Svátky a tradice ve Španělsku

Typy svátků - Přehled státních svátků - Náboženské svátky - Světské svátky - Svátky autonomní a obecní

Pro mnohé může být překvapující relativně nízký počet státních svátků ve Španělsku, je jich „jen“ 10. Nicméně nejde o kompletní výčet, protože k celonárodním svátkům se přičítají i svátky autonomní a obecní, díky kterým si někteří občané přijdou až na dvojnásobek svátků za rok.

Leťte do Andalusie v dobré partě

Typy svátků

Většina španělských svátků, ať už platných celonárodně, autonomně či v rámci obce je náboženského původu. Důvod je prostý – Španělsko platí za jednu z nejkatoličtějších zemí na evropském kontinentu, kde se ke katolické víře hlásí přes 70 % obyvatel. Ve Španělsku je proto státním svátkem třeba Nanebevzetí Panny Marie, které se slaví 15. srpna nebo také svátek Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince. V menšině jsou svátky připomínající významné dny z politických a kulturních dějin Španělska, jako je např. Den španělské ústavy 6. prosince nebo Den hispánských národů 12. října.

Přehled státních svátků ve Španělsku

1. ledna Nový rok (Año Nuevo)
6. ledna Tři králové (Día de Reyes)
březen/duben Velký pátek (Viernes Santo)
1. května Svátek práce (Fiesta del Trabajo)
15. srpna Den Nanebevzetí Panny Marie (Asunción de la Virgen)
12. října Den hispánských národů (Día de la Hispanidad)
1. listopad Svátek všech svatých (Fiesta de todos los Santos)
6. prosinec Den španělské ústavy (Día de la Constitución)
8. prosinec Den Neposkvrněného početí Panny Marie (La Inmaculada Concepción)
25. prosince Den Narození Páně (Natividad del Señor)

Celonárodní náboženské (církevní) svátky

Velikonoce (Pascua)

Velikonoce jsou jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků, kterým si Španělé rok co rok připomínají Velkou noc, tedy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které připadá na první neděli po prvním jarním úplňku (březen/duben). Zatímco u nás je státním svátkem Velikonoční pondělí, které je spojeno s nejrůznějšími pohanskými zvyklostmi a tradicemi v podobě pomlázky a malovaných vajíček, ve Španělsku je důležitý Velký Pátek, tj. den Ježíšova ukřižování.

Oslavy Velikonoc ve Španělsku však začínají o pár dní dříve Květnou nedělí a končí nedělí Velikonoční, a proto častěji než o Velikonocích jako takových (Pascua) uslyšíme o svatém týdnu (Semana Santa). Během tohoto týdne se ulice Španělska, zvlášť na jihu země, zaplní procesími (průvody s podobiznami Ježíše či Panny Marie). Ta jsou vedená bratrstvy a doslova vás pohltí pro svou jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, a to i když nejste věřící.

Vánoce (Navidad)

Vánoce jsou dalším z důležitých křesťanských svátků, které oslavují narození Ježíše. Zatímco u nás Vánoce tradičně začínají na Štědrý večer (Nochebuena) v předvečer narození Páně, tj. 24. 12., tak ve Španělsku je státním svátkem den následující, 25. 12. Nicméně k vánočním oslavám ve Španělsku dochází už 24. 12. po vzoru jiných zemí, a proto i ve španělských domácnostech v tento den nechybí vánoční atmosféra v rodinném kruhu, jejíž nepostradatelnou součástí je stromeček a štědrovečerní večeře (maso, ryba) s cukrovím.

Tři králové

Dárky nosí ve Španělsku podle křesťanské tradice Tři králové, a to v noci z 5. na 6. ledna. Španělské děti, co se týká štědrosti Vánoc, patří mezi ty nejobdarovávanější, protože první dárky dostanou na Štědrý večer a další v den Tří králů (Reyes Magos). Koupi dárků tradičně předchází dopisy dětí adresované Ježíškovi nebo Třem králům, v nichž popisují svá přání a zásluhy za uplynulý rok.

Svátek všech svatých

Svátek všech svatých podle katolického kalendáře připadá na 1. 11. Ve Španělsku a i v mnoha jiných katolických zemích se spíše než se svatými spojuje tento den se vzpomínkou na zemřelé. Hřbitovy se zaplňují květinami a rodinnými příslušníky, kteří se modlí k památce svých blízkých.

Celonárodní světské svátky

Nový rok

Mezinárodní svátek nového roku slaví Španělé stejně jako většina zemí světa podle gregoriánského kalendáře 1. ledna. Oslavy příchodu nového roku probíhají a vrcholí ve Španělsku u sklenky šampaňského, ohňostroje a místní rarity – hroznového vína. Pojídání 12 kuliček hroznového vína na znamení konce 12 měsíců uplynulého roku s každým úderem zvonu je populární tradicí, která má své kořeny na počátku 20. století, kdy v oblasti Alicante došlo k extrémní úrodě hroznového vína.

Svátek práce

Španělé se dnem 1. 5. připojují k oslavě mezinárodního dělnického svátku, který byl zaveden v roce 1889 na paměť stávky amerických dělníků v roce 1886 za 8hodinovou pracovní dobu. Ve španělské režii však nikdy nenabyl podoby masových prvomájových průvodů s povinnou účasti obyvatel.

Den španělské ústavy

Poslední platná španělská ústava byla schválena 6. 12. 1978 a učinila ze španělské republiky parlamentní monarchii v čele s králem, za kterého uznala dědice bourbonské dynastie Juana Carlose. Ten nastoupil na trůn jako Juan Carlos I. Ústava v mnohém vychází z republikánské ústavy z roku 1931, kterou započal proces decentralizace země ve prospěch autonomních oblastí.

Den hispánských národů

Ve Španělsku se rovněž každoročně připomíná den 12. 10., kdy janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus roku 1492 dorazil k ostrovům náležejícím v té době dosud neobjevenému kontinentu – Americe. Přestože je tento den a rok jedním z klíčových mezníků v dějinách lidstva, kterým začíná nová epocha (novověk), na samotném kontinentu krvelačné řádění španělských dobyvatelů neskrytě odhaluje mentalitu středověkou.

Objevením Ameriky započal proces její kolonizace a s ní související hispanizace neboli pošpanělštění, a to nejen v rovině jazykové či kulturní, ale i v rovině náboženské a etnické. V rovině jazykové a kulturní platí španělština coby oficiální úřední jazyk většiny latinskoamerických států; v rovině náboženské je dnes Latinská Amerika výspou katolického vyznání, ke kterému se hlásí přes 90 % obyvatel. V rovině etnické pak objevení Ameriky vedlo ke zkáze domorodých civilizací (říše Inků, říše Aztéků) a k nejednoznačné národní identitě většiny Latinoameričanů.

Svátky autonomní a obecní

Fallas

V autonomní oblasti Valencie dnem 19. 3. každoročně vrcholí slavnosti Fallas, které se konají na počest sv. Josefa, patrona tesařů, stolařů a řezbářů. Fallas jsou karikatury z papíru obrovských rozměrů s dřevěnou konstrukcí vytvořené za účelem zesměšnění zobrazovaných postav/bytostí. Vrcholným okamžikem slavností je noc, kdy se všechny karikatury za hojné účasti veřejně pálí. Tato tradice je prý spojena s dřívějším zvykem tesařů, truhlářů, stolařů a řezbářů, kteří se na svátek sv. Josefa právě pálením zbavovali nadbytečných kousků dřeva a čistili své dílny na znamení příchodu jara.

Oslavy sv. Fermína (fiestas de San Fermín/Sanfermines)

Hlavní město autonomní oblasti Navarra Pamplona se každý rok na počátku července (7.–14. 7.) stává dějištěm oslav na počest patrona celé Navarry, sv. Fermína. Svatý Fermín, rodák z Pamplony, byl křesťanským misionářem působícím ve Francii, kde se stal prvním biskupem města Amiens. Podle křesťanské tradice připadal svátek sv. Fermína původně na 10. října, ale vlivem nepříznivých klimatických podmínek místní občané požádali v 16. století o přesun svátku na 7. července, který byl v tehdejší době dnem konání četných trhů a býčích zápasů. Tak došlo k propojení náboženského svátku se svátkem lidovým, který je dnes výzvou pro řadu mladých mužů, kteří si svou statečnost a obratnost testují v běhu v úzkých uličkách před rozdivočelými býky.

Býčí zápasy (corridas de toros)

Při výčtu významných svátků a oslav je na místě vzpomenout na býčí zápasy, které se konají právě u příležitosti národních, autonomních či obecních svátků. Býčí zápasy jsou španělskou slavností reprezentující tradiční boj mezi člověkem – toreadorem – a přírodou/bohem reprezentovanou býkem. Sezóna zápasů probíhá přibližně od března do října a dějištěm jsou býčí arény, které najdeme snad v každém větším městě nejen ve Španělsku, ale i v Portugalsku či v mnoha zemích Latinské Ameriky. Přestože jsou býčí zápasy v myslích mnoha Španělů neodmyslitelnou součástí španělského folklóru nedocenitelné hodnoty, nepřestávají být velmi kontroverzním tématem kvůli krutému zacházení s býky a na poli ochrany zvířat platí za krvelačné představení beze smyslu.

Ochránci zvířat však v případě Španělska mohou mít důvod k jisté radosti, protože tento tradiční symbol Španělska se už řadu let nekoná na Kanárských ostrovech a jen omezeně na Baleárských ostrovech. V Katalánsku pak byly býčí zápasy zcela zrušeny s oficiální platností od 1. 1. 2013. Klíčovou roli při jejich zrušení nesehrála ani tak ochrana práv zvířat, jak bychom si mohli naivně myslet, ale katalánský nacionalismus.

Autorkou textu je Kamila Rusnoková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Leťte do Andalusie v dobré partě