Islandština

(Ne)přejímání cizích slov – Islandština versus ostatní jazyky – Islandské ságy – Etymologie názvu ostrova – Výslovnost islandštiny – Slovníček

Na Islandu se hovoří islandsky, což je jazyk vycházející ze staré norštiny, kterou s sebou přivezli původní osadníci. Vzhledem k tomu, že se za staletí příliš neměnil, a tudíž ani nezjednodušoval, je to jazyk pro cizince značně obtížný. Islanďané, tak jako my v češtině, skloňují (ohýbají) podstatná i přídavná jména, časují ve třech rodech a dvou číslech, navíc mají v oblibě mnoho výjimek a nepravidelností. Rozlišují pouze čtyři pády, zato ale v určitém i neurčitém tvaru.

Leťte na Island v dobré partě

Vydejte se na velký okruh Islandem

Složitost gramatiky našince příliš nepřekvapí, horší je to s výslovností. Islandština používá latinku plus několik speciálních znaků, jako je ð/Ð (čti d), þ/Þ (čti jako anglické th nikdy jako p!) a æ/Æ (čti aj). Dále má, stejně jako čeština, čárkované samohlásky á, é, ó, ú, ý – ovšem s odlišnou výslovností, různou podle pozice ve slově. Navíc používá znak ö/Ö.

Mnoho podstatných jmen a zejména zeměpisných názvů je složeno z více slov (podobně jako v němčině) a vznikají tak skoro nekonečná, pro studenta islandštiny - začátečníka - nevyslovitelná slova. Stačí si vzpomenout na sopku pod ledovcem Eyjafjallajökull „populární“ v roce 2010. Dalším pěkným příkladem je název obce Kirkjubæjarklaustur. Nebo třeba výraz pro policistu - lögreglumaður.

Naopak výhodou složených popisných názvů je to, že pokud jednou získáte alespoň malý přehled ve výrazech označujících přírodní útvary, pak se vám orientace v mapách i průvodcích velmi ulehčí a před vámi se otevře celý nový svět. Např. ona již zmiňovaná sopka Eyja–flall(a)-jökull znamená ostrov-hora-ledovec. A Kirkju-bæjar-klaustur je kirkja - kostel, bær - obec, klaustur - klášter. Hned víte, co můžete na své cestě očekávat.

Ale není třeba zoufat, většina populace hovoří velmi dobře anglicky nebo německy. Žádný problém také nebudete mít, pokud ovládáte některý ze skandinávských jazyků, a to díky jejich vzájemné příbuznosti. Dánština je dalším z jazyků povinných na základních školách.

(Ne)přejímání cizích slov

Historicky se do islandštiny nepřejímala cizí slova, ale vytvářel se jejich nový domácí ekvivalent z již existujících slov. Tento princip přetrvává dodnes, ale není již tolik striktní jako dříve. Cizí slova se poislandšťují podobně, jako to dělá čeština. A tak si v klidu můžete dát kaffi nebo te a pak pizza nebo hamborgari a kók, ale přitom používat sími - telefon, bíll – automobil a koukat na sjónvarp - televize či jít na tónleikar – koncert. Pokud se chystáte do kina - bíó nebo kvykmyndahús, pozor při výběru filmu - bíómynd. Často se totiž jména filmových hrdinů překládají.

Zde pár příkladů za všechny: Köngulóarmaðurinn alias Spiderman, Leðurblökumaðurinn alias Batman, Svarthöfði alias Darth Vader ze Stjörnustríð alias Star Wars alias Hvězdných válek. Na druhou stranu vzhledem k velikosti obecenstva je i většina televizních programů pouze titulkovaná v původní verzi, takže člověk se znalostí světového jazyka, zejména angličtiny, není vyloučen ze zábavního průmyslu. Navíc se v kině můžete těšit na přestávku! Je skoro pokaždé. Spousta popcornu, sladkostí a lékořice je samozřejmostí.

Islandština versus ostatní jazyky

Zajímavé jsou paralely islandštiny s ostatními germánskými jazyky. Například angličtina oproti islandštině kdysi dávno provedla přehození hlásek w a h. Příklady budiž whale – hvalur – velryba, what – hvað – co, where – hvar – kde, white - hvít(ur) - bílý.

Ale ani s češtinou se neztratíte – flaska je flaška, taska je taška, skoda je škoda (míněna i na Islandu velmi populární značka automobilu), akurrat je akorát a gúrka je okurka.

Na webu existuje výborný, neustále rozšiřovaný a doplňovaný online česko-islandský a islandsko-český slovník.

Islandské ságy

Jedno z největších islandských bohatství se skrývá v literatuře. Ságy aneb příběhy o osídlení ostrova, původu lidí, obrů a jiných bytostí, vzniku světa, ale také o všemožných šarvátkách mezi jednotlivými osadníky se na ostrově vyprávěly pravděpodobně od počátku časů. První zápisy vznikly ve 12. století, a to v centrech tehdejší vzdělanosti – na biskupstvích na Skálhotu na jihu a v Hólarech na severu.

I díky nim většina Islanďanů zná své předky až k prvním osadníkům. Za nejvýznamnější a nejstarší jmenujme například Knihu o Islanďanech, Starší (Poetickou) Eddu nebo Prozaickou Eddu Snorriho Sturlusona. Ságy jsou i dnes velmi populární, mnohý Islanďan je z nich schopen citovat celé části.

Původní dochované manuskripty ság jsou dnes uloženy v Institutu islandských studií Árniho Magnússona v Reykjavíku. Hlavní část sbírky byla dříve v knihovnách v Dánsku. Dánsko je předalo zpět Islandu v roce 1971. Na stránkách institutu najdete odkaz na výukový program islandštiny on-line zdarma.

Panuje rozšířené klišé, že vzhledem k historické neměnnosti jsou Islanďané i dnes schopni číst staré ságy přímo z původních rukopisů a bez jakýchkoli problémů jim porozumět. Pravdou je, že v jazyku jako takovém větší problém není, horší je to se schopností dnešního Islanďana rozluštit a přečíst původní zápis.

Etymologie názvu ostrova

Podobnost mezi jménem ostrova „Island“ a anglickým výrazem pro ostrov - „island“ se zdá být čistě náhodnou. Islandský název Ísland je vlastně složeninou dvou slov. Slova „ís“ neboli led/zmrzlina a slova „land“, což znamená země/pevnina/stát. V doslovném českém překladu tedy „Ledová země“, čemuž odpovídá i dnešní anglické označení Iceland. S trochou nadsázky by se tedy Island mohl označit za „Zmrzlinovou zemi“, což je vzhledem ke vztahu Islanďanů k této pochoutce vcelku trefné – viz text o islandské kuchyni.

Naproti tomu anglické slovo „island“ - významově jakýkoli ostrov - vzniklo dle anglického etymologického slovníku ze staroanglického (rozuměj angličtina psaná a mluvená mezi 450 až 1100 n. l.) „igland“, které je složeno z „ieg“ - ostrov (z pragermánštiny „aujo“ - věc na vodě, z praindoevropského jazyka „akwa“ - voda) a „land“ země. Způsob zápisu slova se změnil v 15. století díky asociaci s podobným, ale nepříbuzným „isle“. Ve staré angličtině existoval ještě podobný výraz „ealand“ neboli říční/zavodněná země/louka u vody. Tento vývoj je podobný českému „ostrov“, dle etymologického výkladu znamená původně to, „co je obtékáno“.

Grónsko jen tak mimochodem

Podobně složený název má i Grónsko – dánsky Gronland - islandsky Grænland – anglicky Greenland neboli „Zelená země“, což bylo v době jeho pojmenování Erikem Rudým pokusem o propagaci   drobným reklamním trikem. Erik Rudý byl spolu se svým otcem na začátku 10. století vyhoštěn z Norska, načež se usadil na Islandu. V roce 982 byl Erik pro vraždu vyhoštěn i odsud a vydal se dále na západ do země, o jejíž existenci se již vědělo, ale nebyla trvale osídlena.

Erik doplul dále než jeho islandští předchůdci. Okolo východního pobřeží obeplul mys Farewell a dále pokračoval podél západního pobřeží k fjordu, který nazval Erikův. Když se roku 986 vrátil na Island, aby nabral další osadníky a zásoby, nazval novou zemi zelenou, bohatou, úrodnou a vhodnou pro osídlení. Tato taktika nejspíš zabrala, protože spolu s Erikem opouštělo Island 25 lodí. Do Erikova fjordu jich sice doplulo pouze 14, ale i pak přicházeli další lidé. Zprávy o těchto událostech pochází ze Ságy Erika Rudého.

Nicméně pravdou je, že v té době bylo klima v těchto zeměpisných šířkách přeci jen příznivější a země byla opravdu o něco více zelená, než je tomu dnes.

Iceland? Niceland ;-)

Tento způsob propagace ovšem slouží spíše pro pobavení a s drobným obsahem ironické nadsázky se objevuje i dnes na samotném Islandu, kdy jednoduchým doplněním N před Iceland vznikne anglické slovo Niceland – s významem hezká/hodná/milá země.

Výslovnost islandštiny

á	vyslovuje se jako au (á)
é	vyslovuje se jako je (Ég)
ó	vyslovuje se jako ou (góða, Skógar)
ö	vyslovuje se jako německé přehlasované ö (jökull, Höfn)
æ	vyslovuje se jako ai (bær)
au	vyslovuje se jako přehlasované ö následované j (Glaumbær, Laugar)
ð	vyslovuje se podobně jako znělé anglické th (Góða)
Þ	písmeno „thorn“; pozůstatek po runovém písmu, výslovnost je jako u neznělého anglického th (Þingvellir)
f	vyslovuje se jako české f, jako v se vyslovuje mezi samohláskami a na konci slova, jako p se vyslovuje před l nebo n (Keflavík, Höfn, Krafla)
hv	vyslovuje se jako kv (Hveragerði, hvað)
ll	vyslovuje se jako dl (Þingvellir, Gull, jökull)
p	jako české p, před s nebo t se vyslovuje jako f
r	hodně zvučné r
g	po samohlásce jako ch
g	po samohlásce před i nebo j se vyslovuje jako j
rl	vyslovuje se jako rtl
rn	vyslovuje se jako rtn
z	současná islandština nepoužívá, zrušeno parlamentem roku 1974, nahrazeno s

Malý česko-islandský slovník

Základní výrazy

Česky	Islandsky
Mluvíte anglicky / německy?	Talar þú ensku / þýsku?
Nemluvím islandsky.	Ég tala ekki íslensku.
Nerozumím.	Ég skil ekki.
Jak se to řekne islandsky?	Hvernig segir maður á íslensku? / Hvað heitir þetta á íslensku?
Nevím	Ég veit það ekki
Ahoj	Hæ
Dobrý den	Halló / Góðan dag / Góðan daginn
Dobrý večer	Gott kvöld
Dobrou noc	Góða nótt
Na shledanou	Bless
Dobrou chuť	Verði þér að góðu / Gjörðu svo vel
Na zdraví!	Skál!
Ano / Ne	Já / Nei
Děkuji / Není zač	Takk / Takk fyrir / Ekkert að þakka
Prosím	Gerðu svo vel
Promiňte	Fyrirgefðu
S dovolením	Afsakið
Jak se máte?	Hvað segir þú gott? / Hvernig hefur þú það?
Dobře, děkuji.	Gott, takk.
Kde je ...?	Hvar er ...?
Jak se dostanu do ...?	Hvernig kemst ég til (á) ...?
Kolik to stojí?	Hvað kostar þetta?
Účet, prosím.	Reikninginn, takk.
peníze	peningar
sleva	afsláttur
pane / paní / slečno	herra / frú / ungfrú
velký / malý	stór / lítill
více / méně	meira / minna
starý / nový	gamall / nýr
drahý / levný	dýr / ódýr
dobrý / špatný	góður / slæmur
horký / teplý / studený	heitur / hlýr / kaldur
vlevo / vpravo / rovně	vinstri / hægri / beint
nahoře / dole	ofan / neðan
sever / jih / západ / východ	norður / suður / vestur / austur
blízko / daleko	nálægt / langt í burtu
otevřeno / zavřeno	opið / lokað
vchod / Východ	inngangur / útgangur
zakázáno	bannaður
včera / dnes / zítra	í gær / í dag / á morgun
autobus (městský / dálkový)	strætisvagn / rúta
známky (poštovní)	frímerki
vstupenka / jízdenka	miði
mapa	kort
WC, toaleta	(almennings) salerni / snyrting
muži / ženy	karlmenn / kvenmenn
pokoj	herbergi
klíč	lykill

Místa

Číslovky

Základní potraviny

Zeměpisné názvy pro zvídavé cestovatele

Použité zdroje informací

• Etymologie online dictionary
• Rejzek, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001
• Kupča, Vojtěch. Islandsko-český slovník. Litera Proxima, 2008

Autorkou textu je Blanka Pöschlová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Leťte na Island v dobré partě