Geografie Indie - Národní parky
Na obrovské ploše, na které se rozkládá Indie, se střídají džungle tropických pralesů s bažinatými močály a vyprahlými pouštěmi a nad tím vším se vypínají majestátní velehory. Každý si může vybrat svůj kousek ráje.
Geografie Indie
Himálaj
Nejvyšší a jedno z nejmladších pohoří na světě ohraničuje na severu Indii od ostatních zemí neskutečnou hradbou horských hřebenů. I když na mapách působí Himálaj jako jedno mohutné horské pásmo, je ve skutečnosti tvořen mnoha jednotlivými hřbety oddělenými navzájem širokými údolími. Na západě jej ohraničuje řeka Indus, na severu horní toky Indu a Brahmaputry, na východě potom údolí Brahmaputry (Dihang) a konečně na jihu Indoganžská nížina. Od pradávna přitahovaly obrovské zaledněné výšiny pozornost poutníků z Indie, pojmenovali je výstižně „Himalaya“, což v sanskrtu znamená: „hima“ sníh a „alaya“ příbytek.
Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Mount Everest (8 848 m n. m.). Rovněž dalších deset himálajských vrcholů přesahuje nadmořskou výšku 8 000 metrů.
Himálaj však pro Indy znamená něco víc než nejvyšší pohoří světa. Na mnohých z jeho vrcholů sídlí bohové. Nejvýznamnější je hora Kajláš, která je také nazývána pupkem světa a sídlí na ní bůh Šiva. Horu nikdo nepokořil, protože je výstup na ni zakázán. Další důležitou horou je Annapurna, která je horolezcům přístupná a mohou se tam také mimo jiné setkat s Annapurnou, bohyní jídla a úrody. Do třetice jmenujme třetí nejvyšší horu světa: Kančendžengu, na jejíž svazích se podle obyvatel státu Sikkim prochází yetti – Nee gue.
Severní nížina
Mohutná Indoganžská nížina dominuje topografii jižně od Himálaje. Z Dillí až k močálům Západního Bengálska činí celkový rozdíl v nadmořské výšce pouhých 200 metrů. Posvátná řeka Ganga pramení v Gangotri a při své pouti napříč severní nížinou přibírá vodu z mnoha přítoků, aby se nakonec spojila ve společné deltě s Brahmaputrou přitékající ze severovýchodu. Daleko na severozápadě pramení v Ladákhu další gigant, Indus, který však protéká především Pákistánem.
Severozápad
Horský hřeben Himálaje tvoří přirozenou přírodní hranici mezi Indií a Pákistánem na severu ve státě Džammú a Kašmír. Jižněji zasahují pandžábské nížiny v západním Rádžastánu do pouště Thár, která bývala kdysi dávno pokryta lesy.
Na úplném západě leží Gudžarát oddělený od pákistánského Sindhu zajímavou Kačchskou bažinou. Bažina se během období dešťů zaplavuje a vytváří obrovské vnitrozemské jezero v období sucha (listopad až duben). Když voda opadne, promění se v rozlehlou solnou rovinu s mnoha drobnými izolovanými ostrůvky.
Severovýchod
Severovýchodní hranici Indie utvářejí složitá zvrásněná pohoří, která pokračují dále do sousední Barmy. Před vznikem Východního Pákistánu (dnešní Bangladéš) dosahovalo indické území až k Bengálskému zálivu. Severovýchodní indické státy jsou na první pohled již blíže Jihovýchodní Asii než zbytku Indie.
Střed a jih
Dále k jihu se nížina zvedá k náhorní Dakšínské (Dekkanské) plošině. Zde také probíhá hranice mezi mughalským severem a drávidským jihem. Plošina je z obou stran ohraničena pásmy hor – Západním a Východním Ghátem, které se setkávají až na úplném jihu ve státě Tamilnádu, kde vytvářejí pohoří Nílgiri.
Národní parky
V Indii je dohromady 106 národních parků, které nabízejí setkání se vzácnými živočišnými i rostlinnými druhy včetně tygrů, slonů, nosorožců a nespočetných druhů barevných ptáků. Chráněná území leží často mimo hlavní trasy a mají obvykle omezenou infrastrukturu. Zajistěte si proto dopravu a ubytování v předstihu a ověřte si také všechna potřebná povolení, vstupní poplatky a otevírací dobu. Mnoho parků v době mimo sezonu zavírá kvůli sčítání zvěře, monzunové deště mohou způsobit nesjízdnost některých cest. Většina parků nabízí vyjížďky džípem či dodávkou a někde se můžete zúčastnit trackingu s průvodcem, výletů na člunech či jízdy na slonech. Pojďme si popsat alespoň pár z nich.
Corbettova tygří rezervace (stát Uttarákhand)
Tato proslulá rezervace byla založena v roce 1936 jako první indický národní park. Rezervace byla pojmenována po legendárním lovci tygrů Jimu Corbettovi. Zdejší lidé tohoto britského lovce ctili za to, že lovil tygry, kterým zachutnalo lidské maso. Rezervace, kterou Jim Corbett založil, byla inspirací k celostátnímu projektu Tygr, který byl zahájen v roce 1973. Největší šancí spatřit tygra máte koncem sezóny (duben až polovina června), kdy je lesní porost prořídlý a zvěř vychází ven za vodou.
I bez toho, aniž byste zahlédli tygry na vlastní oči, neodejdete z této přírodní rezervace zklamaní. Park, rozkládající se v nádherné krajině u řeky Rámganga a na úpatích Himálaje, oplývá rozmanitými druhy savců a ptáků. Běžně zde lze spatřit divoké slony, medvědy, makaky, levharty a různé druhy jelenů. Vodní nádrž Rámganga přitahuje obrovské množství stěhovavých ptáků. Po parku jsou rozeseté četné pozorovatelny s výhledem na napajedla. Můžete vylézt nahoru, stát se neviditelnými a pozorovat život v krajině.
Národní park Údolí květin (stát Uttarákhand)
Překrásné údolí se nachází ve státě Uttarákhand. Na tuto nádhernou lokalitu narazil britský horolezec Frank Smyth v roce 1931. Louky porostlé vysokými divokými květinami poskytují za slunných dnů skutečnou pastvu pro oči. Údolí je orámované mohutnými 6 000 metrů vysokými horskými štíty s ledovci a celoročně zasněženými vrcholy. Tři sta druhů květin činí z tohoto údolí unikátní místo, které stojí za to navštívit.
Velký Himálajský národní park (stát Himmáčalpradéš)
Park se nachází v údolí Kullů a Parvátí, je domovem 180 druhů ptáků a vzácných savců, zejména medvědů himálajských, medvědů hnědých a levhartů sněžných. Přírodu parku si nejlépe prohlédnete prostřednictvím pěti až osmidenních organizovaných túr v doprovodu strážce parku.
Národní park Ranthambhór (stát Rádžastán)
Velkolepý národní park tvoří divoké křovinaté džungle lemované hřebeny skalnatých hor. Uprostřed stojí pevnost Ranthambhór z 10. století a v okolí jsou roztroušené starověké chrámy a mešity, jezera plná krokodýlů a posedy na pozorování zvěře.
Ranthambór je jediným místem v Rádžastánu, kde ještě můžete spatřit tygry. V současné době se zde nachází 71 tygrů. Spatřit tygra je pouze otázkou štěstí. Park však stojí za návštěvu pro samotnou krajinu, zejména pokud vyjdete nahoru k pevnosti. V parku žije také více než 300 druhů ptáků. Nejlepší doba na safari v parku je mezi říjnem a dubnem.
Přírodní rezervace Bhítarkanika (stát Urísa)
Tato nádherná rezervace se rozprostírá v oblasti delty, ústí tří řek do moře ve státě Urísa. Toto bludiště přílivových mokřadů s bahnitými zálivy a mangrovovými porosty je důležitým ekosystémem, v němž roste 63 z 75 druhů mangrovových stromů na světě. Setkáte se tam se stovkami krokodýlů žijícími ve slané vodě, mezi nimiž narazíte i na 6metrové obry. Můžete se také potkat s hroznýši, vodními varany, divočáky a jeleny.
Milovníci ptáků zde najdou osm druhů zářivě zbarvených ledňáčků a dalších 190 ptačích druhů. V rezervaci se také nachází chráněná pláž Gahirmatha – hnízdiště ohrožených karet zelenavých. Nejlepší pro návštěvu je období mezi prosincem a únorem.
Národní park Kázíranga (stát Ásám)
Kdo navštíví stát Ásám, neměl by vynechat tento úchvatný národní park. Žije zde zhruba 2 400 indických jednorohých nosorožců (v roce 1904 jich bylo pouze 200), což jsou více než 2/3 celosvětové populace. Je zde několik oblastí, kde je lze pozorovat, nicméně ta hlavní a nejsnadněji přístupná nabízí obvykle nejlepší příležitost pozorovat jak nosorožce, tak slony, jeleny a celou řadu druhů ptactva včetně marabu. Obzvláště oblíbené jsou hodinové vyhlídkové jízdy na slonech, kteří se dokážou přiblížit k nosorožcům, aniž by je vylekali. Vyjížďky na slonech začínají v listopadu a díky vysoké trávě budete mít pocit, jako byste se plavili na travnatém moři.
Národní park Bandipur (stát Karnátaka)
Národní park Bandipur je jeden z nejznámějších parků v jižní Indii a je součástí biosférické rezervace Nilgiri ve státě Karnátaka. Tento krásný park je domovem téměř 100 druhů savců a 350 druhů ptáků. Park je velmi rozlehlý a je obývaný mnoha druhy ohrožených zvířat. Můžete zde vidět velké množství tygrů, divokých psů, šakalů a zoborožců. Největší atrakcí parku jsou panteři a sloni a nepříhodnější doba k návštěvě tohoto národního parku je v období letních monzunů.
Ptačí rezervace Ranganattitu (stát Karnátaka)
Tato rezervace je nejlepší destinace pro milovníky ptáků. Krásná oblast na břehu řeky Kaveri se stala ptačí říší, kde žijí rozmanité druhy ptactva. Tato ptačí rezervace je v zimním období domovem stěhovavých ptáků ze Sibiře a Latinské Ameriky. Žije zde téměř 170 druhů ptáků. Nejnápadnější krasavci jsou ibis černohlavý, kolpík obecný a čáp malovaný. Na březích řeky nalezlo útočiště také mnoho drobných zvířat, jako například lišky, varani a makakové. Nejlepší dobou pro návštěvu tohoto ptačího království je období hnízdění, od června do listopadu. Návštěvu parku si také můžete zpříjemnit projížďkou na lodi.
Autorkou textu je Kateřina Hapalová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.