Dějiny Itálie

Etruskové - Starověký Řím - Středověk - Renesance - 16. - 19. století - Sjednocení Itálie - První světová válka - Druhá světová válka a současnost

Itálie je zemí s velmi dlouhou a bohatou historií. Zemi i její architekturu nezapomenutelně ovlivnili Etruskové, období středověku, starého Říma i renesance.

Jeďte na Lago di Garda v dobré partě

Jeďte na Sicílii v dobré partě

Staří Etruskové

Prvním velmi významným národem na území Itálie byli Etruskové. Podle nálezů šperků a keramiky se jednalo o velmi kulturně a umělecky založené etnikum. Etruské památky najdete například v Toskánsku, Laziu nebo Umbrii. Konkrétně se jedná o Archeologické muzeum ve Florencii, Světské gregoriánské muzeum ve Vatikánu nebo o hrobky Etrusků v Cerveteri poblíž Říma.

Starověký Řím

Jak praví legenda, Řím byl založen roku 753 př. n. l. Romulem a Remem. Toto město se brzy stalo důležitou mocenskou základnou a obchodním centrem. Prvním císařem byl Augustus. Za jeho vlády získal Řím kontrolu nad celým Středozemním mořem. Během 1. a 2. století n. l. se římské impérium rozkládalo od Británie až po Egypt, ale roku 395 se rozpadlo na dvě části: Západořímskou říši a Východořímskou říši. Západořímská říše neměla dlouhého trvání. Rozpadla se roku 476 a jejím posledním císařem byl Romulus Augustus. Naopak Východořímská říše vydržela až do roku 1453 a později byla známá jako říše Byzantská.

Středověk

Většina Itálie byla během 8. a 9. století sjednocena v rámci Svaté říše římské. Na severu se rozvíjela města jako Florencie, Milán, Janov nebo Benátky. Tato území byla centrem obchodu pro celou Evropu a stala se nositelem pokroku a rozvoje. Do období středověku spadají umělci jako Petrarca, Boccaccio, Dante, Duccio a Giotto. Jedny z nejznámějších dochovaných památek najdete například ve Florencii (Palazzo Vecchio) a v Sieně (Palazzo Publico).

Renesance

Města na severu stále nabývala na síle a to vedlo k rozvoji stavitelství a výtvarného umění. Kolébkou renesance se stala Florencie, kde působili například architekt Filippo Brunelleschi, malíř Sandro Botticelli, Michelangelo Buonarroti nebo Leonardo da Vinci. Duch renesance se postupně šířil z Florencie do okolních měst, do Sieny, Luccy, Milána, Benátek a na jih do Říma. Zde najdete jednu z nejnavštěvovanějších renesančních památek: Sixtinskou kapli. Je známá hlavně kvůli vnitřní výzdobě od největších renesančních umělců v čele s Michelangelem Buonarroti.

16. století až počátek 19. století

Na počátku 16. století byla valná část italských států okupována nebo byly státy vazaly Francie či Španělska: velmocí, jež dlouhodobě usilovaly o ovládnutí Evropy. Španělsko mělo po více než jedno a půl století nadvládu nad celou jižní a ostrovní Itálií. Itálie byla na severu rozdrobena do menších států, které byly nuceny podporovat španělskou imperiální politiku. Od roku 1796 se v Itálii vojensky a politicky angažoval Napoleon a okupoval velkou část země. V roce 1805 se z Italské republiky stalo Italské království a Napoleon byl v Miláně korunován italským králem. Zemi však spravoval místokrál Evžen Beauharnais, syn Napoleonovy manželky Josefíny.

Po pádu Napoleona se rozhodovalo na Vídeňském kongresu o znovurozdělení Itálie. Rakousku připadlo Království Lombardsko-benátské. Potomkům Habsburků připadly Toskánsko, Modena a Parma. Některé státy připadly Francii. Vídeňský kongres tedy znamenal především návrat k přednapoleonské době a znovunastolení absolutismu. Mezi slavné památky této doby patří Fontana di Trevi nebo Španělské schody. Oboje se nachází v Římě.

Italské národní obrození a sjednocení Itálie

Přestože po Vídeňském kongresu absolutistické monarchie kontrolovaly politickou situaci v zemi, začaly se formovat tajné spolky a opoziční skupiny. Jako reakce na znovunastolení absolutismu začaly po celé zemi vznikat nepokoje a stávky. Toto období dostalo název Risorgimento. Od 30. let 19. století se do popředí dostávala myšlenka italské jednoty. Roku 1859 propukla válka za nezávislost země, po které opravdu došlo ke sjednocení Itálie. Sicílie byla osvobozena z bourbonské nadvlády a dobyta byla také jižní Itálie.

17. března 1861 bylo oficiálně ustaveno sjednocené Italské království v čele s králem Viktorem Emanuelem II. Během další války bylo cílem připojit k Itálii Benátsko a také Řím, kterému dosud vládl papež. Řím byl vyhlášen hlavním městem Itálie roku 1871.

Toto období bylo také zlatým věkem opery. K významným operním skladatelům patřili Giacomo Puccini, Ruggero Leoncavallo, Vincenzo Bellini nebo Giuseppe Verdi.

První světová válka a poválečný fašismus

Po vypuknutí první světové války vyhlásila italská vláda neutralitu a odmítla se po boku svých spojenců do konfliktu zapojit. Roku 1915 se však země do války zapojila, příslibem za nárok na rakouská území v Dalmácii a jižním Tyrolsku. Itálie však na válku nebyla dobře připravená a utrpěla obrovské ztráty. Roku 1918 bylo podepsáno příměří a jelikož Itálie stála na straně vítězů, mohla si ke svému území připojit některá nová území na severu.

Po první světové válce dala vlna deziluze a zklamání z nedostatečných válečných zisků vzniknout takzvanému italskému fašismu, politickému hnutí vedenému Benitem Mussolinim. Fašismus brzy vyústil v agresivní zahraniční politiku a před začátkem druhé světové války se Itálie stala spojencem Německa.

Druhá světová válka a současnost

Itálie přijala protižidovské zákony a vznikla takzvaná Osa Řím-Berlín, ke které se později přidalo ještě Japonsko. Italská vojska vstoupila do války až roku 1940. Jejich nepřipravenost a neschopnost čelit extrémním podmínkám při bojích v Africe vedly ke statisícovým úmrtím. Režim postupně ztrácel podporu lidí i vojáků. 25. dubna 1945 definitivně padl fašistický stát a 28. dubna byl Mussolini popraven. Dne 2. června 1946 Italové mohli rozhodnout o budoucnosti státu. Mezi monarchií a republikou zvolili republiku. Zatím nebylo v po válce zničené zemi jasné, jestli se postaví na stranu Spojených států nebo Sovětského svazu. Roku 1948 však proběhly první volby do parlamentu a rozhodlo se, že se Itálie postaví na stranu západu.

V 50. letech stála Itálie u podpisu takzvaných Římských smluv, které byly předzvěstí Evropské unie. V 60. letech nastal takzvaný ekonomický boom, lidé se stěhovali z venkova do měst a Itálie se stala ekonomickou velmocí. Především v 80. letech se země musela potýkat s mafiíkorupcí.

Jedním z nejznámějších italských politiků 20. století je Silvio Berlusconi. Nechvalně proslul především díky problémům s mafií, daňovým podvodům nebo také sexu s nezletilou školačkou, kvůli které je spojován s dětskou prostitucí.

Itálie je v současné době rozdělena na průmyslový sever a spíše zemědělský jih. A nůžky mezi těmito dvěma světy se stále více rozevírají. Vláda také musí řešit problémy s migranty, kteří přichází především z Afriky a do země se dostávají na člunech přes Sicílii.

Autorkou textu je Linda Mannelová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Toskánska v dobré partě

Jeďte do Dolomit v dobré partě