Základní informace o Lago di Garda
Oficiální název
Lago di Garda, česky Gardské jezero. Starší latinský název z římských dob je Benacus, ten se dodnes objevuje v názvu některých míst nebo institucí v okolí jezera.
Rozloha a hloubka
Samotné jezero má rozlohu přibližně 370 km², a je tak největším jezerem Itálie. V celých Alpách je třetím největším jezerem po Ženevském a Bodamském jezeře. Leží v nadmořské výšce asi 65 m n. m., je dlouhé zhruba 52 km a široké je až 17 km. Maximální hloubka dosahuje 346 m, průměrná hloubka činí 136 m.
Administrativní členění
Lago di Garda není samostatnou administrativní jednotkou, jde o geografickou a turistickou oblast rozdělenou mezi tři italské regiony. Západní břeh jezera náleží Lombardii, východní břeh regionu Benátsko (Veneto) a severní část patří regionu Tridentsko-Horní Adiže/Jižní Tyrolsko (Trentino-Alto Adige/Südtirol). V Lombardii se konkrétně jedná o provincii Brescia, v Benátsku o provincii Verona a severní část náleží autonomní provincii Trento (Trentino, Tridentstko) v regionu Tridentsko-Horní Adiže.
Podnebí
Podnebí v oblasti Lago di Garda je na severoitalské poměry mimořádně mírné. Jezero leží na rozhraní Alp a Pádské nížiny, ale jeho velká vodní plocha zmírňuje teplotní výkyvy. Zimy jsou proto mírnější než v okolních horských oblastech a léta teplá, ale obvykle snesitelnější než v nížinách jižně od jezera. Severní část jezera je chráněna horami, což přispívá ke vzniku mikroklimatu vhodnému pro středomořskou vegetaci, včetně olivovníků, citrusů, cypřišů, pinií, oleandrů a palem.
Typické jsou pravidelné větry vznikající v důsledku termických rozdílů, tedy rozdílů mezi chladnějším horským vzduchem a teplejším vzduchem nad jižní částí jezera a Pádskou nížinou. Nejznámější je dopolední severní (chladnější) vítr Pelèr a odpolední jižní (teplý) vítr Ora. Právě díky nim je severní část jezera, zejména okolí Rivy del Garda a Torbole, jedním z nejvyhledávanějších míst v Evropě pro windsurfing, kitesurfing a jachting.
Reliéf
Lago di Garda vzniklo působením alpského ledovce během posledních dob ledových. Ledovec sestupující z Alp vyhloubil dlouhou a hlubokou sníženinu, která se po ústupu ledu zaplnila vodou. Díky ledovcovému původu má jezero (podobně jako další severoitalská jezera) typický protáhlý tvar, a to ve směru sever–jih. Severní část je úzká a sevřená mezi strmými horami, takže místy připomíná fjord. Jižní část se naopak výrazně rozšiřuje a přechází do zvlněné krajiny morénových pahorků navršených ledovcem, vinic, olivových hájů a menších měst.
Na východním břehu se zvedá pohoří Monte Baldo s mimořádnou druhovou rozmanitosti rostlin. Na západním břehu se horské svahy prudce svažují k vodě, zejména v úseku mezi Gargnanem, Limone sul Garda a Rivou del Garda. Jižní břeh je podstatně nižší a otevřenější, s poloostrovem Sirmione vybíhajícím hluboko do jezera.
Na jezeře leží pět větších ostrovů a bezpočet malých. Největším ostrovem je Isola del Garda ležící v jihovýchodní části jezera, který je podobně jako některé další ostrovy v soukromém vlastnictví.
Nejvyšší hora
V bezprostředním okolí jezera je nejvýraznějším horským masivem Monte Baldo na východním břehu. Tvoří výrazný vápencový hřbet, který se táhne v délce téměř 40 km mezi východním břehem jezera a údolím řeky Adiže. Nejvyšším vrcholem je Cima Valdritta (2 218 m), kromě toho náleží k masivu ještě několik dalších dvoutisícových vrcholů.
Nejnižší bod
Hladina jezera Lago di Garda, přibližně 65 m n. m.
Největší řeky
Hlavním přítokem je řeka Sarca, která přitéká od severu z Tridentska a vlévá se do jezera u Torbole. Jediným významným odtokem je řeka Mincio, která vytéká z jižní části jezera u Peschiery del Garda a pokračuje směrem k Mantově, kde končí svoji pouť jako přítok Pádu.
Jezera
Lago di Garda patří do soustavy velkých předalpských jezer, kam se řadí také Lago Maggiore, Lago di Como, Lago d’Iseo, Lago di Lugano nebo Lago d’Orta. V okolí se nachází i několik menších jezer, např. Lago di Ledro západně od Rivy del Garda nebo Lago di Tenno severně od jezera. Ta jsou oblíbená pro koupání a výlety, ale svou velikostí se s Lago di Garda nedají srovnávat.
Obyvatelstvo
Oblast kolem jezera je hustěji osídlená především na jihu, kde leží větší města a vede kvalitní dopravní spojení na Veronu, Brescii, Milán i Benátky. Severní část je řidčeji osídlená kvůli horskému terénu, ale turisticky mimořádně významná. Stálých obyvatel v obcích přímo u jezera žije zhruba 190 tisíc, jejich počet však během turistické sezóny mnohonásobně narůstá.
Etnické složení
Většinu obyvatel tvoří Italové. Vzhledem k cestovnímu ruchu a poloze v severní Itálii zde ale žije také řada cizinců, především pracovníků ve službách, gastronomii, hotelnictví a stavebnictví. V některých městech se usazují i obyvatelé z jiných evropských zemí, často kvůli podnikání v turismu nebo si zde zřizují druhé bydlení.
Náboženství
Stejně jako ve většině Itálie převažuje římskokatolické vyznání. V krajině kolem jezera se nachází mnoho kostelů, poutních míst, kaplí a klášterů. Díky imigraci a turismu jsou zde zastoupena i další náboženství, ale v menší míře.
Jazyk
Úředním jazykem je italština. Protože jezero leží na hranici tří regionů, místní dialekty se liší podle jednotlivých břehů. Na západě se uplatňují lombardské vlivy, na východě benátské a na severu tridentské dialekty s historickým vlivem němčiny. V turistických centrech se běžně domluvíte také německy a anglicky. Němčina je velmi rozšířená hlavně díky blízkosti Rakouska, někdejší vládě Habsburků a také díky velkému počtu německy mluvících turistů.
Města
Největším sídlem přímo u jezera je Desenzano del Garda (cca 29 tisíc obyvatel). Dalšími většími městy jsou Riva del Garda (cca 18 tisíc), Arco (cca 18 tisíc, neleží přímo na břehu, ale těsně v zázemí severní části jezera), Peschiera del Garda (cca 11 tisíc), Salò (cca 10 tisíc) a Sirmione (cca 8 tisíc).