Základní informace o Bělorusku

Oficiální název

Běloruská republika (bělorusky Рэспублiка Беларусь, rusky Республика Беларусь)

Hlavní město

Minsk

Rozloha

207 595 km2, což je o málo menší rozloha než jakou má např. Velká Británie (245 tisíc) nebo Rumunsko (237 tisíc).

Státní zřízení

Bělorusko je prezidentská republika, ve skutečnosti se jedná o diktaturu.

Administrativní členění

Bělorusko se dělí na šest oblastí, jejichž název vždy odpovídá názvu jejich hlavního města – Brest, Gomel, Grodno, Mogilev, Minsk a Vitebsk. Oblasti se dále dělí na okresy (rajóny), kterých je celkem 118. Hlavní město Minsk má zvláštní status.

Reliéf

Území Běloruska je převážně nížinné, v jižní části rovinaté a močálovité, na severu zvlněné v pahorkatinu ledovcových nánosů (tzv. morény) s mnoha jezery. Charakteristickým znakem běloruské krajiny jsou lesy, které tvoří cca 39 % rozlohy. Na severu země převládají borovice a jiné jehličnany, na jihu se vyskytují převážně listnaté lesy. Část z těchto lesů tvoří zbytky pralesa, který původně pokrýval celou Střední Evropu – nejznámější je Bělověžský prales, který leží na západě země a Bělorusko ho sdílí s Polskem. Lesy mají velký hospodářský význam (těžba dřeva) a tvoří přirozené prostředí pro bohatou faunu a flóru. Oblíbené je v Bělorusku také sbírání hub a lesních plodů a samozřejmě se lesy využívají také k rekreaci.

Nejvyšší hora

Dzjaržynskaja hara (345 m n. m.) leží na západ od Minsku v Běloruských vrších (Běloruské pahorkatině), což je pahorkatina v rámci Východoevropské roviny. Hora se jmenuje podle bolševika Felixe Dzeržinského, zakladatele ruské tajné policie Čeka (předchůdkyně NKVD a KGB), který je všeobecně považován za jednoho ze strůjců bolševických masových vražd během ruské občanské války.

Nejnižší bod

Řeka Němen v Grodněnské oblasti (90 m n. m.).

Podnebí

Podnebí je mírné, slabě kontinentální, s chladnými zimami a relativně teplými vlhkými léty. Průměrné lednové teploty na jihozápadě (Brestská oblast) se pohybují kolem –4 °C, na severovýchodě (Vitebská oblast) kolem –8 °C, v červenci činí průměrná teplota cca 18 °C.

Největší řeky

K nejvýznamnějším řekám, které tečou na západ do Baltského moře, se řadí NěmenZápadní Dvina. Němen pokračuje z běloruského území do Litvy, Západní Dvina do Lotyšska. Na jih do Černého moře míří řeka Dněpr, do níž se na běloruském území vlévají další významné řeky, především Berezina, SožPripjať. Zejména široké povodí řeky Pripjať je močálovité, tento region se označuje termínem Polesí.

Jezera

Na území Běloruska se nachází téměř 11 tisíc jezer, jejichž existence je převážně důsledkem někdejší činnosti ledovců. Největší koncentrace jezer je na severu a severozápadě Běloruska, hovoří se zde o běloruské jezerní oblasti (Běloruské pojezeří). Největší jezero v zemi se jmenuje Narač a má rozlohu cca 80 km².

Obyvatelstvo

V zemi žije cca 9,4 milionu obyvatel, což je jen o málo méně než v České republice nebo např. v Maďarsku. Ještě koncem 90. let přesahovala populace Běloruska 10 milionů, od té doby však počet obyvatel převážně klesá, porodnost se zde řadí k nejnižším na světě. Vzhledem k tomu, že rozloha Běloruska je více než 2,5krát větší než rozloha České republiky, je zde hustota obyvatel výrazně nižší. 78 % obyvatel žije ve městech.

Podobně jako v Rusku je v Bělorusku veliký rozdíl v pravděpodobnosti dožití mezi muži a ženami – u mužů je to přibližně 68 let, u žen je to 79 let. Zatímco při narození připadá na 100 narozených dívek asi 106 narozených chlapců, ve věku nad 65 let už připadá pouze 46 mužů na 100 žen!

Odhaduje se, že cca 3 až 3,5 milionu Bělorusů žije v zahraničí, zejména ve Spojených státech (kde žije cca 800 tisíc Bělorusů), v Rusku (rovněž cca 800 tisíc), na Ukrajině (275 tisíc), v Polsku (47 tisíc) a v pobaltských zemích (v Lotyšsku 70 tisíc, v Litvě 36 tisíc). Tyto počty zahrnují jednak ekonomické migranty z konce 19. a začátku 20. století, dále z doby druhé světové války a doby po rozpadu SSSR v 90. letech, jednak Bělorusy, kteří se přestěhovali do jiných svazových republik za časů Sovětského svazu. Další skupinou jsou menšiny blízko za hranicemi v sousedním Polsku, Litvě i Rusku. Ve 20. a 30. letech 20. století (za první republiky) byla významným centrem běloruské diaspory také Praha, sídlila u nás dokonce běloruská exilová vláda, takže dva její prezidenti jsou pohřbeni na pražském hřbitově na Olšanech.

Etnické složení

83,7 % obyvatel tvoří Bělorusové, 8,3 % Rusové, 3,1 % Poláci a 1,7 % Ukrajinci. Židé představují dnes pouze přibližně 0,1 % populace, přitom Bělorusko bývalo až do druhé světové války celoevropsky významným centrem Židů, kteří zde tvořili cca 10 % populace (ve městech dokonce 50 až 60 %). V důsledku holocaustu, deportací a emigrace dnes zůstala jen malá židovská menšina.

Náboženství

Zhruba 59 % obyvatel se považuje za věřící. Celkem 48 % lidí se hlásí k pravoslavné církvi, která spadá pod moskevský patriarchát. Část z pravoslavných křesťanů jsou tzv. starověrci, kteří nikdy nepřijali církevní reformy provedené patriarchou Nikonem v 17. století. 7 % tvoří katolíci (Bělorusové žijící v západních regionech – zejména v Grodněnském, které byly historicky pod vlivem katolického Polska a Litvy, a dále etnické menšiny Poláků a Litevců). Existují i početně mnohem méně významné menšiny protestantů (hlavně z řad etnických Němců), uniatů, muslimů (např. z řad tatarské menšiny) a judaistů. V zemi se vyskytují i skupiny vyznávající novopohanské náboženství.

Jazyk

Bělorusko má dva oficiální jazyky – běloruštinu a ruštinu, v obou jazycích se používá azbuka. Po získání nezávislosti Běloruska se stala oficiálním jazykem pouze běloruština, prezident Lukašenko však v roce 1995 (rok po svém nástupu do funkce) zorganizoval kontroverzní referendum, v němž obyvatelé rozhodli o statusu ruštiny jako druhého oficiálního jazyka. Ačkoliv více lidí udává jako svůj mateřský jazyk běloruštinu než ruštinu, téměř ve všech oblastech veřejného i soukromého života se používá mnohem víc ruština – zhruba 70 % obyvatel hovoří rusky, přibližně 23 % obyvatel bělorusky. Menšiny hovoří také polsky, ukrajinsky a židovským jazykem jidiš.

Města

Minsk (1,99 milionu obyvatel), Gomel (536 tisíc), Mogilev (383 tisíc), Vitebsk (378 tisíc), Grodno (373 tisíc), Brest (351 tisíc), Babrujsk (217 tisíc).

Vlajka

Státní vlajka je tvořena dvěma horizontálními pruhy – širším horním červeným (zabírá dvě třetiny) a užším dolním zeleným (zabírá třetinu), v levé (žerďové) části je navíc svislý pruh s červeno-bílým ornamentem. Bělorusové schválili současnou podobu vlajky v referendu v roce 1995. Jedná se o modifikaci vlajky používané Běloruskou sovětskou socialistickou republikou v časech Sovětského svazu, když byly odstraněny komunistické symboly (srp a kladivo) a pozměněn ornament v levé části vlajky. Ornament v žerďové části vlajky je dílem lidové tvořivosti, navrhla jej v roce 1917 venkovanka Matrona Markevič jako výšivku na tkaninu, která se tradičně používala k rituálním účelům, např. při mších, pohřbech nebo třeba při podávání chleba a soli hostovi.

Stávající vlajka nahradila bílo-červeno-bílou vlajku, která se používala v době krátké nezávislosti Běloruska v letech 1918–19 a poté znovu v letech 1991–95. Vláda prezidenta Lukašenka používání této vlajky zakázala, kvůli jejímu údajnému spojení s kolaborací s nacisty za druhé světové války. Nicméně opoziční skupiny v Bělorusku stále bílo-červeno-bílou vlajku používají při svých protestech proti režimu a stejně tak jí zůstává věrná běloruská diaspora v zahraničí.

Geografické informace o dalších zemích

Související informace