Základní informace o Maltě

Oficiální název

Republika Malta (anglicky Republic of Malta, maltsky Republika Ta`Malta)

Hlavní město

Valletta

Rozloha

316 km2 (patří k nejmenším evropským zemím, pro srovnání např. Andorra je o polovinu větší, Lichtenštejnsko dvakrát menší)

Státní zřízení

republika, parlamentní demokracie

Administrativní členění

Žádné vyšší samosprávné jednotky neexistují. Malta se dělí do 68 lokálních výborů (local councils), které přímo podléhají centrální vládě.

Podnebí

Subtropické (středomořské) klima přináší horká suchá léta a mírné deštivé zimy. Existují v podstatě jen dvě sezónní období, což dělá v době sucha Maltu atraktivní pro turisty. Na jaře však mohou silné větry způsobit pocit většího chladu.

Reliéf

Malta je souostroví tvořené ostrovy Malta (246 km2), Gozo (67 km2), Comino (3 km2) a několika neobydlenými skalisky (Cominotto, Filfla, ostrovy sv. Pavla). Četné zálivy podél pobřeží tvoří ideální přírodní přístavy. Krajina je většinou nížinná, případně zahrnuje nízké kopce s terasovitými poli. Půda je tvořená vápencem, vyskytují se zde i krasové jevy a jeskyně. Pobřeží je částečně skalnaté s útesy. Souostroví leží 93 km jižně od Sicílie, 288 km východně od Tuniska a 300 km severně od Libye.

Nejvyšší hora

Ta'Dmejrek (253 m)

Nejnižší bod

Středozemní moře (0 m)

Největší řeky

Na Maltě nejsou žádné stálé potoky a řeky, navíc prakticky žádná povrchová voda. Na světě patří k vůbec nejchudším zemím na vodu. Hlavním zdrojem pitné vody je podzemní voda a odsolená mořská voda.

Jezera

Neexistují.

Obyvatelstvo

Žije zde 515 tisíc obyvatel, což dělá z Malty jednu z nejhustěji zalidněných zemí světa (1282 lidí na km2, před Maltou už jsou v tomto ohledu pouze Monako, Singapur, Gibraltar, Vatikán a Bahrajn). Plných 92 % obyvatel žije ve městech. Charakteristická je vysoká pravděpodobnost dožití. V důsledku emigrace žijí Malťané také v řadě jiných zemí, zejména v Austrálii, dále ve Velké Británii, Kanadě, USA a jinde. Malta má vůbec nejnižší míru gramotnosti v Evropě (92,8 %).

Etnické složení

Drtivou většinu obyvatel tvoří Malťané (asi 97 %). Největší menšinou jsou Britové, kteří často odchází žít na Maltu v důchodovém věku. Roste počet muslimů ze severní Afriky.

Náboženství

Římskokatolické vyznání je státní náboženstvím, k němuž se hlásí plných 98 % obyvatel. Zároveň je garantována svoboda vyznání a žijí tu malé komunity muslimů, Židů a protestantů (většinou Britů). Země patřila k prvním baštám křesťanstvím, když zde v roce 70 n. l. ztroskotal a kázal svatý Pavel, a dodnes patří k nejkatoličtějším zemím světa. Malta je jedinou zemí Evropy, v níž nejsou povoleny rozvody. Zakázány jsou také potraty. Kostely pravidelně navštěvuje většina obyvatel. Před přijetím jednotné evropské měny se zde dokonce vážně diskutovalo o možnosti, že by na maltské jednoeurové minci byl obraz Ježíše křtěného Janem Křtitelem (nakonec zvítězila varianta s maltézským křížem).

Jazyk

Oficiálními jazyky jsou maltština a také angličtina, která je dědictvím dlouholeté koloniální nadvlády Velké Británie. Téměř všichni obyvatelé mluví maltsky, cca 88 % lidí anglicky. 66 % lidí hovoří také italsky. Italština zde byla až do třicátých let oficiálním jazykem, dnes jí však paradoxně ovládá mnohem více lidí než tehdy. Dodnes je povinným cizím jazykem ve školách. Maltština patří jako jediný evropský jazyk mezi semitské jazyky, podobně jako např. arabština či hebrejština. Více než polovina její slovní zásoby však dnes pochází ze sicilštiny nebo italštiny, asi 20 % slov z angličtiny. Malta je multilingvní země, takže např. televizní i rozhlasové vysílání probíhá jak v maltštině, tak angličtině, a lidé navíc přijímají i signál italských stanic. Noviny vycházejí rovnoměrně v angličtině i maltštině, většina internetových stránek je však psaná v angličtině.

Města

San Pawl Il-Baħar (29 tisíc), Birkirkara (24 tisíc), Sliema (23 tisíc), Mosta (21 tisíc), Qormi (17 tisíc), Żabbar (15tisíc). Hlavní město Valletta má pouze 6 tisíc obyvatel. Toto číslo však nehraje velkou roli, protože města kolem Valletty a Sliemy tvoří jednu velkou aglomeraci, v níž žije většina obyvatel souostroví.

Vlajka

Maltskou vlajku tvoří dva svislé pruhy, bílý v žerďové části a červený ve vlající části. Barvy přejaté z maltského erbu podle legendy zavedl už hrabě Roger, normanský vládce Sicílie, jehož zástavu tvořily bílé a červené čtverce. V levém horním rohu, v bílé části vlajky, se nachází červeně lemovaný kříž sv. Jiřího. Kříž udělil ostrovanům britský král Jiří VI. v roce 1942 za hrdinnou obranu ostrova za druhé světové války. Malta byla tehdy britskou kolonií a byla vytrvale bombardována německými a italskými vojsk (tzv. bitva o Maltu). Na kříži je zobrazen svatý Jiří na koni, kolem něj je napsáno „for gallantry“ (za statečnost). Současná podoba vlajky byla přijata v roce 1964, když Malta získala nezávislost.

Geografické informace o dalších zemích