Švestka Šljiva
Třešně Trešnja

Polévky (Juhe)

Česky Chorvatsky
Bramborová polévka Krumpir juha
Zeleninová polévka Juha od povrća
Rajská polévka Juha od rajčica
Hovězí polévka Goveđa juha
Krémová houbová polévka Krem juha od gljiva, krem juha od vrganja

Jídelní lístek (Jelovnik)

Česky Chorvatsky
Předkrm Predjelo
Salát Salata
Dezert Desert, slastice
Dušené Izdinstano
Grilované Sa roštilja, sa žara
Pečené Pečeno
Smažené Prženo
Uzené Dimljeno
Česky Chorvatsky
Vařené Kuhano
Pikantní (pálivý) Začinjen
Sladký / slaný Sladak / slan
Snídaně Doručak
Oběd Ručak
Veřeče Večera
Vegetariánské Vegetarijanac
Bez lepku Bez glutena

Nápoje (Napici / piće)

Česky Chorvatsky
Čaj černý / zelený Crni čaj / zeleni čaj
Čaj ovocný / bylinkový Voćni čaj / biljni čaj
Džus Sok
Káva černá Crna kava
Káva s mlékem Kava s / sa mlijekom
Limonáda Limunada
Mléko Mlijeko
Pivo Pivo
Rakije Rakija
Bylinková rakije Travarica
Medová rakije Medenica, medica
Pálenka z vinných hroznů Lozovača, loza
Česky Chorvatsky
Slivovice Šljivovica
Hruškovice Kruškovica, Viljamovka
Ořechovice Orahovica
Višňový ikér Maraskino Liker Maraskino (Maraschino)
Víno červené / bílé / růžové Crno / bijelo / rosé vino
Víno sladké / suché Vino slatko / suho
Červené víno s vodou Bevanda
Bílé víno s minerálkou Gemišt
Voda neperlivá / perlivá Voda negazirana / gazirana
S ledem / bez ledu S ledom / bez leda

Ryby, mořské plody (Ribe i plodovi mora)

Česky Chorvatsky
Ančovička Inćun
Ďas mořský Grdobina mrkulja
Hejk (mořská štika, štikozubec) Oslić
Humr Jastog
Chobotnice Hobotnica
Kalamáry Lignje
Krab Rak
Krevety Škampi
Losos Losos
Makrela Skuša
Mečoun Sabljarka
Mořský jazyk List, švoja, tabinjaš
Mořský okoun (mořský vlk, morčák evropský) Brancin
Mušle (slávky) Školjke (dagnje)
Parmice nachová Trijla, trlja kamenjarka, barbun, trlja od kamena
Česky Chorvatsky
Platýs Iverak, pašara, jezik zlatni, kalkan, platka, morska ploča
Pražma královská (mořan zlatý) Komarča, orada, podlanica, lovrata, zlatva
Pstruh Pastrva
Rejnok Raža
Sardinky Srdele, sardine
Sépie Sipe
Sleď Haringa
Škeble Bezupka, barska školjka
Šproty Srdelica
Štika Štuka
Treska Bakalar
Tuňák Tuna, tunjevina
Úhoř Jegulja
Ústřice Kamenica

Autorkou textu je Dita Lendvayová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Chorvatska v dobré partě