Základní informace o Bosně a Hercegovině

Oficiální název

Bosna a Hercegovina (srbsky, chorvatsky a bosensky Bosna i Hercegovina)

Hlavní město

Sarajevo

Rozloha

51 197 km2, což je srovnatelné např. s rozlohou Slovenska (cca 49 tisíc) nebo Chorvatska (cca 57 tisíc).

Státní zřízení

Bosna a Hercegovina je federativní republika. Na základě mírových dohod podepsaných v americkém Daytonu v roce 1995 jde o federaci tvořenou dvěma jednotkami: 51 % území zaujímá Federace Bosny a Hercegoviny (Federacija Bosna i Hercegovina) ovládaná Bosňáky (muslimy) a Chorvaty, 49 % rozlohy tvoří Republika srbská (Republika Srpska) ovládaná bosenskými Srby.

Kromě toho existuje mezinárodně kontrolovaná zvláštní enkláva kolem města Brčko vytvořená v roce 2010 z území obou částí federace. Při volbách si voliči v Brčku mohou vybrat, zda se zúčastní voleb do orgánů Federace Bosny a Hercegoviny nebo do orgánů Republiky srbské.

Administrativní členění

Bosnu a Hercegovinu tvoří dvě jednotky: Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská. Federace se dělí na 10 kantonů s širokou mírou samosprávy. Republika srbská se na kantony nedělí, základními správními jednotkami jsou zde opštiny (općiny, které odpovídají našim obcím) a k nim přistupují ještě dvě města – Banja Luka a Východní Sarajevo. Distrikt Brčko, který je pod mezinárodní kontrolou, ale pod suverenitou státu Bosna a Hercegovina, leží na severovýchodě Bosny.

Administrativní členění neodpovídá přirozeným přírodním hranicím, ale spíše etnickému rozdělení země. Je výsledkem složitého politického jednání po válce z první poloviny 90. let. Daytonská dohoda tehdy dokázala zastavit válku, dnes však přináší příliš mnoho byrokracie a téměř nikdo není se současným stavem spokojen. Bosňáci by chtěli zrušit jak Federaci, tak Republiku srbskou a vytvořit jednotný centralizovaný stát. Srbové tuto myšlenku zcela odmítají a někteří naopak doufají v odtržení od Bosny a Hercegoviny a následné připojení k Srbsku (podobně jako se Kosovo odtrhlo od Srbska). Chorvati vnímají současnou situaci jako diskriminační a chtějí buď vytvořit jednotný centralizovaný stát, nebo vytvořit třetí jednotku.

Dva historické regiony, z nichž se skládá název státu, tedy Bosna (cca 41 tisíc km²) a Hercegovina (cca 10 tisíc km²), nejsou od sebe žádnou viditelnou hranicí odděleny. Vymezení těchto regionů odpovídá spíše povodí řek. Zatímco vodstvo Bosny je odváděno do Černého moře, vodstvo Hercegoviny míří na jih do Jaderského moře.

Reliéf

Bosna a Hercegovina je velice rozmanitý stát s krásnou přírodou. Většina území je hornatá, protože zemí prochází vápencová Dinárská horská soustava, která se táhne od severozápadního Chorvatska až k severní Albánii. Některé z jejích nejvyšších a nejdivočejších hor leží na území Hercegoviny a kdysi poskytovaly azyl Ilyrům před Římany a později Slovanům před Turky. Výška horských pásem vzrůstá od západu k východu (mj. pohoří Dinara, Prenj, Bjelašnica, Zelengora a nejvyšší Maglić). Jde převážně o vápencová krasová pohoří, která vytváří množství jeskyní, kaňonů a ponorných řek.

Sever Bosny (na jih od hraniční řeky Sávy) je tvořen nížinou – tzv. Posáví (Posavina), severovýchod se geograficky řadí k úrodné Panonské pánvi.

Přístup k Jaderskému moři má Bosna a Hercegovina jen úzkým proužkem země u města Neum (cca 20 km dlouhé pobřeží).

Nejvyšší hora

Hora Maglić (2 386 m) leží v národním parku Sutjeska u východních hranic s Černou Horou.

Nejnižší bod

Jaderské moře (0 m)

Podnebí

Na pobřeží je klima středomořské, panují tam teplá, slunečná a suchá léta a mírné zimy. Západní Hercegovina bývá někdy díky vysokému počtu slunečních dní nazývána balkánskou Kalifornií, často také trpí suchem. V Hercegovině se objevují dva typy větrů – bura vanoucí z pevniny směrem k moři a jugo přicházející v pobřežních oblastech od jihu.

Na sever od pásma hor je podnebí mírné kontinentální, teplotní rozdíly mezi létem a zimou jsou větší. V horách je pak drsnější mírné klima.

Největší řeky

Nejvýznamnější řekou Bosny a Hercegoviny je Sáva, která tvoří severní hranici s Chorvatskem, resp. chorvatskou Slavonií. K jejím největším přítokům patří řeky Una, Vrbas, Bosna (která dala název celé zemi) a Drina (ta tvoří východní hranici země se Srbskem). Do Driny se vlévají řeky Tara, Piva a Sutjeska, přičemž Tara a Piva tvoří v sousední Černé Hoře krásné a hluboké kaňony. Sáva odvodňuje rozsáhlé území do Dunaje, a tedy do Černého moře.

Na jihu v Hercegovině protéká mj. městem Mostar řeka Neretva, která vytváří velmi úrodné údolí a vlévá se do Jaderského moře. V horách je spousta říček s křišťálově čistou vodou, která je jedním z největších přírodních bohatství Bosny a Hercegoviny. Horské řeky často vytvářejí kaňony a nezvykle mnoho vodopádů.

Jezera

V zemi nejsou žádná rozlehlá jezera, největší je Buško Blato (57 km²), umělé jezero vytvořené regulací vodních toků v údolích Livanjsko a Duvanjsko. Je zde ale poměrně dost menších horských jezer, z nichž největší je horské jezero Blidinje.

Obyvatelstvo

V zemi žije cca 3,8 milionu obyvatel, což je srovnatelné např. s populací Irska nebo Chorvatska. Ještě v roce 1991 obývalo Bosnu 4,4 milionu lidí, výrazný úbytek je následkem krvavé bosenské války.

Odhaduje se, že až dva miliony Bosňanů (všech etnických skupin) žije v zahraničí, zejména v USA, Kanadě, Austrálii a v západní Evropě. Exodus začal už koncem 19. století za vlády Rakouska-Uherska, pokračoval v první polovině 20. století a třetí vlna přišla v důsledku bosenské války v 90. letech 20. století.

Etnické složení

Celkem 96 % obyvatelstva Bosny a Hercegoviny tvoří příslušníci tří hlavních národů, Bosňáci, Chorvati a Srbové. Podle sčítání lidu provedeného v roce 2013 žije v zemi 50,1 % Bosňáků, 30,8 % Srbů a 15,4 % Chorvatů. Republika srbská však tyto údaje zpochybňuje. Největší přirozený přírůstek obyvatel vykazují Bosňáci (muslimové), nejmenší Srbové. K menším národnostním skupinám patří Černohorci, Albánci, Romové a také cca 1 000 Židů. Ve dvou vesnicích na severu země (Nova Ves a Maćino Brdo) žije i několik stovek lidí, kteří se hlásí k české národnosti.

Náboženství

Náboženské složení je velmi podobné etnickému rozdělení. Bosňáci vyznávají většinou islám (51 %), Srbové zpravidla pravoslavnou víru (31 %), Chorvati jsou katolíci (15 %). Ve většině měst Bosny a Hercegoviny se nacházejí jak kostely, tak mešity. Sarajevo je zřejmě jediným evropským městem, které se může pochlubit faktem, že zde stojí ve stejné čtvrti katolický kostel, pravoslavný kostel, mešita i synagoga. Ve středověku existovala zvláštní Bosenská církev se svým vlastním věroučným systémem s prvky pohanství a bez hierarchie obvyklé v katolické církvi, v 15. století však byla potlačena jako kacířská.

Jazyk

Bosenská ústava nespecifikuje žádné úřední jazyky, mluví se zde však třemi jazyky – bosensky, chorvatskysrbsky. Názvy jazyků jsou pro obyvatele a jejich národní cítění důležité, ale jazyky jsou si velmi podobné (v časech Jugoslávie se používal jen jeden název – srbochorvatština). Jazyky mají sice téměř totožnou slovní zásobu, jejich zápis je ale odlišný. V Republice srbské se píše azbukou, ve Federaci Bosny a Hercegoviny latinkou. Z cizích jazyků mluví lidé nejčastěji anglicky, ale mnozí umí také německy, protože za bosenských válek v 90. letech často pobývali v Německu.

Města

Sarajevo (hlavní město Federace BaH, 348 tisíc obyvatel, včetně aglomerace více než půl milionu), Banja Luka (hlavní město Republiky srbské, 135 tisíc), Tuzla (FBH, 74 tisíc), Zenica (FBH, 71 tisíc), Mostar (FBH, 60 tisíc), Bijeljina (RS, 41 tisíc), Brčko (RS, 40 tisíc), Bihać (40 tisíc).

Vlajka

Státní vlajka je modrá se žlutým trojúhelníkem a bílými hvězdami. Žlutý rovnoramenný trojúhelník přiléhá jednou odvěsnou k hornímu okraji vlajky. Podél přepony trojúhelníku (směrem k žerďové části vlajky) je sedm celých bílých hvězd a dvě půlhvězdy u horního a dolního okraje vlajky. Vrcholy trojúhelníku mají symbolizovat tři národy Bosny a Hercegoviny – Bosňáky, Chorvaty a Srby. Dále má trojúhelník symbolizovat mapu Bosny, protože její hranice také tvoří zhruba trojúhelník.

Hvězdy symbolizují Evropu a mají být nekonečné, proto nejsou ukončené na horním ani dolním okraji. Barvy vlajky (bílá, modrá a žlutá) jsou většinou spojovány s mírem a neutralitou. Žlutá a modrá také připomínají Evropu, protože je používá Evropská unie i Rada Evropy. Kromě toho byly tyto barvy i historicky spojovány s Bosnou. Současná státní vlajka byla přijata v roce 1998 Úřadem vysokého představitele Bosny a Hercegoviny.

Geografické informace o dalších zemích