Islandské svátky a tradice

V islandských svátcích a oslavách se mísí staré pohanské tradice s novějšími křesťanskými svátky. Vezmeme-li to pěkně popořádku:

  • 1. ledna (Nový rok) – posilvestrovský odpočinkový den. V podstatě všude je zavřeno, většina populace vyspává oslavy. Někteří však stále mají zásoby zábavné pyrotechniky, a tak s pozdním odpolednem obloha opět ožívá barvami. Islanďané ohňostroje milují, se zmenšující se intenzitou si jich užijete až do Tří králů.
  • V průběhu února - svátek Þorrablót – spojený s měsícem boha Þórra. Tento měsíc podle starého islandského kalendáře začíná ke konci ledna. Slavit se začal v 19. století v Kodani v souvislosti s islandským národním obrozením a oslavu představovala společná večeře s přednesem básní na oslavu boha Þórra. I dnes se lidé scházejí na večeři a probírají se veškeré novinky. Někde se podávají tradiční islandské pokrmy ze skopového masa, tzv. Þorramatur. Podrobněji viz islandská kuchyně.

Leťte na Island v dobré partě

  • Konec února – začátek března – svátky předcházející velikonočnímu půstu – jako je u nás masopust. Jedná se o pondělí až středu sedm týdnů před Velikonocemi. První den, v pondělí, je tzv. bolludagur (koblížkový den) - svátek zejména pro děti, protože dle tradice dostávaly od rodičů takzvané bollur, což je něco jako naše větrníky, ovšem větší a naplněné marmeládou a šlehačkou s čokoládovou nebo karamelovou polevou. Děti jich v tento den mohly sníst, kolik jen chtěly. Následuje úterý, sprengidagur (český masopust). I v tento den se tradičně hodně jí, podle názvu dne, až k prasknutí, a to hlavně skopové maso a hrášek. Posledním svátkem tohoto období je öskudagur (popeleční středa). Dnes opět převážně svátek dětí, kdy chodí od obchodu k obchodu a od domu k domu, zpívají písničky a koledují sladkosti.
  • Březen-duben - Velikonoce (Páskar) – nehledě na to, že je to jeden z největších křesťanských svátků, Islanďané si užívají hlavně pracovního volna, které je od čtvrtka až do pondělí. Děti dostávají velké čokoládové vejce s dalšími čokoládovými bonbony uvnitř. A stejně jako na Nový rok, v podstatě všude je zavřeno, jezdí se na venkov a za příbuznými, pořádají se rodinné večeře s tradičním jehněčím, bramborami s hnědou omáčkou na sladko, hráškem, mrkví a červenou řepou.
  • Duben-květen - svátek Nanebevstoupení Páně (Uppstigningardagur) – čtvrtek 40 dní po Velikonocích. Dnes pro většinu Islanďanů bez speciálních oslav a hlavní je to, že je volno.
  • První čtvrtek po 18. dubnu - první letní den (Sumardagurinn fyrsti) – podle starého nordického kalendáře byl rok rozdělen pouze na dvě roční období. V tento den mají Islanďané volno a scházejí se na oslavách pořádaných v centrech měst a sídel. Obchody a kavárny jsou otevřené, a pokud to počasí jen trochu dovolí, kavárníci vytáhnou stolky ven, lidé užívají sluníčka a konzumují hory zmrzliny.
  • 1. května - Svátek práce (alþjóðlegur baráttudagur verkalýðsins) - probíhá podobně jako u nás, je volno a konají se různé pochody a shromáždění. Svátek tady nemá pachuť historické zkušenosti s komunistickým režimem a lidé slaví s upřímnou radostí.
  • První víkend v červnu - festival moře aneb dny námořníků (Sjómannadagurinn) - oslavy všech, kdo žijí z moře. Během víkendu se v přístavech konají různé akce související s mořem, ať to jsou výstavy všech možných mořských živočichů, různé ochutnávky mořských produktů nebo projížďky po moři, soutěže veslic a plachetnic, hudební vystoupení nejen námořníků, ukázky práce záchranářů, prohlídky lodě a vybavení pobřežní stráže a podobně.
  • 17. června – 17. Júní – den nezávislosti a také oslava dne narození Jóna Sigurðssona, představitele hnutí za nezávislost Islandu v 19. století. Na program dne přicházejí velké národní oslavy, při nichž se výlohy všech obchodů zdobí islandskými barvami a vlajkami, někde vyvěsí i Jónův portrét. Lidé se scházejí v centrech měst, koná se průvod, na ulicích se objeví různé stánky se vším možným, organizují se koncerty a pouliční představení.
  • 21. června – nejdelší den v roce – například v Reykjavíku slunce vychází v 2:54 a zapadá až po půlnoci v 24:04. Tak dlouhého dne je nutno využít, proto je časté pořádání výletů za město do přírody nejlépe na nějaký vysoký kopec a odtud při pikniku sledovat západ slunce a následně si počkat i na jeho východ.
  • První víkend v srpnu a volné pondělí – Svátek obchodníků (Verslunarmannahelgi) – původně volno pro všechny zaměstnance v obchodech a službách, aby si také užili léta. V současné době mají volno všichni, a tak jsou prodavači v práci, aby ostatní mohli využít volna k nákupům. Jinak je běžné pořádání pikniků v přírodě, kempování, vše spojeno s notným popíjením alkoholu. Známé jsou tím zejména ostrovy Vestmannaeyjar, kam se sjíždí na víkend mládež z celého Islandu, kempuje a oslavuje.
  • Druhý víkend v srpnu – Gay pride – původně průvod homosexuální menšiny městem spojený s koncerty a dalšími pouličními akcemi je skutečně velkou barevnou zábavou. Dnes se do průvodu přidávají všichni bez rozdílu sexuální orientace a společně oslavují den a vytvářejí velkou show.
  • Třetí víkend v srpnu – Menningarnótt (reykjavícká noc kultury) – po celý víkend se po městě konají koncerty jak venku na ulici, tak uvnitř barů nebo kaváren, organizované nebo spontánní. Lidé se setkávají ve městě, někteří doma pořádají den otevřených dveří a zvou kolemjdoucí na kakao a koláč nebo palačinky. Oficiální oslavy končí velkým ohňostrojem v reykjavíckém přístavu a následně se pokračuje pitím po barech až do rána.
  • Sobota po 21. říjnu – první zimní den (Fyrsti vetrardagur) – protipól prvního letního dne. Žádné velké oslavy na příchod zimy se nekonají, vzhledem k počasí a k tomu, že světla ubývá, lidé tráví více času uvnitř. Některé restaurace dokonce nabízejí speciální „zimní“ menu.
  • 1. prosinec – Den nezávislosti – na tento den v roce 1918 Island oficiálně získal nezávislost na Dánsku. Děti mají školní volno, ale pracující pracují a tak příliš neoslavují.
  • 21. prosince - nejkratší den – v Reykjavíku slunce vychází v 11:22, zapadá v 15:30. Žádná zvláštní oslava se nekoná, jen se zvyšuje předvánoční shon. Radovat se z toho, že dny se začínají prodlužovat, je v této chvíli ještě předčasné, protože zima bude ještě dlouhá. V době před Vánoci se v mnoha firmách konají vánoční večírky. Způsob oslav je různý od firmy k firmě – někteří jdou na společnou večeři do restaurace, někde se koná večírek přímo na pracovišti. Po většinou se hodně pije a jedí tradiční vánoční pokrmy, jako jsou sledi naložení ve všech možných omáčkách.
  • 23. prosince - den oslav svatého Þorláka (Þorláksmessa) – oslavy jednoho z původních islandských světců. Byl biskupem na Skálholtu a zemřel 23. prosince 1193. Finišují přípravy na Vánoce, obchody jsou otevřeny do 11 večer, ale pak je zavřeno až do 27. prosince.
  • 24. prosince - Vánoce (Jól) – probíhají podobně jako u nás – lidé se scházejí u večeře, rozdávají si dárky a poté jdou do kostela na mši. Přes den není běžné chodit na procházku nebo například na hřbitov zapálit svíčky. Všude včetně kaváren a restaurací je zavřeno a Reykjavík vypadá jak vylidněný.
  • 25. prosince – Vánoce – den, kdy je zvykem navštěvovat příbuzné a známé a hodně jíst a pít ;)
  • 31. prosince - Silvestr (Gamlárskvöld) aneb starý večer – oslavy podobné jak u nás – konají se různé večírky a spousta ohňostrojů. Islanďané nakoupí výbušné zásoby během Vánoc a samozřejmě je musí vyzkoušet, takže se většinou začíná už 28. prosince...

Další akce a festivaly

V průběhu celého roku se navíc koná spousta různých festivalů – pro představu zmíním alespoň některé a ty reykjavícké. Název většinou odkazuje i k tématům, na které je představený festival zaměřený. Podrobnější informace (v angličtině) jsou k nalezení na webových stránkách jednotlivých akcí. Na webu Visit Reykjavik najdete informace o pravidelných festivalech v Reykjavíku.

  • Únor: muzejní noc, food and fun festival
  • Květen: reykjavícký art festival
  • Červen: třetí týden – vikinský festival
  • Srpen: třetí víkend v srpnu – reykjavícký maraton
  • Září: reykjavícký filmový festival, reykjavícký jazzový festival
  • Říjen: Iceland Airwaves – velký hudební festival v Reykjavíku

Autorkou textu je Blanka Pöschlová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Leťte na Island v dobré partě