Základní informace o Irsku
Oficiální název
Irská republika (anglicky Republic of Ireland, irsky Poblacht na hÉireann). Zkrácený název země Irsko je v angličtině Ireland, v irštině Éire.
Hlavní město
Dublin (irsky Baile Átha Cliath)
Rozloha
Rozloha Irské republiky činí 70 273 km², je tedy o málo menší než rozloha České republiky (cca 79 tisíc km²). Celý ostrov (včetně Severního Irska) má rozlohu 84 421 km², tedy už o něco větší než rozloha ČR.
Státní zřízení
parlamentní republika
Administrativní členění
Irsko se tradičně dělilo do pěti provincií (Connacht, Leinster, Munster, Meath a Ulster) a do 32 hrabství. Provincie Meath už neexistuje, takže zůstaly čtyři historické provincie. Šest z devíti hrabství Ulsteru je součástí Severního Irska, a tedy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zbylých 26 hrabství (angl. „county“) nyní tvoří Irskou republiku. Patří k nim Carlow, Cavan, Clare, Cork, Donegal, Dublin, Galway, Kerry, Kildare, Kilkenny, Laois, Leitrim, Limerick, Longford, Louth, Mayo, Meath, Monaghan, Offaly, Roscommon, Sligo, Tipperary, Waterford, Westmeath, Wexford, Wicklow. Zvláštní správu mají tři města: Dublin, Cork a Galway. Hrabství Dublin se dále dělí na Dún Laoghaire–Rathdown, Fingal a South Dublin, celkem tedy existuje 31 samosprávných jednotek.
Podnebí
Podnebí v Irsku je silně ovlivněno Atlantským oceánem a teplým Golfským proudem. Převládají jihozápadní větry od Atlantického oceánu, což má za následek mírné oceánské klima, které je zde relativně teplé, alespoň ve srovnání s jinými oblastmi ležícími v podobné zeměpisné šířce (např. Newfoundland v Kanadě). V létě tu nebývají horka (maximální teplota 25 °C) a v zimě jen málokdy mrzne (teplota –3 °C se považuje za extrémní). Moře v okolí Irska tedy nikdy nezamrzá.
Klima je celkově vlhké a více než polovinu času je zataženo. Množství srážek je ovlivněno vzdáleností od Atlantiku, tudíž klesá od západu na východ. Např. ostrov Valentia při západním pobřeží má dvojnásobný počet srážek oproti Dublinu. Severozápadní pobřeží je velmi větrné a má velký potenciál pro výrobu větrné energie. Ostrov si vysloužil přezdívku smaragdový ostrov nebo zelený ostrov díky své bujné vegetaci, za kterou vděčí právě mírnému klimatu a častému jemnému dešti.
Reliéf
Irsko je ostrov oddělený na východě Irským mořem od Velké Británie a na jihu Keltským mořem od pevninské Evropy. Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména v centrálních oblastech. Hory se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšší pohoří Macgillycuddy´s Reeks na jihozápadě země je pískovcové a vytvořené ledovcem. Mezi další významná pohoří patří např. Wicklow Mountains na východě, Glens of Antrim v Severním Irsku.
Pobřeží je zejména na západě velmi členité, s mnoha zálivy, poloostrovy a útesy. U západního pobřeží se nachází řada menších ostrovů a souostroví. Největší z nich je ostrov Achill na severozápadě (spojený s pevninou mostem), dále Aranské ostrovy s převážně irsky hovořícími obyvateli a ostrov Valentia rovněž spojený mostem s pevninou. Nejvyšší útes Croaghaun na ostrově Achill je až 688 m vysoký, nejznámější útesy na pevnině Cliffs of Moher pak přesahují výšku 200 metrů.
Ve středověku byl ostrov z velké části pokrytý lesy, dnes je jednou z nejméně zalesněných oblastí Evropy – lesy tvoří jen něco kolem 10 % rozlohy a většinou se jedná o vysazené monokultury. Podíl původních lesů na rozloze činí jen 2 %, což je třetí nejnižší podíl v Evropě po Islandu a Maltě. Zhruba 12 000 km2 v Irsku pokrývají rašeliniště (cca 17 % rozlohy země, dříve to bylo ještě více). Největším rašeliništěm je Bog of Allen v centrální části země. Úrodnou půdu ve východní a centrální části střídá chudá a kamenitá půda na západě, oblast Burrenu je přímo symbolem nehostinnosti.
Nejvyšší hora
Nejvyšší vrchol Carrauntoohil (irsky Carrán Tuathail) dosahuje výšky 1 039 m n. m. a leží v pohoří MacGillycuddy´s Reeks na jihozápadě Irska.
Nejnižší bod
Atlantský oceán (0 m)
Největší řeky
Nejdelší řekou nejen Irska, ale i celých Britských ostrovů je 360 km dlouhá řeka Shannon. Pramení v pohoří Cuilcagh Mountains v hrabství Cavan na severu Irské republiky a protéká středem ostrova až k širokému ústí západně od města Limerick, kde se vlévá do Atlantského oceánu. Ústí řeky Shannon je protáhlé a nálevkovité – tomuto typu ústí se říká estuár, tzv. Shannon Estuary je dlouhý 102 km.
Druhou nejdelší řekou s délkou 191 km je řeka Barrow, která ústí do Keltského moře. Dalšími významnějšími řekami jsou Liffey (ústí do moře v Dublinu), Lee (protéká městem Cork), Blackwater, Boyne či Slaney. Ostrov je protkán množstvím menších potoků a říček.
Jezera
Největším jezerem celého ostrova (a dokonce celých Britských ostrovů) je s rozlohou 383 km2 Lough Neagh v Severním Irsku. Největší jezero v Irské republice (a druhé největší na celém ostrově) je Lough Corrib na západě země u města Galway, se kterým je spojeno řekou Corrib. Na toku řeky Shannon se nacházejí tři velká jezera, ve směru po proudu jsou to Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg (které je z nich největší).
Obyvatelstvo
V Irské republice žije 5,4 milionu obyvatel, což je číslo srovnatelné např. s populací Norska, Finska či Slovenska. Obyvatelstvo se koncentruje především ve východní polovině ostrova, na západě je hustota populace výrazně nižší kvůli horskému terénu, méně úrodné půdě a horší infrastruktuře. Irská republika má jednu z nejvyšších porodností v Evropě a naopak nízkou míru úmrtnosti. Dlouhodobě se řadí na první místa v žebříčku ročního přírůstku obyvatelstva v rámci zemí Evropské unie, k čemuž však přispívá také imigrace. Má též nejmladší obyvatelstvo ze všech zemí EU.
Zajímavostí je, že v zahraničí žije mnohonásobně více lidí irského původu než v samotném Irsku. Maximální odhady mluví až o 80 milionech Irů po celém světě. Je to důsledek masové emigrace, která začala v polovině 19. století v souvislosti s několika hladomory na přelidněném ostrově. Nejchudší migranti odcházeli do sousední Velké Británie, především do Liverpoolu. Ti, kteří si to mohli dovolit, odcházeli hlavně do USA, ale týkalo se to i mnoha dalších zemí. Migrace pokračovala v menší míře až do počátku 90. let 20. století, kdy se Irsko začalo ekonomicky velmi rychle rozvíjet a stalo se „keltským tygrem“.
Nejvíce lidí, kteří mají minimálně částečně irský původ, žije ve Spojených státech amerických (cca 33 milionů, tedy přibližně desetina populace USA). Ve Velké Británii žije takových lidí přibližně 6 milionů, což se také blíží desetině celkového počtu obyvatel. V Kanadě se hlásí k irskému původu asi 4,5 milionu lidí (to je dokonce více než 10 % populace) a téměř 2,5 milionu takových lidí žije v Austrálii (téměř desetina populace). V Jižní Americe je suverénně největší irská komunita v Argentině (500 000 až 1 milion), výrazně menší se nacházejí v Chile, Uruguayi, Brazílii či Mexiku. Potomci Irů žijí i na Novém Zélandu, v Jihoafrické republice, na karibských ostrovech (především na Jamajce a Barbadosu) či v kontinentální Evropě (ve Španělsku, Francii či Německu).
Etnické složení
Většinu obyvatel tvoří domorodí Irové (cca 76 %). Přibližně 0,6 % tvoří irská kočovná menšina Irish travellers s vlastním jazykem. Největšími národnostními menšinami jsou Poláci (1,8 %), Britové (1,6 %), Indové (0,9 %), Rumuni (0,8 %), Litevci (0,6 %), Brazilci (0,5 %), Lotyši (0,5 %), Italové (0,4 %), Ukrajinci (0,3 %), Španělé (0,3 %), Francouzi (0,3 %) a další.
Zatímco až do 90. let 20. století víc lidí ze země odcházelo, než do ní přicházelo, s ekonomickým rozvojem v době, kdy bylo Irsko označováno za keltského tygra, se to rychle změnilo. K hlavním příčinám imigrace z posledních desetiletí se tedy řadí především silná ekonomika, nedostatek pracovních sil, přístupnost pracovního trhu pro občany EU, angličtina jako oficiální jazyk, relativně příznivé imigrační zákony, nyní už i multikulturní prostředí (hlavně v Dublinu) a pro studenty také kvalitní vzdělávací instituce s angličtinou jako vyučovacím jazykem. Také někteří Irové, kteří dříve emigrovali, se rozhodli vrátit do vlasti.
Náboženství
Přesvědčivá většina obyvatel jsou křesťané, přičemž 69 % obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi. Z protestantských církví má se 2,5 % nejvyšší podíl anglikánská Irská církev (Church of Ireland), dále jsou zastoupeni presbyteriáni, metodisté a další.
Především díky imigraci roste podíl pravoslavné církve (cca 2 %), islámu (1,6 %), hinduismu (0,7 %) a buddhismu. Tisíce lidí se také hlásí k novopohanským náboženským hnutím, která souvisí s keltskou spiritualitou.
Jazyk
Úředními jazyky jsou irština a angličtina. Status prvního oficiálního jazyka má irština (irská gaelština), jednoznačně nejpoužívanějším jazykem je však angličtina. Irština je jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny blízce příbuzný skotské gaelštině. Po celé zemi je většina nápisů uvedena dvojjazyčně.
Irsky mluvící obyvatelé se soustřeďují především v izolovaných oblastech zvaných Gaeltacht, které leží západně od města Galway a na přilehlých Aranských ostrovech (tedy na západním pobřeží). V Gaeltachtech jsou nápisy pouze v irštině, která tu je (alespoň teoreticky) hlavním jazykem pro komunikaci. Podle statistik užívá irštinu v každodenním životě cca 72 tisíc lidí, z toho 20 tisíc v oblastech Gaeltacht a dalších 52 tisíc mimo tyto oblasti. Snahy oživit irštinu jako široce rozšířený a běžně používaný jazyk se setkaly jen s omezeným úspěchem, protože jen menšina obyvatel mluví irsky plynně nebo alespoň používá jazyk pasivně, např. poslouchá televizní či rozhlasové vysílání v irštině. Teprve v roce 2007, tedy po více než třech desetiletích od vstupu Irska do EU v roce 1973, se irština stala také jedním z úředních jazyků Evropské Unie. Necelých 40 % obyvatel Irska v průzkumech udává, že do určité míry hovoří irsky.
Veřejnému životu od 19. století zcela dominuje angličtina, kterou sem přinesli Anglo-Normané ve 12. století. Souhrn dialektů používaných na ostrově se nazývá Hiberno-English (nebo též irská angličtina), angličtina je zde ovlivněná irštinou.
Dalším existujícím jazykem je Ulster Scots (ulsterská skotština), jazyk pocházející ze skotské Vysočiny a během kolonizace ostrova částečně rozšířený v Irsku, zejména v hrabství Donegal a v Severním Irsku.
Kočovná komunita Irish Travellers potom mluví jazykem shelta, který je založen na kombinaci angličtiny a irštiny. Jedná se o „tajný“ jazyk, který mluvčí nechtějí sdílet s lidmi mimo komunitu.
Města
Dublin (593 tisíc, včetně aglomerace 1,3 milionu obyvatel), Cork (222 tisíc), Limerick (102 tisíc), Galway (86 tisíc), Waterford (60 tisíc), Drogheda (44 tisíc), Dundalk (43 tisíc).
Vlajka
Irská vlajka je tvořena třemi svislými pruhy v zelené, bílé a oranžové barvě. Zelená je barva gaelských (keltských) tradic Irska, oranžová je barva příznivců protestantského anglického krále Viléma III. Oranžského, který zvítězil v bitvě u řeky Boyne v roce 1690 nad katolickou armádou Jakuba II. Zjednodušeně zelená symbolizuje katolickou většinu, oranžová je barva protestantů a bílá je symbolem míru mezi oběma skupinami.
Trikolóra byla pravděpodobně poprvé použita v roce 1848, když ji skupina francouzských sympatizantek s irským bojem za svobodu poslala Thomasi F. Meagerovi, leaderovi hnutí Mladé Irsko. Podle jiné teorie inspirovala Meagera trikolóra Newfoundlandu, odkud pocházel jeho otec. Po revolučním roce byla vlajka používána zřídka (užívala se spíše starší zelená vlajka se symbolem harfy). Teprve při Velikonočním povstání proti Britům v roce 1916, kdy byla vztyčena na hlavním poštovním úřadu v Dublinu, se stala národní vlajkou. To pak bylo oficiálně potvrzeno při vzniku Svobodného irského státu v roce 1922.
Vlajku někdy používají také katoličtí obyvatelé Severního Irska, aby tak vyjádřili svoji podporu sjednocení s Irskou republikou. Vlajka je velmi podobná vlajce Pobřeží slonoviny, která má však opačně položený zelený a oranžový pruh a také je kratší (irská vlajka má mít správně poměr 2:1).