Chorvatština, česko-chorvatský slovník on-line

Chorvatština – Chorvatská nářečí – Cizí jazyky v Chorvatsku – Česko-chorvatský slovník

Chorvatština

Chorvatština je stejně jako čeština slovanský jazyk. Proto se může zdát, že rozumět a mluvit bude jednoduché. A ano, i člověk cizími jazyky nepolíbený se tu vždycky domluví. Podobnost ale může ukrývat nečekaná úskalí.

Jeďte do Chorvatska v dobré partě

Chorvatština versus čeština

Některá slova máme stejná a znamenají totéž, třeba voda, pivo, vino, kava. Některá podobná a jejich význam se dá snadno odvodit. Ale pak tu jsou slova, která jsou stejná nebo stejně zní, ale znamenají naprosto něco jiného. Docela snadno tak může dojít k omylu, komické situaci nebo i trapasu.

I Chorvatům některá naše slova znějí povědomě a připadá jim legrační to, jak je používáme. Jsou jimi například náměstí nebo nádraží – „namjestit“ a „nadražit“ jim evokuje jisté lechtivé situace. Nebo když si Češi v restauraci objednají kuřecí salát, jim to zní jako kuraci... „kurac“ je vulgární výraz pro mužskou chloubu. Pozor si dejte na použití slova úžasný, chorvatsky to znamená pravý opak.

Zůstaňme ještě u vulgarit, kdy právě zmíněné trapasy vznikají nejčastěji. Do rozpaků vás mohou přivést tam běžně používaná slova jako „kokot“ nebo „mrdat“. Uslyšíte je klidně od malých dětí. Kokot je výraz pro kohouta nebo druh ryby a „mrdat se“ znamená prostě jen hýbat se. Takže věta „ta riba se još mrda“ znamená „ta ryba se ještě hýbe“.

A jestli vás někdo bude chtít „slikat“, chce vás jen vyfotit. Klidně běžte s někým „plivat“, prostě si půjdete zaplavat. „Pravo“ znamená rovně! „Divna“ žena není nic urážejícího, je zkrátka překrásná. A ani slovo „pitomi“ není nic hrozného, znamená to něco jako ochočený, zkrocený.

Specifika chorvatské gramatiky

Co se týče chorvatské gramatiky, je na rozdíl od té české hodně jednoduchá. Má jen jedno i, ale vždy se čte tvrdě. Šibenik – Šibenyk, Knin – Knyn. Změkčuje se pomocí hlásky j (gornji – gorňi).

Naše CH Chorvati vůbec nechápou a budou ho číst jako c h. Zato absolutně nedokážou vyslovit H. To se u nich vyslovuje právě jako naše CH. Tak se ostrov Hvar čte Chvar, hladna jela jsou nikoliv hladová, ale studená jídla. Chorvati také nevysloví dvojhlásku ou a vždycky budou říkat mucha, muka (místo moucha, mouka).

Často vás můžou zmást i stejné předložky, používané v jiných pádech, a jiné koncovky při skloňování. Při snaze se chorvatštinu naučit vás prostě může brzdit nutnost říkat to jakoby špatně. Idem u školu – jdu do školy, čakam kraj škole – čekám u školy, jesam u školi – jsem ve škole. Ta měkká i trhají srdce nejednomu milovníku českého jazyka.

Chorvatská nářečí

Tak jako u nás poznáme původ člověka podle řeči, i v Chorvatsku se v každém regionu mluví jinak. Hodně jinak se mluví na ostrovech. Tak třeba na Visu se mluví tak divně, že i rodilý Chorvat má velké problémy si koupit chleba a někdy raději vytasí i angličtinu.

Oficiální nářečí jsou tři: čakavské, kajkavské a štokavské. Jejich jména se odvozují od toho, jak se kde říká slovo „co“, tedy „što“. Okolo Záhřebu a pak směrem na sever uslyšíte kajkavské nářečí, na Istrii a na chorvatských ostrovech se používá čakavština a ve zbytku Chorvatska, tedy v Dalmácii a Slavonii, převládá štokavština. Nářečí se pak dělí na dialekty, ty do skupin řečí a ty ještě do místní mluvy.

Hodně specifická je „dalmátština“, se kterou se na dovolené setkáte nejčastěji. Přirovnala bych ji k naší ostravštině. Česko-chorvatský slovník vám často nebude k ničemu, protože v Dalmácii používají svoje vlastní výrazy, které nemají se spisovným jazykem nic společného.

Stejně tak má hodně zvláštní jazyk Istrie. Můžete se setkat s výrazem „istrijanski zajik“ (přesmyčka ze slova jazyk), protože má plno specifických výrazů, kterým ani sami obyvatelé Istrie nerozumí. Na rozdíl od Dalmatinců, kteří mluví, „jak jim zobák narostl“, na Istrii se s turisty baví klasickou chorvatštinou. Istarštinu používají hlavně starší lidé a běžná je třeba v malých vesničkách. Každopádně Istrie je specifická tím, že je blízká Itálii. Italština je tu druhým oficiálním jazykem a děti se jí učí ve škole. Díky tomu také do chorvatštiny proudí mnoho italských výrazů, které se tu pochorvatšťují. Příkladem může být třeba slovo „bevanda“ – italsky to znamená nápoj, ale Chorvati tak nazývají svoje oblíbené bílé víno smíchané s vodou. Rybím trhům často říkají „peškarija“ z italského „pescaria“ (pesce = ryby).

Cizí jazyky v Chorvatsku

A umějí Chorvati česky? Vzhledem k počtu našich turistů, kteří sem jezdí celá desetiletí, by se to dalo čekat, že? Umí, ale zdaleka ne všichni. Česká slova, a dokonce i věty na vás vysype spíš někdo ze starší generace. Nějaká česká slovíčka umí hlavně ti, kteří si vás potřebují omotat kolem prstu, takže číšníci nebo prodejci různých atrakcí. Vědí, že když člověk slyší v cizině svojí rodnou řeč, hned tak nějak roztaje, začne být přátelštější a lépe se z něj tahají peníze.

Nikdy nic nezkazíte angličtinou, tu umí všichni a hodně Chorvatů mluví také německy.

Malý česko-chorvatský slovníček

Chorvatská abeceda

Aa, Bb, Cc, Čč, Ćć, Dd, DŽ dž, Đđ, Ee, Ff, Gg, Hh, Ii, Jj, Kk, Ll, LJ lj, Mm, Nn, NJ nj, Oo, Pp, Rr, Ss, Šš, Tt, Uu, Vv, Zz, Žž

Výslovnost

Chorvatština (dříve jazyk srbochorvatština později rozštěpený na dva samostatné jazyky chorvatštinu a srbštinu) je jihoslovanský jazyk užívající latinku a vyskytující se ve třech nářečích – štokavština (što – co), kajkavština (kaj – co) a čakavština (ča – co). Výslovnost v chorvatštině je až na drobné výjimky téměř stejná jako výslovnost v češtině. Liší se pouze u některých souhlásek a spřežek a platí zde pravidlo fonetického pravopisu, tzn. jak se hlásky a slova píší, tak se i vyslovují.

Chorvatský jazyk rozeznává pět samohlásek (a, e, i, o, u), dvě dvojhlásky (ie, ije) a souhlásky b, c, č, ć, d, dž, đ, f, g, h, j, k, l, lj, m, n, nj, p, r, s, š, t, v, z, ž. Chorvatská abeceda používá tedy upravenou latinku a čítá na 30 písmen (27 jednoznakových písmen a tři spřežky lj, nj, dž). Oproti češtině obsahuje navíc znaky Ćć, DŽ dž, Đđ, LJ lj, NJ nj, navíc výslovnost některých souhlásek či spřežek se liší:

Ćć – měkké č. Výslovnost měkčí než u českého č – výslovnost mezi českým č a ť.

Čč – tvrdé č. Výslovnost tvrdší než u českého č.

Đđ – měkké dž. Výslovnost mezi českým ď a dž.

DŽ dž – tvrdé dž. Výslovnost jako české dž.

Hh – vyslovuje se jako ch. V chorvatštině neexistuje h, jak jej vyslovujeme v češtině. Místo toho se vždy čte jako ch. Jméno Honza by se tedy v Chorvatsku vyslovovalo jako Chonza apod.

Ii – vždy se čte tvrdě jako y. Chorvatština nezná tvrdé y – po d, t, n, k, r, d atd. se píše vždy i, ale nezměkčuje souhlásky – di, ti, ni se vždy čte tvrdě [dy, ty ny]. Chorvatské Vidimo vyslovíme tedy jako [vidymo se].

Nj nj – čte se jako ň.

Lj lj – měkké l. Výslovnost jako jedna hláska ľ, nikoliv jako dvě l+j.

V chorvatské abecedě nenajdeme ani x, namísto kterého se používá ks (taxi – taksi).

Na rozdíl od češtiny se v chorvatštině nad samohláskami nepíše čárka, ale k označení délky se používá pouze přízvuk. Oproti českému přízvuku na první slabice je v chorvatštině přízvuk volný. Ve dvouslabičných slovech přízvuk bývá zpravidla na první slabice a u tří- a víceslabičných slov může být na kterékoliv slabice kromě poslední. V chorvatštině rozlišujeme čtyři druhy přízvuků – krátký a dlouhý klesavý (většinou jednoslabičná slova), krátký a dlouhý stoupavý (ve víceslabičných slovech na druhé a další slabice).

Základní výrazy

Česky	Chorvatsky
Mluvíte anglicky?	Pričate / govorite li engleski?
Nemluvím chorvatsky.	Ne pričam / Ne govorim hrvatski.
Nerozumím.	Ne razumijem.
Jak se to řekne chorvatsky?	Kako se kaže na hrvatskom? / Kako je na hrvatskom?
Nevím	Ne znam
Ahoj	Bok
Dobrý den	Dobar dan
Dobrý večer	Dobra večer
Dobrou noc	Laku noć
Na shledanou	Doviđenja / Vidimo se
Dobrou chuť	Dobar tek
Na zdraví!	Živjeli!
Ano / Ne	Da / Ne
Děkuji / Není zač	Hvala / Nema na čemu
Prosím	Molim
Promiňte	Izvinite
S dovolením	Oprostite
Jak se máte?	Kako ste? (vy) Kako si? (ty)
Mám se dobře.	Dobro sam.
Kde je …?	Gdje je …? Gdje se nalazi …?
Jak se dostanu do …?	Kako mogu stići do …? / Kako da stignem do …?
Kolik to stojí?	Koliko to košta?
Účet, prosím.	Molim račun
Peníze	Novca
Sleva	Popust
Tady / s sebou	Ovdje / oduzeti
Pane / paní / slečno	Gospodine / gospođo / gospođice
Velký / malý	Velik / mali
Více / méně	Više / manje
Starý / nový	Star / novi
Drahý / levný	Skup / jeftin
Dobrý / špatný	Dobar / loš
Teplý / studený	Topao / hladan
Vlevo / vpravo / rovně	Lijevo / desno / ravno
Nahoře / dole	Gore / dojle
Sever / jih	Sjever / jug
Západ / východ	Zapad / istok
Blízko / daleko	Blizu / daleko
Otevřeno / zavřeno	Otvoreno / zatvoreno
Vchod / východ	Ulaz / izlas
Zakázáno	Zabranjeno
Včera / dnes / zítra	Jučer / danas / sutra
Autobus	Autobus
Známky (poštovní)	Poštanska marka
Vstupenka, jízdenka	Ulaznica
Mapa	Karta / mapa
WC / toaleta	WC / toalet
Muži / ženy	Muškarci / žene
Pokoj	Soba
Klíč	Ključ

Místa (Mjesta)

Číslovky (Brojevi)

Potraviny (Hrana)

Maso (Meso)

Zelenina (Povrće)

Ovoce (Voće)

Polévky (Juhe)

Česky	Chorvatsky
Bramborová polévka	Krumpir juha
Zeleninová polévka	Juha od povrća
Rajská polévka	Juha od rajčica
Hovězí polévka	Goveđa juha
Krémová houbová polévka	Krem juha od gljiva, krem juha od vrganja

Jídelní lístek (Jelovnik)

Nápoje (Napici / piće)

Ryby, mořské plody (Ribe i plodovi mora)

Autorkou textu je Dita Lendvayová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Chorvatska v dobré partě