Portugalské ostrovy

Madeira - Azorské ostrovy

Madeira

Takzvaná „perla Atlantiku“ leží 1 000 km od portugalského pobřeží, kde ji v roce 1418 omylem objevil João Gonçalves Zarco. Portugalský mořeplavec pravděpodobně mířil do Guineje, ale trochu si s ním pohrála mořská bouře. Dnes se pod názvem Madeira skrývá celé souostroví – kromě stejnojmenného ostrova ještě Porto Santo a několik menších, kvůli nedostatku pitné vody vesměs neobydlených ostrůvků Ilhas Desertas a Ilhas Selvagens.

Madeira získala svůj název od slova „dřevo“, které je přítomno široko daleko, kam oko dohlédne. Konkrétně v podobě lesů a na třetině ostrova také v podobě třetihorního vavřínového pralesa, který je v evropských zeměpisných šířkách skutečný unikát.

Jedním z přízvisek Madeiry je ostrov věčného jara. Je omýván teplým Golfským proudem, proto tu celoročně vládne příjemné klima s teplotami mezi 18 a 25 stupni. Vzduch je vlhký díky oceánu a voňavý po květinách. Noblesní kaly a střapaté strelície si tu jen tak rostou u příkopů, kaktusy a aloe zdobí skalnaté útesy.

Dnes je Madeira obydlena asi 300 000 obyvateli, na Porto Santu jich žije pouhých pět tisíc. Obyvatelstvo se skládá z Portugalců, přistěhovalců z portugalských kolonií a také postarších občanů ze západní Evropy, kteří sem přijeli strávit příjemný, poklidný důchod.

Přílet na Madeiru

První, co uvidíte z Madeiry, je letiště Santa Catarina. Jeho dráha je „proslulá“ tím, že patří mezi nejnebezpečnější na světě. Je to totiž krátká betonová konstrukce stojící kvůli nedostatku prostoru na pilířích ve vodě. Po jejím pokoření zkušeným pilotem si snadno půjčíte auto a „nejtěžším“ momentem příletu je rozhodnutí, zda se vydat nejprve na východ, na sever nebo na západ. ;-) Protože ostrov má na šířku něco přes padesát kilometrů a na délku asi dvacet, snadno ho zvládnete prozkoumat celý.

Vyhlídky a levády

Pobřeží Madeiry je plné okouzlujících vyhlídek. Může to být třeba obří socha Ježíše shlížející na nekonečný tyrkys pod ní, zpoza útesů vykukující pláž s černými oblázky nebo loďkami poseté zátoky rybářských vesniček. Jeden z nejkrásnějších výhledů skýtá druhý nejvyšší útes v Evropě Cabo Girão nebo červené skály nejvýchodnějšího mysu Ponta de São Lourenço.

Vnitrozemí je hornaté, modelované sopečnou činností. Prudké zalesněné svahy jsou protkány dravými říčkami a průzračnými vodopády. Nejvyšší horou je Pico Ruivo (1 862 m n. m.), jejíž vrcholek se ztrácí v oblačných polštářích. Výzvou je náročná stezka mezi ní a horou Pico Arieiro, kde na vás čeká na tisíc schůdků, tunely a chůze po hraně skal, kde se i ti otrlejší radši přidrží lana.

Většina turistických stezek slibuje ale příjemnou, nenáročnou procházku podél zavlažovacích kanálů zvaných levadas. Byly budovány už od 16. století, aby odvedly vodu z hor do sušších oblastí ostrova. Celkem se jich tu nachází asi 2 000 km a mají různou obtížnost. Vedou lesy nebo jsou vysekané ve strmých úbočích a nabízejí krásný pohled na svěží vegetaci Madeiry.

Střed ostrova tvoří náhorní planina s vřesovišti a bažinami, kde je povětšinou mlhavo a kde se volně pasou stáda krav a ovcí.

Zajímavosti Madeiry

Hlavním městem Madeiry je město Funchal. Rozkládá se v přírodní zátoce s kopcovitým pobřežím. Město tvoří labyrint kouzelných, původně rybářských domečků, je plné zelených parků a zahrad s ještěrkami. Najdete tu rušnou „marínu“, hustou hotelovou zástavbu, ale hlavně půvabné centrum plné památek a muzeí. Za návštěvu stojí rozhodně botanická zahrada a tradiční tržnice Mercado dos Lavradores plná květin, proutěných výrobků a nádherného exotického ovoce, ze kterého vám u každého stánku dají ochutnat.

Nedaleké Monte je proslulé jízdou dolů do Funchalu v proutěných saních, na kterých stojí dva chlapíci v kloboukách a řídí a brzdí gumovými botami. Hemingway tuto atrakci nazval „rozveselujícím zážitkem“. Dvacetieurová jízdenka už ale tak komická není.

Porto Moniz na severním pobřeží je místo plné přírodních kamenitých jezírek, o které se tříští mořské vlny a mísí se se sladkou vodou v nich. Ve většině z nich se můžete vykoupat, ta nejhezčí jsou ale zpoplatněna.

Madeira je plná malých vesniček, jedna roztomilejší než druhá. Záhadným dojmem působí Curral das Freiras, víska ztracená uprostřed hor, kam v 16. století uprchly jeptišky před piráty. Jednou z nejpůvabnějších je Jardim de Mar díky svým jednoduchým barevným domečkům, malebným zákoutím a květináčům. Symbolem Madeiry jsou tradiční “áčkové” domky s dlouhou střechou až na zem. Celkem jich je ve vesnici Santana asi sto. Většina je polorozpadlá a ve zbytku se prodávají suvenýry nebo je jejich obyvatelé využívají k výdělku. Někteří z nich udělají soukromé muzeum a fotí se s turisty v tradiční čepičce, další vás aspoň pozvou dovnitř, nabídnou vám kafe, sušenky nebo likérek a budou rádi za pár eur, které jim tam necháte.

Dary Madeiry

Jste-li příznivci portského vína, zaručeně si zamilujete i víno Madeira. Tělnatý, dřevitý nápoj původně dozrával na lodích, které pluly napříč tropickými oblastmi, protože bylo zjištěno, že tak získávají lepší chuť. Dnes už se samo sebou takhle nevyrábí, ale zahřátí a pozvolnější vaření mu dodává jeho tradiční charakteristiky. Bílé, červené, suché, sladké, jako aperitiv i digestiv, každý si vybere podle svého gusta.

Madeira je kulinářský ráj! Kromě sladkých zelených banánů a maracuji můžete na tržištích ochutnat další druhy tropického ovoce, o kterých jste ani netušili, že existují. Zdroje madeirské kuchyně pochází hlavně z moře. Typickou místní pochoutkou je zubatý šupinoploutvec (espada) upravený na mnoho způsobů. Dále jsou to pokrmy z chobotnic, olihní, tuňáka a dalších mořských potvůrek.

Dlouhou tradici má na Madeiře výroba proutěných košíků, misek a jiných věciček, vyšívání a krajkářství. Kromě krásného ubrusu si odtud také můžete odvézt teplé ponožky nebo pončo z ovčí vlny, která je ale dovážená z Portugalska.

Co je dobré vědět

Ubytování obecně není úplně nejlevnější. Je tu spousta hotelů, ale žádné mládežnické hostely a pouze dva malé kempy. Najít nocleh v přírodě není úplně snadné, protože podél klikatých silnic jsou většinou jen strmé skály a není kde zaparkovat. Když jsme u jízdy autem, Madeira klade vysoké nároky na řidiče. Dálnice vede vzhledem k velikosti ostrova jenom kouskem jižního pobřeží a zbytek silnic je klikatý, strmý a neosvětlený. Obezřetnost a chladná hlava se vyplatí.

Kdo by si od Madeiry sliboval koupací dovolenou, bude asi zklamán. Pobřeží je z velké části skalnaté a nepřístupné. Pláží je na celém ostrově málo, většina z nich je vybudována uměle při hotelových komplexech. Pořádná písečná pláž se vyskytuje jen na ostrově Porto Santo vzdáleném 43 km. Je nutné také počítat se silnými vlnami a horším přístupem do moře, třeba pomocí žebříků. Mořská koupel navíc není tak teplá jako na pobřeží Středozemního moře, přece jen je Madeira uprostřed oceánu.

S vaším skvěle naplánovaným programem si může pěkně pohrát nevyzpytatelné počasí. Nejenom zimy jsou tu větrné a deštivé. Nad horami se kumulují mraky, které se musí někde zbavit velkého množství vody. A proto zejména v severní části ostrova prší docela často. Pláštěnky proto nezapomeňte přibalit. A když začne opravdu hodně pršet, zkuste popojet na jižní pobřeží, kde to sluníčko určitě zanedlouho vykoukne.

Azory (Azorské ostrovy)

Druhé ze souostroví pod správou Portugalska se nachází 1 300 km od portugalské pevniny, asi ve třetině cesty do Ameriky. Zahrnuje devět ostrovů o celkové rozloze 2 333 km2. I v tomto případě získalo území svůj název podle toho, co tu osadníci v polovině 15. století jako první uviděli. Jenom se trošku spletli, protože to, co považovali za jestřáby (açores), byla ve skutečnosti nejspíš káňata.

Ráj křtěný ohněm

Ostrovy vznikly v místě, kde se stýkají tři litosférické desky – eurasijská, severoamerická a evropská. Díky seizmické aktivitě tu před 20 miliony let vznikl Středoatlantický hřbet, jehož vrcholky vyčnívající nad mořskou hladinu jsou právě Azory. Vulkanická činnost tu vykouzlila úžasné přírodní útvary, které jsou největším lákadlem ostrovů – obrovské krátery, sopečná jezera, vřídla a termální prameny. Lidé pak pro stavbu svých příbytků po staletí využívali lávové kameny a vznikla tak jedinečně harmonická krajinná scenérie.

Protože Azory mají příjemné subtropické klima a častý déšť přináší místní vegetaci dostatečnou vláhu, všude vládne svěží zeleň využívaná jako pastviny, vinice a ovocné sady. Nachází se tu největší „evropská“ ananasová plantáž a ostrov São Miguel je jediným místem na našem kontinentu, kde se pěstuje čajovník. Symbolem ostrova jsou nebesky modré hortenzie, rostoucí volně v přírodě stejně jako ibišky nebo azalky.

Devět brášků

Největším z devíti ostrovů je São Miguel, asi 65 km dlouhý a 14 km široký. Nalézá se na něm hlavní město souostroví – Ponta Delgada. Můžete se tu oddat příjemné koupeli v některém z termálních pramenů, zkusit ochutnávku na čajové farmě nebo speciálně připravovaný portugalský pokrm cozido. Hrnec naložený zeleninou a různými druhy masa a uzenin se řádně uzavře, zahrabe do sopečného průduchu v zemi a po dvanácti hodinách se podává.

Ostrov Terceira je nejrozvinutější z ostrovů, také díky tomu, že tu Američané postavili leteckou základnu. Malebné uličky města Angra do Heroismo plné malovaných domků a skvostných barokních kostelíků si vysloužily zápis na listinu UNESCO. Na ostrově také najdete jednu z největších sopečných jeskyní na světě. Její komín má neuvěřitelných 90 metrů! Za zmínku také stojí fakt, že obyvatelé Terceiry milují býky. Klasická tourada se přenesla z arén do ulic, kam jsou zdivočelí býci vpuštěni a chytáni lanem. Tradicí tu také býval lov velryb, který už je asi dvacet let zakázán, ale zájemci se o něm mohou dozvědět v muzeích nebo si za obřími kytovci vyjet na loďce.

A zbývající ostrovy? Faial se vyznačuje kosmopolitní atmosférou, stovkami jachet a obrovským kráterem, který nabízí překrásné výhledy. Kráter zabírá také asi třetinu ostrova Graciosa a na ostrově Corva ho navíc zdobí dvě modrá jezírka. Největší hora celého Portugalska Pico se tyčí na stejnojmenném ostrově ve výšce 2 350 m n. m. Nejjižnější Santa Maria je jako stvořená pro koupání na písečných plážích, a přesto je nejméně navštěvovaným azorským ostrovem. Flores je, jak název napovídá, typický divokou přírodou plnou květin. V minulosti byl postrachem španělské námořní flotily, na jejíž lodě odtud útočili piráti. A poslední v řadě, malinký ostrov São Jorge, je protáhlý a skalnatý a v jeho jedinečném mikroklimatu vznikla přírodní rezervace.

Turismus

Ostrovy jsou téměř nezasažené cestovním ruchem a většina návštěvníků sem zavítá pouze v rámci mezipřistání při přeletu přes Atlantik. Místním obyvatelům to nevadí, mají rádi svůj klid a ničím nerušenou přírodu. Proto tu nenajdete kýčovité turistické promenády a atrakce, ani přelidněné hotely. Jestli vás neodradí proměnlivé počasí a nutnost ne zrovna levných přejezdů mezi ostrovy, Azory vás určitě nadchnou. Překrásná příroda, romantická architektura, živé portugalské tradice… Zase úplně jiná Evropa.

Autorkou textu je Karolína Chmelařová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.