Fauna a flóra Španělska

Suchozemští savci - Mořští savci - Ptáci - Plazi - Flóra

Španělská fauna se vyznačuje velkou rozmanitostí živočišných druhů, z nichž některé jsou endemické (vyskytují se výlučně ve Španělsku). Díky zeměpisné poloze jsou navíc pevninské Španělsko, Baleárské a Kanárské ostrovy cílem řady migračních druhů (především ptáků a ryb), které se stěhují se změnou ročních období za potravou.

Suchozemští savci

Pravděpodobnost, že na svých toulkách po Španělsku narazíte na největší evropskou šelmu – medvěda hnědého (oso pardo) je velmi nízká, ale ne nemožná. Pravděpodobnost si zvýšíte, vydáte-li se například do Kantaberského pohoří nebo do Pyrenejí. Nicméně počet medvědů hnědých se ve Španělsku pohybuje jen okolo 80 kusů, a to i přesto, že je jejich lov od roku 1973 přísně zakázán. Lépe se daří ve Španělsku vlkům (lobo), jejichž výskyt je koncentrován na severozápad do Galicie a na západní hranice Španělska s Portugalskem. Vlci jsou rovněž chráněným druhem, a to i přes nelibost místních farmářů, kteří se po útocích vlků zdlouhavě dovolávají finanční nápravy za roztrhané kusy domácích zvířat.

Leťte do Andalusie v dobré partě

Vydejte se do Pyrenejí v dobré partě

Jedním z těch savců, kteří žijí výlučně na Pyrenejském poloostrově, je největší kočkovitá šelma rys iberský (lince ibérico). Tento druh rysa je menší než rys ostrovid. Stejně jako on se řadí k nejohroženějším šelmám na světě a je přísně chráněn. Populace rysů se zde však i přes přísná opatření za posledních 10 let snížila téměř o polovinu vlivem lidského zásahu (lov, pasti) a úbytkem zajíců, rysovy hlavní potravy.

Dalším savcem, kterého potkáte jen ve Španělsku, je kozorožec iberský (cabra pyrenaica). Jejich počet se zde odhaduje na 40 000 kusů a nejvíce na ně narazíte na východě země v pohoří Sierra de Gredos a na jihu v pohoří Sierra Nevada. Ve Španělsku neplatí přísný zákaz jejich lovu, jen určitá omezení, a to z toho důvodu, že kozorožec zde nemá přirozených nepřátel. Ve všech typech lesů pak můžete narazit na divoká prasata (jabalí), jeleny, srny a daňky (ciervo, corzo, gamo). V městských parcích pak při troše štěstí narazíte na populární veverky (ardilla).

Savčí raritou jsou ve Španělsku primáti z rodu makaků. Jsou jimi makakové magot nebo také berberské opice, na které můžete narazit, vydáte-li se na nejjižnější cíp Španělska na Gibraltar. Jejich počet se pohybuje okolo 300 kusů a jedná se o jediný druh opice, která se vyskytuje na evropském kontinentě.

Mořští savci

Mořských savců žije u španělských břehů 27 druhů. Výjimkou nejsou ani někteří zástupci velkých mořských savců z řádu kytovců. Na delfíny, kosatky, velryby, vorvaňovce a sviňuchy můžete narazit na pobřeží Atlantského oceánu (Kanárské ostrovy, Gibraltar, Biskajský záliv).

Ptáci

Dravci

K lovu hmyzu a obratlovců jsou dobře přizpůsobeni dravci. Ve Španělsku jich hnízdí asi 25 druhů a jejich výskyt je koncentrován především do horstepních oblastí (Meseta). Může jít o stěhovavé druhy, které migrují za potravou a teplem, anebo ty, kteří zde zůstávají po celý rok. Od roku 1966 jsou dravci ve Španělsku zákonem chráněni následkem velkého poklesu jejich populace v 60. letech minulého století.

Oblasti jižní Evropy, Španělsko nevyjímaje (Baleárské ostrovy a jihozápadní pevninské Španělsko), náleží k oblastem, kde můžete zahlédnout největšího evropského ptáka supa hnědého. Žije ve vysokohorských oblastech a živí se mršinami včetně kostí nebo menšími obratlovci. Je zařazen na listinu ohrožených druhů, na tzv. Červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody. V Pyrenejích a v Kantaberském pohoří pak můžete narazit na jeho příbuzného orlosupa bradatého, kterému ve Španělsku neřeknou jinak než kostilam (quebrantahuesos) z důvodu, že se kromě mršin a malých obratlovců živí i kostmi, které rozbíjí tím, že je nechá spadnout z velké výšky na skálu.

K dalším větším dravcům žijícím ve Španělsku převážně v horských oblastech patří sup bělohlavý, sup egyptský, orel královský, orel zlatý a k menším pak poštolka, káně, krahujec a luňák.

Vodní ptactvo

Španělsko je díky několika velkým mokřadním oblastem útočištěm četných vodních ptáků. V deltě řeky Guadalquivir v Andalusii nebo v deltě řeky Ebra přezimují statisíce ptáků a ještě více jich přilétá při jarním a podzimním tahu. V malažských lagunách v Andalusii je největší evropské hnízdiště plameňáků (flamenco), jejichž počet může na jaře a v létě dosahovat až 80 000 kusů.

Všudypřítomným vodním ptákem nejen ve Španělsku je kachna divoká. Ta přezimuje většinou ve španělském vnitrozemí a kromě mokřadů a řek ji najdeme i v řadě městských parků, na které si dokázala náležitě zvyknout.

Čápi

Čápi žijí v celé Evropě a v podmínkách severní a střední Evropy patří mezi stěhovavé ptáky, kteří přezimují v teplých krajích. Ve Španělsku se počet kusů čápa bílého za posledních 10 let zvýšil o dvojnásobek a zdá se, že tento vzrůstající trend bude pokračovat. Čápům se totiž ve Španělsku daří a pro dostatek potravy a příhodné klimatické podmínky západního a jižního Španělska se odsud na zimu už do Afriky ani nestěhují.

Jejich domovy se stávají místní kostelní věže, vršky sloupů nebo ruiny vysokých stavení, na kterých si tito velcí opeřenci budují svá hnízda. Trvá jim to zhruba týden, což je vzhledem k rozměrům čapích hnízd obdivuhodný výkon. Takové hnízdo může vážit až stovky kil a často svou hmotností narušuje konstrukci samotné budovy. Chtě nechtě si tak čapího hnízda ve Španělsku zkrátka všimnete.

Plazi a nevítaní živočichové

Ve Španělsku žije řada druhů želv, ještěrek a ještěrů, taky chameleóni a 13 druhů hadů, mezi kterými figurují neškodné druhy užovek, ale i zmije. Pokud budete mít velkou smůlu, můžete narazit na zmiji Latasteovu – jediného jedovatého hada ve Španělsku, kterého poznáte podle šedivé barvy s černým klikatým pruhem. Často žije v suchých skalnatých oblastech a její uštknutí vyžaduje naléhavé lékařské ošetření. Co může pomoci, je prevence v podobě pevných bot, ponožek a kalhot.

Nepříjemným zážitkem může být i žahnutí medúzy, které je sice bolestivé, ale zde nikoli životu nebezpečné. K přemnožení medúz často dochází vlivem silných větrů a nedostatku dešťových srážek. Nejlépe se jim vyhnete, když se budete řídit doporučeními místních. Medúzy se většinou vyskytují buď ve velkém, nebo vůbec. V horším případě si pokožku vždy chraňte vodě odolným opalovacím krémem a rány po medúzách ošetřete trochou octa.

Ocet se vám bude hodit i na komáří štípance. Dobrou zprávou je, že zdejší druhy komárů nepřenáší malárii, přesto je dobré se na jejich útoky předem připravit. Španělské domácnosti nejsou na hmyz obecně náležitě vybaveny, chybí spreje či repelenty, nemluvě o sítích do oken a elektrických odpařovačích, takže doporučením jsou vlastní zásoby.

Flóra

Španělská květena je velmi bohatá, čítá na 8 000 druhů rostlin, z nichž některé nerostou nikde jinde na světě. Klima, nadmořská výška a terén sehrávají klíčovou roli ve výskytu vegetace a podle toho také rozlišujeme tři základní vegetační oblasti: středoevropská vegetace (oceánská, vysokohorská), středomořská vegetace a subtropická vegetace.

Středoevropská vegetace

Středoevropský typ vegetace se souvislými listnatými (dub, buk, kaštan), jehličnatými (borovice, jedle) lesy a zelenými loukami převládá na severu a na západě země. Jde o oblasti s četnými dešťovými přeháňkami, odtud velká rozmanitost rostlin. V Pyrenejích a v jiných horských pásmech Španělska (Kantaberské pohoří, Sierra Nevada) dominují především jehličnaté lesy s borovicemi a jedlemi.

Středomořská vegetace

Středomořská květena je příznačná pro jižní, východní a vnitrozemní části Španělska. Rostou zde hojně olivovníky, cedry, túje, oleandry, zakrslé palmy, rohovníky, myrty. V lesích převažují duby a borovice. Z bylin pak zde narazíte na volně rostoucí rozmarýn, levanduli nebo tymián. V sušších oblastech se vyskytují charakteristické křovinaté porosty, tzv. maquis, nebo stepi, které vznikají všude tam, kde byly vykáceny lesy.

Subtropická vegetace

Subtropická vegetace je charakteristická pro Kanárské ostrovy. Na celém souostroví existuje kolem 2 000 druhů rostlin, z toho z poloviny jde o endemické druhy. Vlivem méně vydatných srážek se zde daří palmám, opunciím, ale také jalovcůmborovicím.

Autorkou textu je Kamila Rusnoková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Leťte na Mallorcu v dobré partě

Leťte na Tenerife v dobré partě

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.